Sezona plná zdravotních patálií. Hokejový útočník David Krejčí se kvůli zraněnému kolenu nezúčastní mistrovství světa, protože v Bostonu neprošel zdravotní prohlídkou. Mrzí ho to i proto, že se v reprezentaci nepotká s legendami Jaromírem Jágrem a Martinem Ručinským. „Bylo by hezké, kdybych si s nimi zahrál,“ řekl Krejčí v rozhovoru pro iSport.cz. S jedním českým útočníkem už si v ročníku ale zahrál - Davidem Pastrňákem, jenž v Bruins zažil premiérovou sezonu v NHL.
V Bostonu jste neprošel zdravotní prohlídkou, v čem byl problém?
„Bohužel. V neděli mi volal pan Růžička a řekl jsem mu, že bych rád přijel, ale ještě nás čekají zdravotní prohlídky, tou jsem nakonec neprošel. Hlavní problém byl s kolenem a doktoři mi nedovolili, abych do Prahy přijel.“
Čekal jste to, když jste kvůli zranění odehrál jen 47 zápasů?
„Viděl jsem to tak 50 na 50. Věděl jsem, že koleno nebylo stoprocentní, i když jsem se vrátil, takže bohužel. Ale zdraví je důležitější a Boston do mě hodně investoval. Od příští sezony mi vzejde v platnost nový kontrakt, takže chtějí, abych hrál už od prvního utkání a nevynechal začátek.“
Že přijdete o šampionát, který hostí Česká republika, asi hodně zamrzí, že?
„Ano, chtěl bych si zahrát doma před rodinou i kamarády, ale bohužel. Teď mám navíc těhotnou manželku a v létě se nám narodí první dítě – dcerka, takže na to se teď moc těším. Bohužel hokej nevyšel, ale mohu se na to dívat z jiné stránky.“
S velkou pravděpodobností se v týmu objeví Jaromír Jágr a Martin Ručinský . Nemrzí vás to i z tohoto pohledu, že s těmito legendami nezahrajete?
„Bylo by hezké, kdybych si zahrál s takovými hráči, ale na druhou stranu i diváci musí pochopit, že to není jen o nich dvou, je to o celém týmu a tak se to musí brát. Jarda s Růčou titul nevyhrají, k tomu jim musí pomoct dalších osmnáct hráčů. Lidé to tak musí brát, ne aby mluvili jen o jednom nebo o dvou hráčích, je to týmový sport a na to hodně lidí zapomíná.“
Vy si umíte představit, že byste ve 44 letech nastoupil na šampionátu jako Martin Ručinský?
„To jsem ani nevěděl, že mu je tolik. Myslel jsem, že je tak o dva roky mladší. Ale představit si to nedokážu, ještě však nejsem ve věku, kdy bych se rozhodoval o konci kariéry, nevím, co se člověku honí hlavou. Až se to této pozice dostanu, tak vám řeknu víc (úsměv). Ale 44 let a ještě na takovéto úrovni, v extralize má dobrou sezonu, a jet na mistrovství, to opravdu klobouk dolů.“
Máte vůbec chuť po náročné sezoně sledovat mistrovství světa nebo vyřazovací boje NHL?
„Na šampionát se určitě podívám, jen nevím, co budou Američané vysílat. A na NHL se teď moc koukat nebudu, asi až později třeba na finále.“
Jak vůbec hodnotíte sezonu v Bostonu? Do play off jste nepostoupili po osmi letech.
„Je to zklamání. Hodně klíčových hráčů bylo zraněných a před sezonou nám odešli Iginla, Boychuk či Thornton, nahradili je sice mladší hráči, ale bohužel nám to nevyšlo. Nebyli jsme schopní si udržet výkonnost. Byla série zápasů, ve kterých se nám nedařilo, pak jsme se zvedli, nato jsme zase začali prohrávat. Nechytli jsme tu správnou vlnu.“
Vnímal jste hodně, že tým Bruins je jiný oproti předchozím sezonám? Je to ta hlavní příčina neúspěchu?
„Trochu. Na druhou stranu jsme měli 96 bodů a v jiných sezonách by takový počet normálně stačil na postup. V závěru základní části jsme pětkrát po sobě vyhráli, ale bohužel Ottawa – každý to viděl… Z posledních dvaceti zápasů snad devatenáct vyhrála. Jsme hodně nespokojení s tím, že nejsme v play off, ale jindy by 96 bodů bohatě stačilo.“
Co říkáte na ten fantastický závěr Ottawy a výkony jejího brankáře Adrewa Hammonda, který nastoupil do 24 zápasů a vychytal 20 výher?
„Nemám k tomu moc co říct. Hráli dobře a gólman měl fazónu, přitom ho nikdo neznal, byl to jeho první rok v NHL. Tým jim klapal a hráli dobře ve správný čas.“
A jaká byla sezona z osobního hlediska?
„Na začátku jsem se zranil, pak jsem se vrátil, cítil jsem se dobře, zranil jsem se znovu, pak byly problémy s kolenem, takže mám smíšené pocity. Teď se musím dát do kupy a připravit se na další sezonu.“
O Pastrňákovi...„Musí se připravit na další sezonu v NHL a s tou jeho rychlostí má předpoklady k tomu, že může být jedním z nejlepších hráčů celé soutěže. Je mladý a má hodně času. Jsem moc rád, že tady je, je to super kluk a už se těším, jak si spolu v příští sezoně zase zahrajeme.“ |
Máte za sebou třetí nejhorší sezonu v NHL, co se týká průměru kanadských bodů na zápas. Přičítáte to i těm zraněním?
„Kdybych odehrál všechny zápasy tak bych měl přes 50 bodů, takže to zase tak špatné nebylo. Bohužel to bylo takové, že když jsem se cítil výborně, tak jsem se zranil. A to se zopakovalo. Ale to k hokeji patří, to byla má první sezona, ve které jsem měl se zraněními problém. Stane se to, teď musím tělo nechat si odpočinout a připravit se tak, aby se to neopakovalo.“
Od nové sezony vám začne platit nový kontrakt na více než 7 milionů dolarů ročně. Nebude vás to svazovat? Pro fanoušky to může být argument pro kritiku.
„Nebude mě to svazovat. Je mi jedno, co o mě lidé říkají, vím, že jsem dobrý hráč, a když budu zdravý a dostanu prostor, co si zasloužím, tak Bostonu vrátím to, co do mě investoval. Tady jde jen o to, abych se po zranění dal do kupy a pořádně se připravil na další sezonu. Vím, že jsem dobrý hráč na to, abych předvedl to, co v minulosti.“
Vy jste v Bostonu maximálně spokojený, že?
„Určitě, už jsem tady osm let a cítím se jako doma. S manželkou se nám tu líbí, město je nádherné, lidé příjemní. Ale tato sezona, i když byla nejkratší, tak kvůli zraněním a podobně to byla fyzicky i psychicky jedna z nejnáročnějších sezon. Když se daří hokejově, tak život je tu nádherný, když ne nebo jste zraněný, tak je jedno, jestli jste na Floridě nebo v Rusku.“
Distancujete se tedy od médií? Nebo jak tlak v Bostonu – hokejovém městě - vnímáte?
„Od té doby, co jsme vyhráli Stanley Cup, tak jsem se to naučil nevnímat. Tři dny po triumfu už média dělala preview a psala, kteří hráči tým opustí, koho vymění a podobně. My vyhráli Stanley Cup, je to týmový sport, a když si to ten kluk tři dny nato, co zvedl Pohár nad hlavu, přečte, tak to zamrzí. Od té doby se na to snažím nekoukat. Někdy třeba na internet zabloudím, ale snažím se zuby nehty od těchto věcí držet stranou, protože co lidé někdy píší, to opravdu zamrzí a většinou to ani není pravda.“
Člověk ale, když si to přečte a snaží si to nepřipouštět, tak to v podvědomí stejně má, že?
„Přesně tak. Je to hodně o psychice, ať to je pravda, nebo ne. I když to napíše člověk, co hokej nikdy nehrál a jen sedí doma u počítače, tak to pokaždé zamrzí a hráči to v hlavě zůstane docela dlouho. Hráč se musí naučit to nevnímat, někomu to nevadí, někomu ano, ale já už od toho stojím hodně daleko, aby mě nesvazovaly nějaké pocity nebo podobně.“
Vašim novým spoluhráčem byl 18letý český mladík David Pastrňák . Co říkáte na to, jak si vedl v první sezoně v NHL?
„Do týmu zapadl dobře, měl dobrou sezonu a teď musí ještě na farmu, tam hrál na podzim dobře, než přišel k nám, ví, do čeho jde a zase tam bude jeden z nejlepších hráčů. Musí se připravit na další sezonu v NHL a s tou jeho rychlostí má předpoklady k tomu, že může být jedním z nejlepších hráčů celé soutěže. Je mladý a má hodně času. Jsem moc rád, že tady je, je to super kluk a už se těším, jak si spolu v příští sezoně zase zahrajeme.“
Druhý ročník v NHL bude pro něj těžší, že?
„Ano, kluci si myslí, že druhá sezona bude trochu lehčí, ale asi nechápou jednu věc – a u mě to bylo stejné samozřejmě – pro ty nováčky to je těžší pochopit asi proto, že ten druhý rok hrají proti stejným hráčům, není to jako v mládeži, kde starší odcházejí a nahrazují je mladší. V NHL jsou všichni stejní a ještě lepší než předtím. Jestli se daný hráč pořádně nepřipraví, tak to bohužel dopadne jako u většiny těch druhoročáků. Já v tom byl stejně jako 90 procent ostatních hráčů, skoro každý si tím projde. Pro Davida to bude nejdůležitější léto v kariéře.“
Jak vůbec zapadl do šatny? Působí bezprostředně, a že je neustále v dobré náladě.
„Dobře, pomohlo mu to, že dva roky hrál ve Švédsku a naučil se anglicky. To je velké plus. Jinak my máme výborný tým, ti starší se k mladým chovají velice dobře, takže zapadl výborně a myslím, že tu byl spokojený. Postarali jsme se o něj a já jsem moc rád, že tu je. Skamarádili jsme se, je to dobrý kluk a výborný hokejista.“
Překvapilo vás, jakou důvěru mu trenér Claude Julien dal hned v první sezoně?
„Když hráč hraje dobře, tak kouč nemá na výběr a David dobře hrál, vybojoval si i místo v přesilovce. Ke konci sezony už jsme hráli jinak a lajny se hodně měnily, ale předtím měl důvěru, kterou si vybojoval. Dával góly a vyhrál nám pár důležitých zápasů. Trenér i David se na sezonu musí dívat spokojeně, ale vždy je to o tom, co hráč předvede v dalším ročníku, takže na to musí rychle zapomenout a připravit se.“
