Lukáš Vácha má dva ligové tituly, každý s jiným týmem, a získal i prestižní triple. Navíc v roli defenzivního záložníka vstřelil několik krásných gólů. Vůbec nejvíc si cení pohárové trefy do sítě Young Boys Bern. „Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. Bylo to fakt top,“ vzpomíná středopolař Sparty.
„Gól znamená přidanou hodnotu na mém výkonu. Je to něco, na co všichni fanoušci čekají. Když dám gól, je to vždycky jiný pocit než v normálním zápase.
Moc gólových vzpomínek z dětství nemám. Ale vím, že jsem byl jedním z nejlepších střelců na žákovském turnaji Pepi Bicana. To si pamatuju dobře.
Začínal jsem ve Slavii někdy ve čtyřech, pěti letech, kdy mě máma přivedla do starého Edenu na nábor. Nakonec jsem tam vydržel až do osmnácti. Zkoušel jsem to vpředu i v záloze. Některé branky jsem dával, ale vyrůstal jsem v týmu s Bořkem Dočkalem nebo Michalem Hrdličkou, což byli velcí talenti už odmala. Ti gólů stříleli mnohem víc.
Můj první ligový start proběhl v dresu Slavie při utkání v Teplicích, kde jsem šel do hry v nastavení. Pak mé kroky vedly do Jablonce a i tam jsem shodou okolností poprvé nastoupil právě proti Teplicím. Následovaly štace v Ostravě a Liberci, odkud jsem se zase vrátil do Slavie. Za ni už jsem ale v lize neodehrál ani minutu, takže jsem šel zpátky do Liberce a strávil tam tři roky. Potom přišel přestup do Sparty.
Má premiérová trefa v lize byla za Liberec proti Budějovicím. Bylo to levou nohou a trenér Škorpil říkal, že to byla taková Váchova brambora. (směje se) Ten gól jsem oslavil se svým velkým kamarádem Bořkem Dočkalem, se kterým jsem vyrůstal od šesti let.
První gól v dresu Sparty jsem vstřelil na Letné. Z přímáku v utkání s Duklou. Já gólů moc nedal, ale nejradši asi vzpomínám na ten v Evropské lize proti Young Boys Bern. Marek Matějovský mi z rohu poslal balon na vápno a já ho z druhého doteku kopl z voleje do brány. V Liberci jsem zase skóroval z nějakých 25 metrů ze strany od tribuny. Trefil jsem to hezky. S Mírou Millerem, který tenkrát chytal za Boleslav, jsme si na to vzpomněli i v kabině.
Samozřejmě mám moc rád i gól v derby pražských „S“. Byla to první branka v derby a ještě z trestňáku. Moc hezký fotbalový moment. Pak se trefil i Bořek Dočkal a vyhráli jsme 2:0.
Kdybych řekl, že to byl nejdůležitější gól kariéry, fanoušci Sparty by jistě byli rádi. Podle mě to ale byl ten proti Young Boys Bern. Ten byl fakt top.
Vždycky jsem před sebou měl cíl reprezentovat. Chtěl jsem mít lvíčka na prsou. Prošel jsem mládežnickými reprezentacemi a dostal se až do áčka. Byla to pro mě velká čest a doufám, že si ještě v nároďáku někdy zahraju. Ten pocit je nepopsatelný. Když hraje hymna a vy stojíte vedle hráčů jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech, je to něco nádherného.
Poprvé jsem si za národní A-tým zahrál ve Finsku na Olympijském stadionu v Helsinkách. Tehdy jsme tam remizovali 2:2. Jedinou reprezentační trefu jsem dal ale za jednadvacítku, v Jablonci proti Islandu.
Za největší fotbalový úspěch považuju určitě tituly se Spartou a Libercem. Ve Spartě se nám navíc povedl rovnou triple, takže tam vzpomínám na celou sezonu. Byla asi nejvydařenější v mém životě. Největším momentem kariéry je pak účast v reprezentaci.“
