Luboš Brabec
11. dubna 2016 • 19:00

Konec Gretzkého hradu. Na nejlepším ledu už se NHL hrát nebude

TOP VIDEA
SESTŘIH: Everton - Liverpool 2:0. Překvapení v Merseyside derby, Reds se vzdaluje titul
SESTŘIH: Toronto - Boston 2:4. Bruins znovu vedou, Pastrňák asistoval
VŠECHNA VIDEA ZDE

Fanoušci v edmontonské hale Rexall Place viděli při zápasech NHL 5010 gólů, u každého pátého z nich byl jako střelec či nahrávač Wayne Gretzky. I proto se nejlepší hokejista historie stal hlavní postavou středeční tryzny i oslavy, při níž se symbolicky zavírala brána od starého stadionu, kde Oilers vyhráli pět Stanley Cupů. Od září budou hrát v moderním stánku Rogers Place pro 18 641 diváků.



Když ve čtvrtek vstoupil na edmontonský led jeden z bývalých týmových kapitánů Ryan Smyth, dočkal se velkých ovací. Vážně velkých. Ale i tak byl poslední zápas Oilers v Rexall Place především dalším večírkem pro partu okolo Wayna Gretzkého, která v 80. letech vládla NHL.

Přišel on, ale i Mark Messier, Paul Coffey, Jari Kurri a další. Díky nim visí pod stropem haly, která právě zmizela z mapy nejlepší hokejové ligy světa, pět bannerů s připomínkou vítězství ve Stanley Cupu. Marná sláva, tohle byla ta nejblyštivější éra historie Rexall Place za 42 let. Vždyť prvních pět sezon se tam hrála pouze konkurenční WHA a za poslední čtvrtstoletí tým jedinkrát postoupil do finále (které navíc prohrál).

Edmontonská hala vstoupila v roce 1974 do hokejových dějin jako Northlands Coliseum a v prenatálním období si prošla příběhem, který je typický asi pro všechny podobné stavby. Dlouhé roky debat, jestli ano a jak a proč a za kolik, navyšování rozpočtu, ždímání státních peněz, prosby o úlevy na daních...

VIDEO: Takhle se v Edmontonu loučili s halou

Hala měla původně fungovat o rok dříve, ale postavit se nestihla. Málem to neklaplo ani s podzimem 1974. Stavitelům (a italským přistěhovalcům, kteří tvořili většinu zednického cechu) chybělo 400 tun ocele, protože se v amerických slévárnách právě stávkovalo, takže se musela vozit po moři z Evropy. Pak se nepracovalo ani v cementárnách a dělníci odmítali chodit do práce i ve firmách vyrábějících výtahy. Ještě den před zahajovacím zápasem chybělo téměř 5000 sedaček, které zůstaly kdesi v USA.

Ale nakonec se 10. října 1974 hrálo. Oilers zdolali Cleveland Crusaders 4:1, vítězství vychytal legendární 45letý brankář Jacques Plante.

Northlands Coliseum byla dlouho považovaná za nejmodernější hokejovou halu. Nebyla to sice posvátná katedrála jako The Forum v Montrealu nebo torontská Maple Leaf Gardens, kde se hrály nejslavnější zápasy kanadské historie a kde koncertovali Beatles, ale na hokej se tam dívalo hezky. I proto, že zatímco většina hal v Severní Americe je stavěná tak, aby vyhovovala i pro potřeby basketbalu, stadion v Edmontonu se budoval jako hokejový. Tribuny jsou strmé a hned u ledu, odevšad je dobrý výhled, jako první na světě měli časomíru přímo nad ledem.

„A taky se dlouhé roky říkalo, že v Edmontonu je nejlepší led z celé ligy. Hrálo se na něm skvěle, puk dokonale klouzal,“ vzpomíná Wayne Gretzky, který v hale vstřelil 327 gólů a na dalších 606 přihrál. Drtivou většinu samozřejmě v dresu Oilers. Připsal si zde svůj první gól v NHL (14. října 1979 proti Vancouveru) a na stejném místě překonal i 1850 bodů Gordieho Howea (přesně o deset let a jeden den později proti Edmontonu, to už hrál za Los Angeles). Od roku 1979 vyhráli Oilers doma 822 zápasů a devatenáctkrát nasypali soupeři víc než deset gólů.

Pět triumfů ve Stanley Cupu

Na ledě haly, která postupně měnila jména z Northlands Coliseum na Edmonton Coliseum a Skyreach Centre až po Rexall Place, se také hrálo sedm finálových sérií Stanley Cupu. Pět jich Oilers vyhráli, čtyřikrát rozhodující zápas zvládli před vlastními fanoušky. Z dvaceti domácích finálových utkání patnáct vyhráli.

Naopak v mezinárodním hokeji se Edmonton nestal uctívanou baštou. Dvakrát tam sice zavítal Canada Cup, ale z domácího hlediska nebyla na programu žádná nesmrtelná bitva. Finále v roce 1984 bylo „jenom“ proti Švédům, sovětská mašina se zasekla už v semifinále. Zásadnější zápasy viděl v 70. a 80. letech východ země.

Ve středu tedy skončila historie Rexall Place. Byť ne tak úplně: hala nebude srovnána se zemí jako pittsburská Mellon Arena ani se z ní nestane multikino, jako se to přihodilo montrealskému The Forum. Bude hostit koncerty a zápasy nižších soutěží. A vrátí se k názvu Northlands Coliseum - tedy ke jménu neziskovky, která halu od počátku vlastní. Jenom NHL se bude hrát jinde.

Muselo k tomu dojít. Kdyby ne letos, tak za pár sezon. Od 90. let diktují ekonomické zájmy a pohodlí fanoušků jiné nároky. Rexall Place je o polovinu menší než nové hokejové komplexy, má méně skyboxů, obchodů, restaurací, reklamních ploch...

Tuto čtveřici musí znát každý fanoušek Oilers
Tuto čtveřici musí znát každý fanoušek Oilers

Nový stánek Rogers Place bude stát v centru města a bude splňovat všechny moderní parametry. Navíc se do něj vejde téměř o 2000 diváků více - i to jsou peníze, které se v účetnictví hodí. Pár týdnů budou fanoušci nostalgicky vzpomínat na původní halu a vybavovat si krásné zážitky, ale to je brzy přejde. Nikdo nepůjde do ulic, nikdo nebude podepisovat petice za návrat.

V NHL se nostalgie zase tolik nenosí. Je to ostatně soutěž, kde se kluby klidně přes léto přestěhují o tisíce kilometrů dál a kde generální manažer postaví tým během pár dnů.

Staré haly se zavírají a nové se stavějí. Tenhle koloběh je v zámoří tradicí. Detroit získal sedmkrát Stanley Cup ve staré Olympia Stadium, čtyřikrát v současné Joe Louis Areně a od podzimu 2017 se zase postěhuje do právě budovaného Detroit Events Center. Peníze na nové stadiony shánějí v Calgary a Ottawě.

Možná by se i Rexall Place zavřela potichu a bez velkých cavyků, kdyby stála v jiném městě . Jenže deset let tam hrál Wayne Gretzky, hokejový král. Tohle byl jeho hrad.

Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud