14. prosince 2017 • 15:05

MŮJ PRVNÍ GÓL: Celtic a San Siro? Nádhera, libuje si brankář Zítka

Autor: iSport.cz
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Z Havířova se Daniel Zítka vyšvihl až do Ligy mistrů, kde si za Anderlecht Brusel zachytal proti Bayernu, AC Milán, Seville nebo Celtiku. „Nejlepší hráč byl asi Kaká, dal mi čtyři góly ve dvou zápasech,“ usmívá se trojnásobný reprezentant. „Ale spíš jsem sledoval kolegy brankáře. Olivera Kahna nebo Caňizarese ve Valencii.“



MŮJ PRVNÍ GÓL: Celtic a San Siro? Nádhera, libuje si brankář Zítka
Video se připravuje ...

„S fotbalem jsem začínal v devíti letech v Havířově. S kamarády ze sídliště jsme se domluvili, že se přihlásíme do místního klubu. O prázdninách jsme poprvé vyrazili na tréninky a zápasy. První rok jsem hrál v poli, ale v následující sezoně už jsem chytal. Na letní přípravu totiž nepřišli brankáři a mě jako nejvyššího z hráčů automaticky přesunuli do brány. A už jsem tam zůstal.

Do pole jsem se přesunul ještě ve čtrnácti. To mě tam trenér párkrát postavil. Jednou jsem to dokonce vyšperkoval gólem. Bylo to na škváře, ani nevím proti komu, levačkou jsem to poslal na bránu a balon skončil v síti.

Ale jinak jsem gólům zabraňoval mezi tyčemi. Celou mládežnickou kariéru to bylo za Baník Havířov, kde jsem se postupně vyšplhal až do seniorského druholigového áčka. Bylo mi tenkrát osmnáct. Pak si mě vyhlédl trenér Kotrba z prvoligového Žižkova, a tak jsem přestoupil. Moc jsem toho ale neodehrál, takže jsem se po půl roce vrátil zpět do Havířova.

Stihl jsem však premiéru v první lize. S Žižkovem jsme vedli pět minut před koncem na Bohemce 4:0 a najednou mi trenér Kotrba povídá: „Obuj si kopačky, jdeš to brány!“ Tak jsem se připravil a nastoupil na dvě tři minuty. Měl jsem tam akorát jeden výkop, ale v devatenácti letech jsem si užil výhru 4:0 na Bohemce.

Potom nabrala moje kariéra trošku rychlost. Krátce jsem se mihl ve druholigovém Zlíně. Po vypršení smlouvy mi přišla nabídka z Prešova, kde jsem si zkusil první slovenskou ligu. No a pak se ozval belgický Lokeren. Tam jsem strávil parádní tři roky. V klubu byli další tři Češi - Vašek Budka, Martin Pěnička a Roman Vonášek. Zpočátku mi se vším pomohli.

Debut v belgické lize mi moc nevyšel. Klubová jednička Dabanovič odjel na baráž o EURO 2000, ale nejvyšší soutěž pokračovala dále, a tak jsem nastoupil proti Standardu Lutych. Vyhráli jsme 5:3. Nečekal jsem, že to bude takový kolotoč. Po zápase byli všichni šťastní z vítězství, ale já byl naštvaný ze tří obdržených branek. Další zápas jsem dostal pět gólů na Anderlechtu. To bylo pořádné vystřízlivění. Říkal jsem si, jestli vůbec do téhle ligy patřím… Postupem času se mi ale začalo dařit víc a víc.

Bylo z toho stěhování do Anderlechtu Brusel. A zase mi k premiéře pomohla absence jedničky, která se zranila. Naskočil jsem proti Royalu Antverpy a prohráli jsme 1:2, takže opět nic moc. Ale všechno se otočilo a já jsem s Anderlechtem získal čtyři tituly.

Každý je hezký, ale vždy záleží na tom, jak moc jsem týmu pomohl k jeho dosažení. Vážím si tedy hlavně toho prvního a třetího, na kterých jsem se nejvíce podílel.

Zahrál jsem si i Ligu mistrů. Moje premiéra? Ve skupině jsme měli Bayern Mnichov, Lyon a Celtic Glasgow. První zápas jsme hráli v Lyonu. Prohráli jsme 0:1 po penaltě, kterou jsem zavinil já tím, že jsem fauloval útočníka. Takže opět žádná sláva.

Za reprezentaci jsem odchytal pouze tři zápasy. Hned ten první mi vyšel, udržel jsem na Slovensku čisté konto a vyhráli jsme 2:0. Byla to pro mě čest a jsem moc rád, že jsem za národní mužstvo mohl hrát.

Jako brankář jsem dokonce vstřelil jeden gól. Za druholigový Havířov jsem šel v devadesáté minutě kopat penaltu za stavu 4:0 proti Turnovu. V jeho bráně stál bývalý prvoligový brankář Zbyněk Hauzr. Levačkou jsem to poslal na jeho levou stranu a zvýšil na 5:0.

Podobnou příležitost jsem měl i v Anderlechtu, ale v nastaveném čase proti Lierse jsem za stavu 2:0 pokutový kop zahodil. Kopl jsem to asi tři metry nad břevno.

Nejradši vzpomínám na utkání v evropských pohárech. Čtyřikrát jsem hrál proti Bayernu Mnichov. Zachytal jsem si v Bavorsku na Olympijském stadionu i v nové aréně. Poznal jsem atmosféru na Celtiku Glasgow. Také nádhera! Hrál jsem proti Seville, Valencii, AC Milán na San Siru - všechno to jsou krásné vzpomínky.

Ale já jsem vždycky říkal, že se musí zapomenout na špatné zápasy i na ty dobré. Jinak se člověk nikam nemůže posunout. Pokud se budete pyšnit, že se vám poslední zápas povedl, můžete hned v dalším spadnout hodně rychle na zem.“

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Los EURO 2024 Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a vítězi baráže C.

Fotbal dnes * Evropská liga * Slavia - AC Milán v TV * Liverpool - Sparta v TV

Články odjinud


Články odjinud