Kufr pomalu zabalený, lokality pro první soustředění připravené. Veškeré dohody Vladimíra Kýhose s bratislavským Slovanem však padly, do hry totiž vstoupilo jméno Miloš Říha. A právě on se stal překvapivě novým koučem slovenského účastníka KHL! „Kdyby na rovinu řekli, že mají víc kandidátů, vzal bych to. Ale takhle…,“ diví se 59letý kouč v rozhovoru pro iSport.cz.
Co se vám momentálně honí hlavou?
„Co na to říct? Je to lidské zklamání. Měsíc a půl jsme se Slovanem jednali, bavili se, jak to budeme dělat. Ale posledních čtrnáct dnů mi už to přišlo divný. Bylo mi z jejich strany řečeno, že se pořád jedná o penězích na KHL. Ve finále to dopadlo takhle... Samozřejmě, že jsem z informací ze zákulisí věděl, že se do toho motá Říha. Pomalu přestávám věřit všemu, dneska už neplatí nic. Zvláštní doba. Zajímalo by mě, proč tedy se mnou vstupovali do jednání.“
Slovo podraz je podle vás na místě?
„Nevím, no… Něco takového to asi je. Nevidím moc důvodů nazvat to jinak. Na všem jsme se dlouho domlouvali, písemně se to bralo jako hotová věc. A najednou je všechno jinak.“
Tušíte, proč Slovan najednou otočil?
„Volala mi nedávno jedna slovenská novinářka, ptala se mě, zda bych vzal Slovan i v případě, že by se vrátil do slovenské extraligy. Já ji v legraci odpověděl slovy Oldy Štefla (manažera Slovanu), že tu by mohl trénovat i bača. Ona to napsala a údajně na to konto se rozhodli pro jiného trenéra. To jsou samozřejmě jen takové řeči…“
Do jakého momentu vyjednávání s vámi Slovan zašel?
„Bavili jsme se už o všem a konkrétně. Byli jsme se v Brně podívat na sportoviště, kde jsme chtěli prvního července zahájit kemp. Řešili jsme led, posilovnu, hotel, jídlo, pracovní harmonogram, zkrátka všechny zásadní věci. Včetně hráčů, kteří by přicházeli do úvahy jako posily. Slovan mi poslal návrh smlouvy, který jsem jim podepsal a poslal zpátky.“
Jak vám vůbec dal Slovan vědět, že bere někoho jiného?
„Dostal jsem před chvílí textovku, že rozhodnutí Slovanu je Říha.“
Napadlo vás ve chvíli, kdy jste se o Říhově vstupu do teritoria Slovanu dozvěděl, že proti vám stojí těžký sok?
„Určitě. Došlo mi to hned. V minulosti tam trénoval, takže k těm lidem z vedení měl daleko blíž než já. Proto, když mi hromada lidí gratulovala, varoval jsem je, že není nic hotového.“
S jistou kolegialitou mezi trenéry se počítá, ale jak se ukazuje, má své hranice, že?
„Nejvtipnější na tom je, když jsme se před dvěma týdny potkali v jednom sklípku na Moravě. A Říha tam vyprávěl, jak by nikdy žádnému svému kolegovi nevlezl do zelí. Že se to nedělá. Tak mi to teď názorně předvedl.“ (usmívá se)
Nemáte chuť mu zavolat?
„Volat mu nebudu. Takové styky s ním zase nemám. Známe se, to je jasné, ale nějací kamarádi nejsme.“
Kdo ví, možná si nakonec budete gratulovat. Ve Slovanu nejsou dlouhodobě peníze ani výsledky, je to spíš džungle. Reputaci zachraňují jen skvělí fanoušci.
„To se mi samozřejmě taky honí hlavou. Nedivím se, že tam z toho byl Rosťa Čada (bývalý trenér) tak vyřízenej. Řada věcí mě určitě lákala, je to pořád velká mezinárodní soutěž, Slovan má jméno, ale jak říkáte, jsou tam i minusy.“
Až opadne prvotní rozčarování, zavoláte funkcionářským špičkám Slovanu, aby vám veletoč objasnili?
„To nemá cenu. Proč?“
