Přiznejte, šel jste do zápasu se zvýšenou motivací?
„Žádnou zášť necítím, ale taky nebudu lhát. Prožil jsem v Astaně dobré dva roky a je pravda, že motivace byla větší než v předchozích zápasech. Strašně jsem chtěl vyhrát!“

Bavili jste se před utkáním s trenérem, co bude Astana asi hrát?
„Trošku jsme o tom mluvili, ale do klubu mezitím přišlo nové vedení, nový trenér, hodně hráčů se tam vyměnilo. Měli jsme nějaké sestřihy z jejich přípravných zápasů. Potvrdilo se třeba to, jak často nahazovali puky a chodili po našich obráncích.“

Nicméně vítězná série Lva skončila. Proč zrovna proti Astaně?
„Škoda, že se to stalo zrovna doma. Začátek byl takový všelijaký. Sice se držíme nahoře, ale na domácím ledě ty vstupy nemíváme až tak dobré. A to se zase potvrdilo. Potom jsme zabrali, ale vždycky nám zase odskočili a ve třetí třetině si to pohlídali. Měli bychom zvládat začátky líp, vletět do toho. Když nastupujeme venku, hraje se z obrany a je to jednodušší. Doma to zatím nevychází podle našich představ.“

Astanu provázela pověst špatných přesilovek. Čím to, že jim najednou vycházely?
„Oba dva góly padly stejně. Sehráli to perfektně dole. Jeden gól byl signál, to už předvádějí léta. A při druhém uplatnili výborný důraz před brankou. Takové góly bychom neměli dostávat.“

Po vítězném tažení vám porážka může vrátit pokoru, co říkáte?
„To by bylo špatné, kdybychom ji neměli. Přece jen máme za sebou teprve osm zápasů. Liga je strašně dlouhá a jak je vidět, dá se vyhrát s každým, ale taky se dá s každým prohrát. Nedá se ohlížet na to, jestli se ten mančaft drží nahoře, nebo dole.“

Váš pondělní soupeř z Chanty-Mansijska je ten druhý případ…
„Ano, ale je to tým, který se moc nezměnil a má svou sílu a kvalitu, v minulé sezoně málem postoupil do play off.  My do toho musíme jít lépe připraveni, organizovaně a začátek chytit tak, abychom jim vnutili svou hru. Je špatné, že přijede soupeř a vnutí nám on svou na našem ledě.“