Poprvé v kariéře vytyčený cíl nesplnil. Osmnáctiletý Pavel Zacha se po draftu NHL zaměřil na to, aby se v nejlepší soutěži světa zabydlel už v první sezoně. Přesto se v New Jersey, které nemá tak nabitý kádr jako ostatní týmy, neprosadil a vrátil se zpátky do kanadské juniorské soutěže. „Poctivě jsem bránil, snažil jsem se maximálně plnit herní systém, ale trochu jsem zapomněl na útočení,“ popisuje Zacha příčiny neúspěchu.
V rodině Pavla Zachy i mezi jeho blízkými zavládlo velké zklamání. O NHL musí ještě minimálně rok jen snít. Ale hlavně tvrdě na sobě pracovat. I tak na návratu do Sarnie vidí pozitivní věci. Dostane velký prostor na ledě, bude klíčovým hráčem týmu. A bude jen na něm, jak roli zvládne a jak se připraví na letní kemp Devils.
Jak jste s odstupem času vstřebal návrat do juniorské soutěže?
„Mrzí to. V Devils mi ale řekli, že je potřeba, abych se ještě vyhrál, a v NHL bych nastupoval třeba i ve čtvrté lajně. Počítají se mnou na několik let dopředu, rozhodli se tak a já jim věřím. Když říkají, že mi to pomůže, tak udělám to, co po mně chtějí. A teď mám před sebou velkou motivaci, abych v Sarnii ukázal, že jsem lídr, a v příštím kempu se už prosadil.“
Jak jste reagoval v první chvíli, když vám to generální manažer Ray Shero oznámil? Byl jste v šoku?
„To bych ani neřekl. Nečekal jsem, že by mě v týmu mohli nechat i po prvním kempu, po kterém vyřadili asi 25 hráčů… Pak jsem naskočil i do čtyř zápasů, nejprve jsem nastupoval v prvních dvou útocích, a pak mě dali do čtvrté, to už jsem trochu tušil, že se vrátím do Sarnie. Šok to nebyl, spíš jsem byl rád, že jsem tam zůstal co nejdéle, moc mě to tam bavilo a užil jsem si to. Zamrzelo to, ale když to beru s odstupem, tak pro mě bude lepší to, že budu hodně hrát a můžu ukázat, co ve mně je.“
Zvenčí to působilo tak, že máte velkou šanci na to, abyste v NHL zůstal. Jak jste to cítil vy?
„Musíte tam jít s tím, že si věříte, a věděl jsem, že mám velkou šanci udělat první tým i díky tomu, že Devils neměli moc útočníků, ti tam nakonec i přišli – Jirka Tlustý a další. To už jsem začal tušit, že by to nemuselo vyjít.“
Mohl jste něco udělat líp, nebo jinak?
„Musím víc prodat to, jaký jsem hráč, protože jsem se snažil strašně moc bránit, do detailů plnit systém a zapomněl jsem útočit. To mi chybělo. Kdybych dal nějaké góly, měl víc asistencí, tlačil se do brány, asi bych tam zůstal, ale až příliš jsem se soustředil na defenzivu. Chválili mě, že jsem pozičně hrál dobře, ale neukázal jsem hokejovost, kterou bych na takové úrovni měl předvést. Poučil jsem se a myslím, že to za rok bude zase o něčem jiném.“
| Plusy a minusy návratu do Sarnie: |
|
+ dostane velký prostor, bude lídrem týmu + může odehrát velkou porci zápasů. 63 v základní části + play off a juniorské MS + New Jersey nemá v NHL nejlepší vyhlídky a utápět se v porážkách by mu příliš nepomohlo – v minulém ročníku měl problémy s fyzickou hrou, sbíral trestné minuty a zastavily ho i disciplinární tresty – hokej je tu úplně jiný než v NHL. Méně se dbá na taktické pokyny a hra je plná individuálních chyb. Za rok se zase bude muset přeorientovat |
Jak to přijal otec?
„Byl z toho zezačátku špatný, protože v Česku hodně lidí věřilo, že už budu hrát NHL. Ale nakonec jsme se shodli na tom, že bude lepší, když budu mít ještě rok času, abych se pořádně vyhrál a připravil.“
V čem byl kemp náročný?
„Byl náročný neuvěřitelně. Na začátku tam bylo skoro šedesát hráčů, tak široký výběrový kemp jsem nikdy nezažil. Konkurence byla obrovská a na ledě se všechno odehrávalo, jako by šlo o život. Byl jsem ale tím šťastlivcem, kterého poslali jako posledního domů, takže to pro mě byla splněná mise, chyběl jen poslední krůček. Ale byla to pro mě čest tam být.“
Jak se s vámi generální manažer rozloučil?
„Říkal, že byl spokojený s tím, co jsem ukázal, ale myslí si, že ještě jeden rok v juniorské soutěži pro mě bude lepší. Už po draftu mě na to upozorňovali, že jestli tato situace nastane, udělají to s nějakým úmyslem a záměrem. Prioritou pro mě je, abych v NHL odehrál několik sezon a ne abych ji hrál už v 18 letech. To se moc hokejistům nepodaří.“
Podle pravidel jste ale před návratem do Sarnie mohl odehrát ještě devět zápasů v NHL. Proč si vás New Jersey ještě na pár týdnů nenechalo, abyste mohl okusit úroveň soutěže?
„Ani jsme o tom nemluvili, v posledních přípravných zápasech už týmy stejně byly v plných sestavách. Jak vidím, tak prohráli tři zápasy ze tří a asi tušili, že tato sezona pro ně nebude skvělá. Kdybych hrál a prohrávali bychom, tak by mi to stejně moc nepomohlo. Tak to vidím já.“
Teď alespoň můžete na juniorský šampionát.
„Kdybych dostal pozvánku, tak by pro mě byla čest hrát na třetím mistrovství světa dvacítek. Už jsem si psal s několika klukama, že by bylo skvělé, kdybychom se sešli v reprezentaci. Před dvěma lety jsme měli na šampionátu do osmnácti let skvělou partu a pro mě to byl nejlepší turnaj v kariéře. Kdybych byl v nominaci, hrozně bych se těšil.“
Velký skok je to i po finanční stránce, v NHL jste mohl pobírat základní roční plat 925 tisíc dolarů plus výkonnostní bonusy. Jak tohle vnímáte?
„Dostal jsem podpisový bonus, ale peníze ani nepotřebuji, protože v Sarnii žiju v rodině. Všechno dostávám i od týmu a v tomhle problém není. Když teď odehraji rok v juniorce, a pak v NHL strávím dlouhou kariéru, tak mě jedna sezona mrzet nebude.“
Nejvěhlasnějšími nováčky NHL jsou vaši vrstevníci McDavid a Eichel. Co vám k nim chybí?
„Nevím, jak bych se s nimi měl porovnat, ale proti McDavidovi jsem hrál v minulé sezoně a je neskutečně rychlý, silný na puku a je to hráč, který si to zaslouží. Stejně jako Eichel, je sice o rok starší, ale velmi vyspělý. Pro mě je to čest, že jsem s takovými hráči vůbec mohl být na draftu.“
Jak vás vůbec přivítali v Sarnii?
„Bylo to super, těšili se na mě a já na ně taky. Nejdůležitější věcí teď je, abych pomohl týmu, protože je výborný a máme velké ambice, pomýšlíme i na titul. Všichni jsou natěšení a začíná to tady klapat tak, jak má.“
Jak jste se cítil v prvních třech zápasech?
„Už v prvních dvou jsem poznal, že to je úplně jiný hokej než v přípravě na NHL. Odlišnosti vidím v několika věcech, ale myslím, že už jsem se do toho dostal.“
V čem je to jiné?
„Hra je pomalejší, ale ulítaná. V NHL je to hodně o systému, kde je minimum chyb, tady se často jezdí do přečíslení.“
Jak se cítíte jako hlavní hvězda a lídr Sarnie?
„Manažer byl strašně rád, že se vracím, protože na mně chtějí postavit hru celého týmu. Nastupuji v první lajně, přesilovkách i oslabeních, které jsem tu v minulé sezoně nehrál. To mi strašně pomáhá, abych byl připravený na příští kemp New Jersey. Musím nastupovat na co nejvíc minut a vyhrát se. V tom mi Sarnie strašně moc pomáhá.“
