Člověk by se toho přístroje snad i bál. Vypadá jako futuristický samopal, vozí se na kolečkách a létají z něj projektily klidně i stokilometrovou rychlostí. Říká se mu pukomet. Jenže zkušený hokejový brankář, jakým Michal Neuvirth rozhodně je, si před něj klidně stoupne, aby mu pomohl trénovat techniku lapání kotoučů.
„Odmalička na mě lítají puky, nikdy jsem z nich neměl strach, a ani s tímhle jsem neměl problém. Spíš jsem byl zvědavý, jak to bude střílet,“ popisuje své začátky s gólmanskou pomůckou majitel 168 startů v NHL.
Než vyrazil opět za oceán, tentokrát do Philadelphie, a rozloučil se i s letňanským tréninkovým centrem HFL, střihnul si tu ještě jednu poslední přípravu. Po několika týdnech pilování dovedností s bývalým kolegou od fochu Petrem Přikrylem sršel spokojeností.
„Hodně se mi to tu líbilo, Petr odvedl super práci. Vyloženě jsme si sedli. Jeho cvičení jsou výborná na refl exy,“ chválil Neuvirth. „Já měl po létě vždycky největší problém, že moje oči nestíhaly sledovat puk. Doufám, že mi tohle pomůže, abych byl hned od začátku připravený a všechny puky viděl.“
Jak taková společná šichta vypadala? Nejdřív na zahřátí a jen tak v triku a kraťasech cviky na balanc, pohotovost a práci rukou, a to i na BOSU míči nebo s nafouknutými balonky, potom ve výstroji na umělém ledě salvy ze zmíněného pukometu. Ty navíc natočené kamerou a pak pečlivě rozebrané na televizní obrazovce.
„Jsem zvědavý, jak tohle všechno bude fungovat v praxi. Každý trénink jsem se totiž cítil líp a puky jsem i líp viděl. Pro gólmana jsou oči hodně důležité,“ chválil si jeden z adeptů na místo v reprezentační brance pro blížící se Světový pohár. Za pokrok v jeho přípravě mohlo právě i dělo na puky. Přikryl za ně vždycky zaklekl a už to svištělo. A Neuvirth čapal lapačkou, pak odkláněl vyrážečkou další porci ran, některé mu zase šly na hokejku… Všechno precizně dotažené i z hlediska stylu.
„Vždycky začínáme pomalu na rozcvičku, Petr pak postupně přidává. A jednou jsem mu dokonce řekl, ať to trošku přikotlí,“ smál se gólman cvikům s mašinou, která by prý stejně ale nenahradila špičkové střelce. Třeba takového Alexe Ovečkina, Neuvirthova dlouholetého parťáka z Washingtonu. „Když pukomet nastavíte na největší level, síla jejich střel by srovnávat šla. Akorát tady vždycky víte, kam tak nějak puk poletí, kdežto u Ovečkina jsem to nevěděl nikdy. Alex přece jen střílí líp,“ usmál se český gólman.
Zpocený, zavařený. Právě měl za sebou poslední hodinku letňanské přípravy. Ta další už mu běží ve Philadelphii. A bude se čím dál víc blížit jeho premiéře za Flyers.
