Podporu měl vydatnou, z tribun domácí arény pražského Lva se co chvíli snášelo skandování jeho jména. Jakub Kovář, ač soupeř v brance Jektěrinburgu, byl hlavní postavou utkání, v němž jeho tým nakonec ukončil sérii výher. Velmi dobrý Lev ho porazil 3:2 v prodloužení. Přesto měl reprezentační gólman dobrou náladu…
Domácí: 17:46. O'Byrne, 36:55. Klepiš, 64:19. Ševc Hosté: 24:31. Děmagin, 57:31. Děmagin Domácí: Vehanen – Ševc, Maenpaa, Jaakola, O'Byrne, Oystrick, Němec, Mikus, Humphries – Novotný, Azevedo, Klepiš – Birner, Vrána, Řepík – Sekáč, Zackrisson, Thornberg – Ridderwall, Cingel, Pacovský Hosté: Kovář – Gusev, Trjamkin, Viklund, Lepistö, Megalinsky, Antonov, Postnikov, Jegin – Krikunov, Lewandowski, Stewart – Černov, Maljkin, Lazarev – Děmagin, Jemelejev, Simakov – Goljšev, Streltsov, Deveaux Bondar, Olenin – Zakharenkov, Pavlov Tipsport aréna 4787 diváků
Góly
Sestavy
Rozhodčí
Stadion
Návštěva
Smál jste i při podávání rukou na Martina Ševce, autora vítězného gólu. To proto, že se trefil tak pěkně?
„Jo jo. Já měl před sebou hráče, viděl jsem až na poslední chvíli a Martin to napálil přesně k tyčce, tam už jsem se nestihl natáhnout.“
I tak jste byl po zásluze vyhlášen hvězdou svého týmu v zápase, stejně jako váš bratr nedávno tady…
„Asi nás mají místní pořadatelé rádi. (usměje se) My tu ale měli útočníka, který dal dva góly a vyrovnal tři minuty před koncem, možná si tu cenu zasloužil on. Brácha tu vyhrál za dva body, my máme bod, oba jsme byli spokojení hlavně s tím výsledkem.“
Jaký to pro vás byl vůbec duel za tým KHL v Praze proti domácím?
„Popravdě, byl jsem hrozně nervózní. Pár důležitých zápasů už mám za sebou, ale na tenhle jsem pozval strašně moc lidí, strašně jsem si nechtěl udělat ostudu, abych je nezklamal. Přijeli sem i malé děti z Písku, které jsem párkrát chodil trénovat, takže to na mě dolehlo, až mě to dojalo. Byl jsem opravdu nervózní, možná víc než při čtvrtfinále mistrovství světa.“
Až tak?
„Jo, fakt že jo. Záleželo mi na tom, jak tenhle zápas dopadne, jaký si všichni ti lidi odsud odvezou dojem a opravdu jsem se bál, abych je nezklamal. Nakonec to snad vyšlo, řekl bych, že jsem nechytal špatně a lidi viděli prodloužení, dopadlo to docela dobře.“
Stíhal jste vnímat hloučky, které vás vytrvale povzbuzovaly?
„Snažil jsem se, ale radši jsem se soustředil na zápas, aby mi tam opravdu nepadla nějaká šmudla, abych si neutrhnul ostudu. Poděkování jsem si nechal až po utkání.“
V něm jste prohrál sázku s kapitánem Lva Jiřím Novotným, že poražený platí jídlo do kabiny soupeře…
„Jo, vím o tom. Dám klukům peníze, oni si něco vyberou. Nemám už čas, abych jel někam do drůbežárny budit řezníky, ať udělají svačinku. (usměje se) Jirka dostane částku, na které jsme se domluvili, a kluci se ve čtvrtek pěkně najedí. Ono nebylo jednoduché hrát po takové pauze, to vyrovnání na konci nám přineslo bod, s kterým už jsme ani nepočítali. Jsme celkem spokojení.“
Vy jste byl chválený i za své výkony na posledním turnaji národního týmu. Zaregistroval jste slova kouče Hadamczika?
„Jistě. Jako tým jsme tam samozřejmě zklamali, člověk na sebe ale nemůže házet deku celého mužstva. Můj tým je hlavně ten zdejší (Jekatěrinburg), ten mě platí, v nároďáku všichni hrajeme za reprezentační triko, ale taky trochu za své sebevědomí, které si budujeme vlastním výkonem. Byl jsem celkem spokojený s tím, co jsem ve Finsku předvedl, nepřijel jsem zpátky ve špatné náladě. Spíš jsem si přivezl docela dobrou formu.“
Můžete si už připustit, že jste blíž nominaci na olympijské hry?
„Ne, na to je tři měsíce před olympiádou brzy. Samozřejmě, je to jeden z cílů, které mám někde vzadu v hlavě, ale myslet jen na to by byla hloupost, soustředím se teď na svou povinnost, kterou je práce v KHL.“
