Zdeněk Janda
24. února 2016 • 18:20

Pavelec je zpět v plné síle: Světový pohár? Pochopitelně mě láká

TOP VIDEA
Zlín - Slavia: Škoda jako Poborský! Krásným lobem překonal Dostála, Slavia vede 2:0 Zlín - Slavia: Škoda jako Poborský! Krásným lobem překonal Dostála, Slavia vede 2:0
Chomutov - Mountfield HK: Hokejová paráda! 16letý Lauko vymíchal obránce Newtona Chomutov - Mountfield HK: Hokejová paráda! 16letý Lauko vymíchal obránce Newtona
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z FLORIDY | Dva a půl měsíce kvůli kolenu promarodil. Teď už je zpět v plné síle. Gólman Ondřej Pavelec se vrátil do sestavy Winnipeg Jets a je jedním ze tří českých brankářů stabilně působících v NHL, spolu s Petrem Mrázkem a Michalem Neuvirthem. Právě mezi nimi se rozhodne o jedničce pro Světový pohár. 



Poprvé v kariéře prožil Ondřej Pavelec (28) tak dlouhou pauzu. „Ale nebral jsem to nijak tragicky. K hokeji to patří,“ vykládal brankář Winnipegu během tripu na Floridě. O svých šancích zaujmout místo v brankovišti při ostře sledované akci v září v Torontu ale nechtěl moc mluvit.  „Ze své zkušenosti dobře vím, že teď je hrozně brzo cokoliv říkat. Nakonec stejně všechno může být jinak,“ připomněl mistr světa z roku 2010 poslední šampionát v Praze, do něhož vstupoval jako dvojka. Pak ale odchytal místo Alexandra Saláka téměř celý turnaj.

Na zranění kolene už vůbec nemyslíte? 
„Jsem v pohodě. Nic mě neomezuje. Nebral jsem to nijak tragicky, kolem sebe vidím, že i takové věci k hokeji patří. Vím, jak bývá těžké se vrátit, ale dva a půl měsíce naštěstí není až tak dlouhá doba.“

Co jste během pauzy mohl dělat? 
„Vlastně už tři dny poté, co jsem se zranil, jsem jezdil na kole. A od té doby jsem trénoval pořád. Když jsme hráli zápas, trénoval jsem dvoufázově. Mohl jsem běhat, dělat všechno, takže to bylo o to náročnější. Po takové době jsem toho měl plné zuby, byl jsem rád, že jsem se dal do kupy.“

Sledovat zápasy z tribuny, to není nic pro vás. 
„To mě hlavně vůbec nebaví. Nebo koukat na hokej v televizi. Na to jsem nikdy nebyl.“

Steven Stamkos ze samostatného nájezdu překonává brankáře Ondřeje Pavelce.
Steven Stamkos ze samostatného nájezdu překonává brankáře Ondřeje Pavelce.

Takže co jste během utkání dělal? 
„Ráno jsem šel na rozbruslení, tvrdě jsem makal. Během první třetiny byla posilovna, udělal jsem věci, které jsem měl. Potom jsem šel do sauny. No a pak domů. V hale mě nepotřebovali, nedrželi mě tam. Protože koukat v kabině, to mě fakt nebere.“ 

Na hokej se nikdy nedíváte, když nechytáte? 
„Výjimečně… Hokej hraju celý život, stačí mi to na zimáku. Jo, občas se podívám v televizi, když hrají kluci jako Voras (Jakub Voráček) nebo Frolda (Michael Frolík). Ale když už si zapnu televizi, spíš sleduju jiné sporty.“ 

NHL nikdo nedostane nic zadarmo, bylo těžké se prokousat zpátky do sestavy, nebo jste to měl lehčí, že už jste si předtím vybudoval za ty roky pevnou pozici? 
Určitě to bylo lepší, než kdybych se vracel ve dvaceti. Už jsem tady nějakou dobu. Ale zase to není tak, že bych měl úplně neotřesitelnou pozici, tu v NHL vlastně nemá nikdo. Ale nějak jsem na to nemyslel, měl jsem v hlavě akorát to, abych se zdravotně dal do pořádku. Věci okolo jsem neřešil. Že bych se bál, to ne.“ 

Do akce jste naskočil třináctého února v Edmontonu, rovnou proti Connoru McDavidovi, největšímu talentu NHL. A vyhráli jste, inkasoval jste pouze jednou. 
Ono je jedno, proti komu chytáte. Protože každý tým má nějakého nejlepšího hráče, ale když se zaměříte jenom na něj, nasypou vám to tam ostatní. Takže mi bylo jedno, proti komu jsem naskočil. I když jsem pochopitelně věděl, že mají McDavida. Má fazonu, je vidět, že je to výjimečný hráč, je odskočený oproti ostatním.“ 

Jak jste si užil čtyřdenní trip na Floridu? 
„Vždycky sem jezdím rád. Výhodou hraní ve Winnipegu je to, že se vždycky těšíme, až vyjedeme ven. (usměje se) Už sem nelítáme tak často jako dřív, je to škoda, protože tady je to vždycky trošku jako dovolená. Ale uteče to rychle. Čtyři dny, z toho dva zápasy. Takže jsme měli jenom jeden volný den. A to jsem se ještě potřeboval prospat.“ 

Takže jste nevyrazil nikam na ryby nebo se podívat na aligátory, což je oblíbená atrakce? 
„Buf (Dustin Byfuglien) na rybách byl, on je vášnivý rybář. I když je u nás v Kanadě venku minus čtyřicet, sám si vykope díru v ledu a jde lovit. Ale mě to neláká. No a vidět krokodýla? Ani nevím, jestli by to pro mě byl až takový zážitek. Takže jsem se vyrazil projít, byl jsem na večeři s Havlim (Martinem Havlátem). Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem si ten volný den neužil. Bylo to příjemné. Ale vždycky to hodně rychle uteče.“ 

Jaké to vůbec je dlouhodobě působit v týmu Jets, jenž zrovna nevyniká nejpevnější defenzivou? Není to pro gólmana nevděčné? Neštve vás to? 
„Může mě to štvát, ale tak to neberu. V NHL je pouze omezený počet týmů a tím pádem i určitý počet brankářů. A já jsem jedním z nich, což mě těší. Předtím jsem byl v Atlantě, což byl jiný život, to ano. Jiné město, krásné počasí. Ve Winnipegu je to těžší už kvůli podnebí, navíc se řeší jenom hokej, hokej, nic jiného. Lidi jsou v tomhle ohledu blázni. Ale jsem rád, že pořád můžu chytat NHL. To je to hlavní. A kde to je? Když to mám říct upřímně, to je mi zatím nějak jedno. Už jsem tady nějakou dobu (devátá sezona v NHL – pozn. aut.). Jsem rád, že tady dlouhodobě chytám, i když se může stát cokoliv. Podívejte se kolem sebe, někteří kluci nemají práci. Takže jsem rád, že se tady udržuju. Po příští sezoně mi končí smlouva, uvidíme, co bude.“ 

Dříve bylo v NHL mnohem více českých brankářů, proč podle vás to číslo klesá? 
„Bylo by super tady vidět více kluků, ale konkurence je velká, navíc si myslím, že mně, stejně jako Mrázovi (Mrázkovi) nebo Neuvimu (Neuvirthovi) prospělo, že jsme do NHL šli z kanadské juniorky. Protože tvrdím, a budu to říkat pořád, že je skoro nemožný jít do NHL rovnou z Česka. To nejde. Cesta přes juniorku je ideální, ale, bohužel, v ní teď zakázali evropským brankářům chytat. Což je hrozná škoda. Myslím si, že brzo pochopí, že to není dobrá cesta, a zase to otevřou.“ 

Dovedete si představit, jaké by to bylo, kdyby už před lety, kdy jste odcházel z Česka, nebylo možné v juniorce působit? 
„To ani ne. Byl jsem v Kladně, v sedmnácti letech se mnou nikdo moc nepočítal. Měl jsem jedinou šanci – odejít do juniorky. A bez toho? Moc si nedovedu představit, že bych v Česku musel zůstat. Do dvaceti bych se plácal někde v juniorském týmu, potom bych si možná zkusil první ligu, při troše štěstí, kdyby si mě někdo všiml, bych dostal šanci v extralize. A třeba bych si jeden dva zápasy odchytal při Euro Hockey Tour. I tohle je cesta, jak se dostat do zámoří, ale klobouk dolů před tím, kdo to takhle dokáže. Jinak si myslím, že bez kanadské juniorky to nejde. Jít rovnou z Česka, to je hrozně těžký. Ať už kvůli počtu zápasů, tréninku nebo celkové mentalitě.“ 

O to víc si vážíte toho, že v NHL máte stálé místo? 
„Určitě ano. Není žádná sranda se sem dostat. Bylo to vždycky těžké. Ale podle mě platí, že když na to někdo má, dříve nebo později si NHL zahraje. Moc nevěřím na ty řeči typu, že někdo nedostal šanci… Když člověk vydrží, kousne se, maká a má na to, tak se v zámoří objeví. Když je někdo dobrý, šance přijde. Teď jde o to, jestli ji využije, nebo ne. Pokud ne, je za vámi celá řada adeptů, kteří chtějí vaše místo.“ 

Má i tak člověk podvědomě pořád strach, aby o místo nepřišel? 
„Větší obavy byly, když jsem byl mladší. To jsem nevěděl, co bude. Teď je to jiné, ale i tak se může stát cokoliv. Když mám smlouvu, je to dobré, počítají se mnou. Ale stejně záleží, jak chytám. Když se člověku nepovedou tři čtyři zápasy a nechytá, jak má, vleze tam někdo jiný. A je to. To není nic nového, takhle to v naší branži prostě chodí. Nikdo nemá nic zaručeného, i proto je to nejlepší liga na světě. Všechno se může rychle změnit. A je jedno, v jakém je to týmu.“ 

Místo jedničky se v Detroitu podařilo uzmout Petru Mrázkovi. Co na něj vůbec říkáte? 
„Tomu nešlo uniknout, že se mu daří. Přeju mu to. Je to mladý kluk, který dostal šanci, a využívá ji. Kdyby nechytal dobře, tak by Howard (původní jednička) neseděl na střídačce. A je jedno, kolik bere peněz. Když si to gólman zaslouží, tak chytá. Mráza si to nevybojoval z týdne na týden, mělo to vývoj. Nejde říct, že chytá jenom kvůli tomu, že má teď výbornou sezonu. Ale on to dokazuje dlouhodobě. Nebudu říkat, že bylo jenom otázkou času, kdy se uchytí, protože v NHL nikdy nevíte. Ale zase nikdo nemůže být překvapený, že teď chytá. A Howard ne.“ 

Co říkáte na to, jak se aktuálně daří vašemu kamarádovi Jakubovi Voráčkovi ve Philadelphii? Jak se po špatném začátku opět rozjel?
„Je to skvělý. Hodně se o něm mluvilo, rozebíralo se, že mu začne od příští sezony běžet super kontrakt, každý mu to připomínal. Ale on není v týmu od toho, aby střílel za sezonu třicet gólů. Má jinou roli. Nikdo není v TOP formě celý život, to nejde. Ale on si to svoje odehrál i v zápasech, kdy nebodoval. Jenže lidi to, bohužel, v Česku berou tak, že když někdo nemá bod, hraje špatně. Ale jsem rád, že teď už zase jede jako obvykle.“

Co mu předtím scházelo?
„Určitě jenom nějaký vitamin. Tipuju, že to bylo béčko. (usměje se) Každopádně jsem za něj moc rád. Byla to jenom otázka času.“

Před rokem jste v týmu Jets působil i s krajany Michaelem Frolíkem a Jiřím Tlustým. Teď už jste sám, není vám to líto?
„Je to něco jiného, ale nedá se nic dělat. Jsem tady kvůli hokeji, musím to brát jako realitu.“

Světový pohár ještě neřeším

V září se hraje Světový pohár, v březnu je první nominace. Jak to prožíváte? 
„Teď vůbec. Na několika předešlých akcích jsem se přesvědčil, že se to všechno může vyvinout úplně jinak, než si každý dopředu myslí. Navíc u brankářů. Takže to neřeším, fakt ne. Akorát jsem chvíli mluvil s Jardou Špačkem (asistentem trenéra), ale jenom hodně rámcově. Takže nevím, co víc k tomu říct.“ 

Účast na tomhle turnaji vás ale jistě musí lákat. 
„To láká každého, nejsem výjimka. Co jsem mluvil s klukama, tak všichni ti, kteří zažili Světový pohár v roce 2004, říkali, že to byl jeden z nejlepších turnajů.“ 

Není žádné tajemství, že se nejspíš o jedničce rozhodne mezi vámi a Mrázkem. Vnímáte to podobně? Berete ho jako konkurenta? 
„Podívejte, v naší branži je normální, že všude máme konkurenta. V týmu, v nároďáku. Na farmě. Prostě všude. Ale že bych to nějak prožíval, to ne. A myslím si, že můžu mluvit i za další brankáře. Teď to nikdo neovlivní. Každý předpokládá, že nejspíš na Světový pohár pojedou gólmani z NHL, ale ještě je to hodně předčasné.“ 

Navíc se to všechno může zamotat, jako při MS v Praze. Nejdřív jste byl dvojkou, nakonec jste ho odchytal téměř celý… 
„No právě. Během jednoho zápasu se někdy všechno otočí. Od toho jsou v týmu tři brankáři, aby to vždycky dopadlo co nejlíp pro tým. Takže se může stát opravdu cokoliv. Každý chce chytat, to je normální, ale při tak krátkodobém turnaji se to může vyvinout všelijak. Je jedno, kdo chytá.“ 

V Praze jste byl během chvíle za hrdinu, stále ještě máte v hlavě, jak zaplněná hala skandovala vaše jméno? 
„Celkově byl pro mě turnaj obrovským zážitkem. Škoda, že se neudělala medaile. Tedy řeknu to spíš tak, že je škoda, že jsme nevyhráli… Ale bohužel Kanada přijela s All Star týmem. I tak to byla super zkušenost. Během sezony to nevypadalo, že bych měl na mistrovství chytat, pak se to otočilo, že jsem to odchytal skoro celý. Celkově to byl parádní zážitek. Nejenom zápasy, ale i všechno okolo. Organizace, parta kluků. Jak tím každý žil.“ 

I na tom případu bylo vidět, že se situace s brankáři může rychle změnit. Takže s nadhledem přistupujete i k vyhlídkám ke Světovému poháru? 
„Hlavně je třeba si uvědomit, že turnaj je až v září. A teď je únor. Což je hrozně dlouhá doba, může se stát cokoliv. Chápu, že se na to každý těší. I my hráči. Ale nesmí se zapomínat, že je do té doby ještě mistrovství světa a bylo by nefér vůči všem, kteří na šampionátu budou hrát, aby se řešil jenom Světový pohár. Nemyslím si, že teď na něj hráči myslí. Mají spoustu práce v klubech, za které hrají. Bojuje se o play off, takže je to předčasné. Hraje se až za více než půl roku.“ 

A pokud jde o šampionát, byl byste ochotný v případě zájmu na něm startovat? 
„I tohle je předčasné, s nikým jsem se o tom zatím nebavil. Ale minulý rok to bylo stejné. A vidíte, najednou jsem v Praze chytal… Je jedno, jestli se s někým bavíte v prosinci, v květnu to může být jinak. Takže jsem myslel jenom na to, abych se dostal zpátky po zranění. Ničím dalším se nemá cenu rozptylovat.“

 

Východní konference

Z V VP PP P Skóre B
1.  Montreal 23 15 1 2 5 68:50 34
2.  Rangers 25 16 0 1 8 91:63 33
3.  Pittsburgh 24 11 3 3 7 75:72 31
4.  Columbus 22 10 3 4 5 70:50 30
5.  Ottawa 24 9 5 2 8 57:59 30
6.  Washington 22 11 2 2 7 57:51 28
7.  Tampa 25 12 1 1 11 75:70 27
8.  Boston 24 11 2 1 10 57:54 27
9.  Flyers 25 7 5 3 10 80:82 27
10.  Florida 24 5 7 2 10 60:61 26
11.  Devils 23 5 5 6 7 58:62 26
12.  Detroit 24 7 4 3 10 58:61 25
13.  Toronto 23 9 1 4 9 70:74 24
14.  Carolina 23 8 1 5 9 55:61 23
15.  Buffalo 23 8 1 5 9 48:60 23
16.  Islanders 23 6 3 4 10 59:67 22

Západní konference

Z V VP PP P Skóre B
1.  Chicago 25 9 7 3 6 72:63 35
2.  St. Louis 24 11 3 3 7 67:67 31
3.  San Jose 24 12 2 1 9 58:50 29
4.  Edmonton 25 12 1 2 10 76:66 28
5.  Anaheim 24 12 0 4 8 62:56 28
6.  Kings 24 7 6 1 10 62:61 27
7.  Minnesota 22 10 1 3 8 62:47 25
8.  Nashville 22 11 0 3 8 65:57 25
9.  Winnipeg 26 8 3 2 13 69:78 24
10.  Calgary 26 8 3 2 13 60:77 24
11.  Dallas 25 8 1 6 10 63:85 24
12.  Vancouver 24 4 6 2 12 55:73 22
13.  Arizona 22 4 4 3 11 54:69 19
14.  Colorado 22 6 3 1 12 49:66 19