PŘÍMO ZE ŠVÉDSKA | Probudil se do nového dne a stejně se mu v hlavě honily myšlenky na ten včerejší šíleně smolný večer. Trenér Sparty Jiří Kalous pořád přemýšlí, proč jeho tým v Göteborgu těsné finále Ligy mistrů s Frölundou prohrál. „Mrzí mě to. A ještě dlouho mě to mrzet bude,“ řekl v rozhovoru s českými novináři. Teď musí přemýšlet nad tím, jak se má Sparta vyrovnat s enormním fyzickým vytížením, aby jí v klíčové fázi sezony nedošly síly. Zraněné tříslo Petra Vrány bylo první známkou toho, že tým potřebuje volno. Žádný jiný z českých klubů nemá tak drsný zápasový zápřah.
Patnáct zápasů za necelých čtyřicet dní. To je porce, kterou hokejisté Sparty díky působení v Lize mistrů, spolykali jen od začátku nového roku. Hráči jedou nadoraz a začínají toho mít plné zuby. „Musíme se s tím nějak popasovat,“ řekl trenér Jiří Kalous .
Zatímco Sparta bezprostředně po utkání odletěla speciálem do Prahy a hráči dostali do soboty úplné volno, on zůstal v Göteborgu, kde se společně s útočníkem Michalem Řepíkem připojí k české hokejové reprezentaci. Oba den po zápase stále velmi těžce nesli finálovou porážku s Frölundou. „Mrzí mě to a ještě dlouho mrzet bude,“ řekl Kalous.
Včera bezprostředně po prohraném finále jste řekl, že jste šíleně naštvaný. Jakou jste měl noc, už vás zklamání alespoň trošku přešlo?
„Naštěstí jsem se spánkem nikdy problémy neměl a snad mít ani nebudu. Ale hned, co jsem se probudil, se mé myšlenky vrátily k zápasu. Proč to tak dopadlo? Proč jsme nevyhráli, když to byl skvěle odehraný zápas z naší strany? Závěr nás mrzí a ještě dlouho mrzet bude.“
Přišel jste vůbec na to, co bylo špatně? Sparta třeba ve třetí třetině Frölundu válcovala, těžko hráčům něco vyčítat. Nemyslíte?
„O tom hokej je. O tom být na straně, která dá gól navíc a ne být na straně, která ho dostane. K tomu směřují moje vnitřní otázky. Myslím si, že v některých věcech ještě rezervy máme a na nich musíme dělat dál.“
Dají se ty rezervy konkretizovat?
„Pro mě osobně to je pořád dokola omílaná koncovka. Na to, jak velký počet šancí máme a jak vyložené ty šance jsou, a my je neproměníme, tak na tom musíme pracovat. V tomhle se musíme zlepšit, v šikovnosti, důrazu před brankou. Tam jsou rezervy.“
Hráči odletěli do Prahy a dostali od vás volno. Michal Řepík a Slováci Andrej Kudrna, Lukáš Cingel a Martin Gernát se ale připojili k reprezentacím svých zemí. Nebyl jste proti?
„Tým v Praze má volno do pátku, trénovat začnou v sobotu. Co se týče reprezentantů, s těmi se pak spojím a zvážím, jaký budou mít režim, až se vrátí. Budeme řešit, jestli třeba nedostanou volno. Michal (Řepík) je jiný případ v tom, že zápasů nemá vinou zranění odehráno tolik a v zápřahu teď být může, navíc je výborně fyzicky vybavený. Co se týče kluků, kteří odjeli ke slovenské reprezentaci, je u nich velký problém v tom, že od léta neměli volno žádné. Odjezdili všechny zápasy v extralize, Lize mistrů i reprezentaci. Už teď velmi zvažuju, že jim volno dám, až se vrátí do klubu. Ale musím to promyslet, nechci, aby to nějak ovlivnilo naše výsledky v extralize. Ale je jasné, že to musím řešit. Jejich výkon totiž pak nemusí být adekvátní, únava hodně pracuje a my teď potřebujeme hrát v extralize stoprocentně.“
Řešil jste s těmi hráči, jestli mají reprezentaci Slovenska přijmout, nebo odmítnout? Sám jste trenér reprezentace, která měla letos několikrát problém s tím, že některé ruské kluby nechtěly své hráče uvolňovat. Vy jste teď coby trenér Sparty možná v podobné pozici. Dovedu si představit, že byste uvítal, kdyby nikam nejezdili…
„Já jsem klukům nikdy v reprezentování své země nebránil, naopak jsem rád, když tým, ve kterém pracuju, má zástupce v reprezentacích. Je to ocenění pro ty kluky a je to ocenění taky pro klub. Nikdy jsem žádnému hráči nebránil, já to považuju za největší ocenění jejich práce. A nikdy to dělat ani nebudu. Jsem rád, že je pozvali a že patří mezi reprezentanty svých zemí. Jen teď musím zvažovat režim jejich vytížení. Až se vrátí do klubu, bude na nich únava znát. Šťáva a drajv nebude takový, jaký potřebujeme. Ale nějak se s tím popasujeme.“
Juraj Mikuš pozvánku Slovenska odmítl. To nebylo v konzultaci s vámi?
„Neodmítl. Takhle jsme se domluvili. On už byl opravdu hodně unavený a bylo to vidět i u nás v klubu, že potřebuje oddechnout. Domluvili jsme se se Zdenou Cígerem (trenér Slovenska). Já mu volal a řekl mu, v jakém je Juraj rozpoložení. Že ani pro jejich nároďák by teď nebyl jeho přínos takový, jak by si všichni představovali. Takže jsme se všichni společně domluvili, že tuhle akci Juraj vynechá.“
Jako trenér jste působil i v KHL, kde se hraje taky ve velkém tempu a hodně cestuje. Ale stejně, zažil jste někdy takhle extrémně nabitý program, který Sparta od Vánoc až do finále Ligy mistrů měla? Patnáct odehraných zápasů ve 40 dnech, do toho složité cestování autobusy. To musí být na hráčích chtě nechtě znát.
„Ono ani nejde jen o ten poslední měsíc. My měli dohrávky nebo Ligu mistrů i souběžně s reprezentací. Ve volnu jsme dohrávali ty zápasy, které se nestíhaly v původních termínech. Nevybavuju si, jestli to někdy někde bylo takhle extrémní. Vytížení některých hráčů teď bylo fakt enormní.“
Šrotuje vám už v hlavě, jak to teď udělat, aby jim nedošla šťáva za tři týdny? Začne play off, vrchol vaší sezony a vy je budete potřebovat v plné síle, formě a zdraví. Nabízí se odjet třeba na soustředění…
„Jenže na to nemáme čas. Máme minimální pauzu během předkola play off, ale to se musíme připravit herně a ladit kluky kondičně. Prostor někam jet není. Teď velmi pozorně sledujeme stav hráčů, to je individuální záležitost každého z nich. Snažíme se s fyzioterapeuty i lékaři sledovat zdraví hráčů, hlídat to, aby nedošlo k průšvihu.“
O víkendu vás hodně vystrašily problémy Petra Vrány s tříslem. Ty vyplynuly z toho, jak náročný program Sparta má?
„Přesně tak. To jsou ty znaky a známky toho, že organismus dostává hodně zabrat.“
A nemáte z toho před koncem sezony obavy?
„Nebojím se toho, nebojí se toho hráči. Bereme to tak, jak to je. Naším úkolem je se s tím vyrovnat a připravit se na každý zápas, který nás teď bude čekat. To je naše práce, proto jí děláme. My chceme hrát, chceme být úspěšní. Podařilo se nám to v Champions Hockey League, daří se nám to zatím i v extralize. Teď je to o tom, jak se připravíme na play off.“
Petr Vrána byl spojován v souvislosti s účasti na Švédských hokejových hrách, nakonec v Göteborgu zůstal jen Michal Řepík. Vrána tedy dostal volno, aby doléčil tříslo? Jak na tom vůbec byl po finálovém zápase?
„No, moc nemluvil (usměje se). Byl docela ticho, odkulhal do autobusu, dostal volno. Volali jsme do Prahy i do Olomouce, kde to řeší lékaři ve spolupráci s fyzioterapeuty, aby léčba byla produktivní. Musí se teď dát dohromady, je to jeden z našich klíčových hráčů.“
Když byste měl celkově zhodnotit Ligu mistrů. Co byste řekl?
„Její prestiž opravdu roste. Hodně tomu přispěje nový formát od příští sezony, budou to hrát jen nejlepší týmy daných zemí. To je dobře. Jednoznačně. Já to přivítal. Musím říct, že jsem letos už hodně cítil, že chce každý uspět. Soupeři byli zklamaní z toho, když přes nás nepřešli. Takové to rozčarování člověk vycítil. V klubech je to už prestižní záležitost. Teď jde o to, jak to budou postupně brát fanoušci. Já věřím, že si liga sledovanost najde.“
Cítil jste rivalitu i proti Frölundě? Zápasu předcházely mediální přestřelky o tom, kde se má zápas hrát. Vlastně díky tomu se o zápas hodně začala zajímat i švédská média a paradoxně možná i proto bylo v Göteborgu nakonec vyprodáno. Takže ta v uvozovkách kauza finále možná hodně pomohla.
„Je to možné. Může to být známka rivality. Doteď nebyla tak veřejná. Já cítil rivalitu u každého týmu, se kterým jsme hráli. Vidět to bylo i v těch zápasech, to byly fakt těžké zápasy a každý je chtěl vyhrát.“
Jak moc je pro vás pozitivní vidět, čeho je Sparta schopná v zápasech dosáhnout? V extralize občas mívá problémy se slabšími týmy. Jenže pak přijdou opravdu důležité zápasy, jako ten s Frölundou, a tým je schopný výkonnostně přepnout na úplně jiný level. Je to dobré zjištění před play off?
„Ono je to těžké porovnávat, protože výkon týmu je vždycky hodně ovlivněný výkonem soupeře. I v extralize vidíme parádní zápasy, jsou tam i těžké zápasy, kdy se hraje nahoru-dolů takový ten bruslivý, agresivní hokej. A pak jsou samozřejmě týmy, které přijdou bránit, bojí se to otevřít, mají to postavené na defenzivě a rychlých protiútocích. My pak musíme dobývat tvrz a to není jednoduché. Kolikrát to může působit, že je naše hra nemastná-neslaná, ale když člověk odstraní subjektivní pocity a podívá se třeba na čísla, tak zjistí, že jsme v těch zápasech vystřelili třeba třikrát víc než soupeř. Ten má za třetinu tři střely, dá nám z toho dva góly a my zase musíme dobývat tvrz. A pak slyšíme kritiku na tým, protože se nám to nepodaří prolomit. Tyhle zápasy jsou jiné. V Lize mistrů, na téhle úrovni, jsou to týmy hrající jiný hokej. Moc se netaktizuje, nečeká se na chybu soupeře, prostě se jede pro vítězství. Bruslí se, napadá se. Je to úplně jiný způsob hry, kterému se musíte přizpůsobit. Z hráčů to vyždímá úplně jiný hokej, v úplně jiném tempu.“
Góly
Domácí: 07:46. Wellman, 12:06. Lundqvist, 27:27. Wellman, 61:27. Lasu
Hosté: 02:30. Cingel, 10:42. Vrána, 46:15. Klimek
Sestavy
Domácí: Gustafsson (Soderblom) – Norstebo, Tommernes, Donovan, Nyberg, Sigalet, Larsson, Dahlin – Stalberg, Lasu, Olsen – Sundström, Figren, Grundström – Wellman, Carlsson, Bergenheim – Lundqvist (C), Hjalmarsson, Ehn – Olofsson
Hosté: Pöpperle (Novotný) – Mikuš, Gernát, Švrček, Kalina, Nedomlel, Eminger, Barinka – Řepík, Vrána, Hlinka (C) – Deveaux, Klimek, Forman – Ihnačák, Pech, Kumstát – Kudrna, Cingel, Uher – O. Procházka
Rozhodčí
Kaukokari, Fonselius (FIN) – Kaderli, Kovacs (SUI)
Stadion
Frölundaborgs Isstadion, Göteborg
Návštěva
6044 diváků
| Z | V | VP | PP | P | Skóre | B |
|---|
