Prý podfoukl kolegu a krajana Vladimíra Kýhose, sebral mu dojednanou práci ve Slovanu. Proti tomu se Miloš Říha razantně ohrazuje. „On si musí zjistit, jak to bylo. Nabídku smlouvy dostalo pět trenérů,“ tvrdí kouč účastníka KHL. Slovenská hokejová chlouba přežila klinickou smrt, ale pořád dluží na každém kroku. Říha má signály, že závazky budou uhrazeny.
Ve Slovanu je jako doma. Na Slovensku cítí po dvou předchozích úspěšných pobytech důvěru, respekt okolí. Při prvních dvou štacích (2002, 2005) s ním vyhrál slovenský titul. Proto Miloš Říha neopomene v rozhovoru pro Sport zopakovat to, co s oblibou tvrdil při svých angažmá v Rusku: „Tady mě uznávají víc než v českém hokeji.“
Do Slovanu jste se vrátil po deseti letech. Co se v něm za tu dobu změnilo?
„Slovan byl vždycky slovenským top klubem, ale zájem celé země a vůbec Evropy je samozřejmě mnohem vyšší, když hraje KHL. To se týká samozřejmě i hráčů a trenérů. Tahle nadstavba tam je. Co se týká zázemí, tak to je na úplně jiné úrovni než dřív. I tehdy bylo velmi dobré, ale teď se posunulo na světovou úroveň. Je rozhodně srovnatelné s ruskými kluby.“
Ještě hledáte posily?
„Tak z pětadevadesáti procent je mančaft hotový. Jednáme o posílení, ale možnosti asi nejsou takové, jaké bychom chtěli. Na postu brankářů jsme v pořádku, do obrany a do útoku bychom potřebovali jednu velkou kvalitu. Hráči ještě nejsou úplně přesvědčeni o tom, že je v klubu všechno v pořádku. V hledáčku máme také dva Čechy.“
A je i v klubu stále znát nervozita kolem financí?
„Všichni věříme, že to bude v pořádku. Mluvil jsem s majiteli, vím, kdo za tím stojí v Rusku. Na základě toho si myslím, že se závazky splní, mužstvo se ještě víc uklidní a půjde svojí cestou.“
Nezasahuje vám ekonomická nejistota do práce?
„Hráči pracují velmi dobře. Měli jsme problém, když jsme odjížděli do Mariboru, ale pak se to vyřešilo. Po příjezdu se podepsaly smlouvy, splátkové kalendáře. Začínáme znova. Já s těmi závazky nemám nic společného, jen jsem převzal tým. Ale samozřejmě si přeju, ať se všechno doplatí a vyrovnáme se i s těmi hráči, kteří odešli. Fanoušci jsou naladění dobře, na přípravu chodí šest tisíc lidí. Můžeme to pokazit jenom my.“
Zjišťoval jste si předem, jaká je v klubu situace ohledně peněz?
„Ne. Já jsem se Slovanem komunikoval už rok. I v době, kdy tam přišel finský trenér (Petri Matikainen). Po sezoně jsem obdržel nabídku smlouvy. Nevědělo se, jakou soutěž bude Slovan hrát, takže jsem čekal do poslední chvíle. Pořád jsme byli připravení dotáhnout to do konce. Půl roku předtím jsme byli na všem domluvení.“
Domluvený byl také váš trenérský kolega Vladimír Kýhos. Ten už si myslel, že je novým koučem Slovanu. Opravdu jste ho z funkce „vyšoupl“, i když jste mu do očí tvrdil, že byste to nikdy neudělal?
„Ano, byli jsme spolu ve sklípku, ale bavili jsme se o úplně jiné situaci. Říkal jsem, že bych nešel někam přes jiného trenéra. On si musí zjistit, jak to bylo. Co vím, tak nabídku smlouvy dostalo pět trenérů. A asi ji těch pět i podepsalo. Slovan si pak vybral jednoho. Myslím, že jsem jednal daleko dřív než Kýhos.“
On to ale vidí jinak.
„Mrzí mě to, ale nebylo to tak, jak on tvrdí. Určitě si to vyříkáme, až se uvidíme. Třeba zase ve sklepě.“ (úsměv)
Vy jste ve Slovanu už potřetí v kariéře. Máte k němu srdeční vztah?
„Získal jsem tam titul, lidé mě berou za svého. Práce ve Slovanu se mi v minulosti povedla. Slovenský hokej mě uznává trošku víc než český. I tohle rozhodovalo. Mám tam plno přátel a známých.“
Ve čtvrtek jste porazili oslabený Zlín, hrající jen na tři pětky, o gól. Není to málo?
„Měli jsme jednoznačně vyhrát větším rozdílem, dát pět branek. Oni jsou v přípravě, my taky. Zlín je nepříjemné mužstvo, které dokáže porazit každého. Pro nás je každá výhra nad ním úspěchem. Právě takto budou hrát týmy, když přijedou na Slovan. Zazdí to, budou vyhazovat puky a čekat na brejky. Přesně takový zápas jsme potřebovali, hráli jsme třikrát v oslabení tři na pět. A pokud jsme to zvládli, tak jenom dobře. Tento týden jsme se dostali po pasáži výborných výsledků a hlavně po abnormální zátěži trošku do krize, ze které se dostaneme zase jenom prací. Čím dřív to bude, tím líp.“
V týmu máte aktuálně jediného Čecha – útočníka Václava Nedorosta. Jakou má pozici?
„Venca je stmelením první lajny, klíčovým hráčem pro přesilovky i do oslabení. V kolektivu je velmi oblíbený. Je to pozitivní a nesmírně pracovitý kluk. Uvěřil, že bude vše dorovnané, proto ve Slovanu zůstal. Je na něm vidět, že to hodil za hlavu a chce hrát hokej tady.“
Trenérem gólmanů je slavný Američan Tom Barrasso. Spolupracuje se vám s ním dobře?
„On si dělá svoji práci s brankáři. Oba jsou ze zámoří, takže si s nimi víc rozumí a oni ho respektují. Rozhodující slovo v tréninkovém procesu a při tvoření sestavy mám pochopitelně já.“
Kde se vůbec Barrasso na Slovensku vzal?
„Přišla nabídka. Přemýšleli jsme nad spoustou jmen na tu pozici, byli ve hře Čech i Slovák. Budete se divit, ale Barrasso má nejhorší podmínky z těch oslovených lidí. Všichni se snažíme opakovat si anglická slovíčka, abychom si dobře rozuměli. Zatím je to na vodě. Při konkrétních věcech používáme překladatele.“
Ještě povězte, jaká bude podle vás letošní KHL?
„Myslím, že šla trošku dolů. Příliv kvalitních hráčů není tak razantní jako v minulých letech. Kvalita spíš odchází, než přichází. Na obrovských týmech, jako byly Ufa nebo Magnitogorsk, se krize podepíše. Ale zase se objeví jiné celky. Na svoji úroveň se vrátil například CSKA. Uvidíme, co tohle všechno s ligou udělá.“
