Voráček vládne produktivitě NHL, Tlustý sype góly, Pavelec je českou brankářskou jedničkou v lize. A co Michael Frolík? Ten, který měl být z téhle kladenské party nejdál? Není na první pohled tolik vidět, ovšem ve Winnipegu si bez něho nedokáží představit správné fungování mužstva. I díky své univerzálnosti už má 26letý útočník jako jediný ze zmíněných kumpánů Stanley Cup…
Devět bodů a čtyři góly za aktuálních 21 zápasů. Není to špatné, ale ani nejde o kanonádu, která by ohromila. Pro Michaela Frolíka však nejsou ofenzivní statistiky to nejpodstatnější, co definuje jeho hru. Vyniká hlavně tím, že když se v jeho výkonu snažíte nalézt chybu, byť sebemenší, nepochodíte.
Za to si ho považují nadřízení, proto je oblíbený mezi kolegy v kabině.
„Je neskutečný. Přijde mi, že s ním chce hrát každý,“ rozplýval se mladý centr Mark Scheifele, který teď má Frolíka v lajně. „Dělá na ledě ty nejlepší věci, málokdy mu něco nevyjde, je výtečný dopředu a zrovna tak zpátky,“ chválil parťáka v listu Winnipeg Free Press.
I kouč Paul Maurice, který dbá právě na hru oběma směry a z Jets tvoří součinně klapající jednotku, si pochvaluje přínos svého klíčového svěřence. Nejprve ho využíval v první lajně, kde si kladenský pracant na startu sezony odvedl svoje i přes zranění prstu. Teď díky němu zkvalitnil třetí formaci. „Michael je poctivý, rychlý hráč. V defenzivě velmi dobře čte hru, takže díky němu se nedostáváme pod takový tlak,“ má jasno Maurice.
Však také Frolík v tomto ročníku zakončil jen tři zápasy v minusu a s celkovou bilancí +4 je v sestavě nejlepší. I minulou sezonu, kdy klub nepostoupil do play off, uzavřel s pozitivním výkazem +8, v zástupu zaminusovaných spoluhráčů patřil mezi špičku týmu.
„Každé střídání si jede svoji úroveň, nemá výkyvy, nestane se, že by mu nevyšel zápas nebo střídání. To všechno vychází z jeho povahy,“všiml si kouč. „Většinu času se směje, je vidět, jak ho hokej baví a na střídačce není z těch, kteří by vytvářeli napětí. Naopak, to on povzbuzuje ostatní, když něco nevychází.“
Sám Frolík, jemuž byla coby juniorovi díky výjimečnému nadání prorokována budoucnost dalšího Jágra (jako mnohým jiným) a v zámoří i proto dostal přezdívku Baby Jagr, svoji skromnější, ale o to víc ceněnou úlohu přijímá s pokorou. Když v únoru 2011 přešel z Floridy do Chicaga, jinak to ani nešlo. Z elitního forvarda byl rázem kvůli přetlaku talentovaných borců typu Kanea, Toewse, Sharpa či Hossy mužem na černou práci.
„Prostě děláte, co po vás kouč chce. Jsem takový, že o tom moc nepřemýšlím, jednoduše plním svoji roli, dělám svoji práci,“ komentoval přístup, díky němuž se u Blackhawks stal specialistou na oslabení, což byla jedna ze zbraní mužstva při cestě za Stanley Cupem na jaře 2013. „Jako mladý jsem myslel jen na útok, ale když se dostanete do NHL, musíte hrát i dozadu. Pořád doufám, že jsem útočný hráč, je radost dávat góly a tím pomáhat týmu, ale když hrajete zodpovědně dozadu, podle mě vám to může i trochu prodloužit kariéru. Na to jsem přišel v Chicagu. Ale stejně chci pořád ukazovat, že umím hrát i útočně….“
Což o to, nějakou tu branku Frolík vždycky trefí. Ale když Jets poprvé po přesunu klubu z Atlanty do Winnipegu napřesrok projdou do play off, bude to i díky na první pohled nenápadnému příspěvku borce s číslem 67.
