Pavel Ryšavý
10. července 2016 • 22:10

Spartak prožívá dril v Pardubicích. Běháme i před snídaní, říká Radil

Beton, tartan, posilovna a litry potu. Tohle si hokejisté Spartaku Moskva vybaví, až si za pár měsíců vzpomenou na Pardubice. Právě tady teď polykají tréninkové dávky při suché přípravě. „Máme hodně běhání, třeba před snídaní čtyři kilometry,“ říká útočník Lukáš Radil. Ve městě, kde jeho klub rozbil letní pracovní tábor, vyrostl. Ale na žádné velké výlety po Pardubicích to není. Není čas.



Rok jedna v Rusku vyšel. Český reprezentant Lukáš Radil se hned ve své první sezoně v dresu Spartaku Moskva zařadil mezi opory. „Sedí na mě to, co jednou o sobě říkal Jarda Jágr: netrefil bych ani vodu z lodi,“ vykládal sice s hořkým úsměvem během sezony. Nakonec jako nováček ovládl klubovou produktivitu. I když Spartak nepostoupil do play off, jeho plácali po ramenou. Odvedl skvělou práci. Maladěc!

Tohle je odměna pro nejproduktivnějšího hráče, že letní příprava probíhá u něj doma?
„No, tak to nevím. (směje se) Když jsme se po sezoně loučili v Moskvě, trenér říkal, že buď pojedeme do Chomutova, nebo do Pardubic. Jsem rád, že to dopadlo zrovna sem.“

Nechá vás trenér German Titov bydlet doma?
„To by neprošlo. Bydlím s ostatníma klukama normálně na hotelu. Jsme na soustředění, makáme od rána do večera. Já jako jediný z týmu rozumím lidem okolo. To je zhruba jediná výhoda.“

Kamarádi už vás přišli na trénink popíchnout?
„Zatím naštěstí nikdo nepřišel. (usměje se) Ale ať klidně přijdou, nic nového neuvidí.“

Přijde mi, že ruská suchá příprava je docela drsná.
„A to jste teď viděli ještě lehčí trénink.“

Slyšel jsem. Ve čtvrtek jste prý kromě jiného běhali asi dvanáct čtyřstovek.
„Jo, to sedí. Běhání je tady fakt hodně, třeba před snídaní jsou to tak čtyři kilometry. A kolikrát i po ní.“

Ruští hokejisté Spartaku Moskva dřou v Pardubicích
Ruští hokejisté Spartaku Moskva dřou v Pardubicích


To pak před spoluhráči řeknete Pardubice a i v únoru se budou křižovat, ne?
„Možné to je. (směje se) Ne, ale já myslím, že každý asi tušil, co nás čeká. Sám jsem s tím počítal. Loni to bylo hodně podobné, bylo jasné, do čeho jdeme.“

Byl vůbec čas, abyste ukázal ostatním město?
„Hned první den jsme s cizinci šli Pardubice trochu obejít, Perštýnské náměstí, třída Míru, Tyršovy sady... Udělal jsem jim trochu průvodce, na víc zatím nebyl čas.“

Moskva je super

Minulý rok jste byl nováčkem v KHL a hned se z vás stal nejproduktivnější hráč Spartaku. Dívá se najednou vedení na jediného Čecha v týmu jako na lídra?
„Tohle se tady čeká od všech cizinců, mají rozhodovat zápasy, a proto si nás sem berou, dávají nám tuhle roli docela často najevo. Ale je to asi v pořádku, když přijde někdo z venku, má vždycky dodat něco navíc. Doufám, že dostanu zase tolik času na ledě, celý tým bude šlapat a uděláme play off .“

To by Spartak udělal docela slušný skok.
„Podle mě máme lepší tým než v minulé sezoně. Máme nového brankáře Svenssona ze Švédska, smlouvu s námi podepsal obránce Dmitrij Kalinin, což hodně lidí překvapilo, on nám může hodně pomoci. Ale je fakt, že teď je na prognózy brzy. Vyměnila se půlka kluků, musí se sejít hodně věcí, aby všechno šlapalo. Já jen věřím, že to půjde.“

Na pozici trenéra dál zůstal bývalý skvělý útočník Titov. Umí dát volnost ve hře dopředu?
„Chce po nás ofenzivní styl, soupeře hodně napadáme a hrajeme hodně do útoku, tam nás nechá hrát. Vyhovuje mi jeho přístup. Ve Spartaku si nemám vůbec na co stěžovat.“

I s životem v Moskvě jste spokojený?
„Za mě super. Moskva je strašná výhoda, je to normální evropské město, kde seženete úplně všechno. Lepší destinaci bych si v Rusku přát nemohl.“

Máte nějaký fígl, jak přelstít věčné zácpy?
„Jedině metro. Tím je cesta vždycky nejrychlejší.“

Smutek z MS, dovolená v USA na NHL

Zklamání, že zase nevyšlo mistrovství světa, tentokrát kvůli zraněné ruce, už přebolelo?
„Ve chvíli, když jsem se zranil, jsem byl naštvanej hodně. Neexistovala pro mě horší věc na světě. Postupně to odeznělo, nebyla to žádná životní katastrofa. Když bude o mě zájem i příště, rád se o mistrovství zase porvu. Neměl jsem teď nic jistého, jen mě děsně mrzelo, že jsem se o šampionát nemohl poprat a vyřadilo mě něco, co se nedalo ovlivnit.“

Pomohla vyčistit hlavu i dovolená v Americe?
„Hodně, to byl zážitek. Strašně dlouho jsme se tam chtěli podívat, procestovat ji a teď se to povedlo. Byli jsme tam s přítelkyní asi dvacet dní a na každý jsme měli naplánované, co chceme vidět, projeli jsme několik měst, Tomáš Hertl mi nakonec sehnal i lístky na play off NHL, takže jsem viděl zápas San Jose proti St. Louis.“

Tak to měla přítelkyně asi velkou radost, že je na programu zase hokej.
„Ona tam sama chtěla. (směje se) Byli jsme z toho oba děsně nadšení, zápas byl skvělá show. Projeli jsme pak i některé přírodní parky, třeba Yosemity. Nejvíc mě ale asi vzal Grand Canyon, ten byl ze všeho asi nejlepší. Jeho návštěvu bych doporučil každému, z obrázků vypadá moc hezky, Ale když jste přímo na místě, je to něco nepopsatelného.“

A co medvědi v parcích, byli?
„Bohužel ne.“

Bohužel?
„Jo, strašně jsem nějakého chtěl vidět.“

Třeba měli strach ze spreje na medvědy, který turisti s sebou nosí.
„Ten jsme právě neměli. Věřili bychom si na medvěda i bez spreje. (směje se) To je jediná věc, která mě mrzí. Byl by zážitek ho někde, třeba i z dálky, vidět. Ale jinak jsme si všechno užili, jedna kamarádka zná třeba chlápka, co dělá ve Facebooku, tak jsme se dostali do té největší základny.“

Ani tam jste na žádné velké zvíře nenarazili?
(usměje se) „Nakonec na to největší, potkali jsme Marka Zuckerberga, spoluzakladatele Facebooku. Celé to tam bylo obrovské, mají vlastní kadeřníky, bary... Takové město ve městě, aby programátoři neměli žádné starosti a mohli se soustředit jenom na svoji práci.“