15. července 2015 • 14:58

Šoustala dostalo Calgary: Posilovnu mají jak dvě hokejová hřiště

Autor: lah
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zábranský? Zbrojovku řídit nebude, fotbal jde mimo něj, Kometa je srdcovka
Zimák: Vrána přiletěl nečekaně. Proč by MS mělo klapnout?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Pročetl si doma výsledky draftu a své jméno nenašel. Škoda, řekl si útočník Tomáš Šoustal. Smířen se svým osudem se však vzápětí dočkal nečekané šance. Do svého kempu ho pozvali šéfové Calgary Flames. Osmnáctiletý Čech tak dostal unikátní příležitost předvést své umění.



Létal po boku Tomáše Hertla, společně tvořili mimořádně motivovanou beachtenisovou dvojici na akci v pražských Vršovicích. „Nesnáším prohrávat. Stejně jako on, v tom jsme si hodně podobní,“ smál se Tomáš Šoustal. Mladý talent budoucnosti.

Forvard z Olomouce toho má se svým starším krajanem společného víc. Například odhodlání. Před minulým ročníkem odešel do zámořské juniorky, se svým týmem Kelowny Rockets se dostal až do finále prestižního Memorial Cupu. Prohrál. A tahle jizva na duši ještě pořád zůstává.

„Bohužel jsem byl při rozhodujícím gólu na ledě, občas mě to ještě zamrzí,“ přiznával včera při rekapitulaci poslední sezony. „Každopádně to byl báječný zážitek. Více než deset tisíc lidí v aréně, báječná atmosféra. Je škoda toho výsledku,“ litoval. Po nezdaru se vrátil do vlasti, aby uzavřel třetí ročník střední školy. Uvědomuje si, že hokejová kariéra není jedinou cestou. Počítá s variantou, že by to vzal i přes zámořskou univerzitu, studium nemíní podcenit.

Při výběru mladíků pro NHL se na něj letos nedostalo, další šance nastane za rok. Takže se netruchlilo. O to méně ve chvíli, kdy dorazila nabídka z Calgary: Přijď se předvést. Příjemná změna plánů. „Kemp byl úžasná zkušenost. V tréninkovém komplexu bylo absolutně všechno, například posilovna má rozlohu asi dvou ledových ploch,“ rozplýval se Šoustal. A děkoval krajanovi.

Sedmadvacetiletý obránce Jakub Nakládal mu byl značnou oporou. „Opravdu velký člověk. Se vším mi pomohl, vyprávěl mi o svých zkušenostech z Ruska, z Finska… Moc rád jsem ho poznal,“ radoval se mladík, který ještě minimálně rok zůstane v juniorce.

Mimochodem, svoje jméno už dlouho jako handicap nebere. Přiznává, že mezi dětmi to občas neměl jednoduché, po příchodu do zámoří je však v klidu. „Ale už jsem si zvykl. Pokud se někdo směje, tak se mu můžu smát taky. Třeba proto, jak vypadá,“ mávne rukou nad hloupými reakcemi.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud