Matný vstup do sezony? Kritika a připomínání pohádkového kontraktu? Zapomenuto. „To už je mi šumák. Teď už se soustředím na play off, kde chci být tahounem,“ říká hokejový útočník Jakub Voráček, jenž s Philadelphií zvládl nervydrásající finiš základní části. Flyers v sobotu večer porazili Pittsburgh, čím si zajistili postup. V prvním kole se chystají na nadupaný Washington.
26letý tahoun Philadelphie, jenž sezonu zakončil s bilancí 54 bodů (11+43) v rozhovoru pro Sport mluví nejenom o kritice, která se na něj valila, ale i o Jaromíru Jágrovi . „Jako Češi musíme být hrdí na to, že ho máme,“ tvrdí útočník, jemuž od nové sezony poběží lukrativní osmiletý kontrakt na 66 milionů dolarů.
Závěr základní části, to byly nervy. Jak moc se vám ulevilo, že jste z něj vyklouzli úspěšně?
„Moc… Dali jsme do toho všechno. Dá se říct, že jsme od prosince hráli každý zápas o rok. Bylo to drama, hodně emocí. Ale jsem rád, že jsme to zvládnuli.“
Přitom po předešlé porážce s Torontem jste byli hodně přepadlí.
„To jo, ale ukázalo se, že ten bod za porážku v nastavení nakonec byl zlatý. Po utkání jsme byli naštvaní, ale když jsme se probudili, věděli jsme, že to máme pořád ve svých rukách. A že právě ten bod může rozhodnout. Což se ukázalo. Náš tým projevil velkou sílu.“
Ještě před klíčovým sobotním utkáním proti Pittsburghu prohrál Boston, což vám nahrálo do karet. Věděli jste o tom?
„Televize jsme měli v kabině vypnuté, abychom se mohli soustředit sami na sebe, ale o tom výsledku jsme pochopitelně věděli. Prohrál Boston i Detroit, takže nám bylo jasné, že stačí vyhrát proti Penguins. Což se podařilo, odvedli jsme kus kvalitní práce.“
Ukazuje infarktový závěr o tom, jak je NHL vyrovnaná?
„Koukal jsem na jednu statistiku, podle které jsme od ledna byli mezi deseti nejlepšími týmy v NHL. Ale i tak jsme se do play off málem nedostali, protože jsme měli hrozný start do sezony. Takže se při té vyrovnanosti ukazuje, jakou práci to dá, aby se mizerný vstup dohnal. Není to žádná sranda. A je to další poučení.“
Teď vás česká Washington, suverénní vítěz základní části.
„V sezoně s ním máme vyrovnanou bilanci, dvě výhry a dvě porážky. Play off ale bude něco jiného. Dobře si vybavuju, když jsem to hrál naposledy, že začátek prvního zápasu je vlastně jenom o tom, že honíš puk a někoho se snažíš dohrát tělem. Takže je důležité mít hlavu nahoře. Chvíli trvá, než si to sedne, až potom se začne hrát hokej. Ale začátek, to je opravdu velký blázinec.“
Capitals vyhráli s velkým náskokem, nejde z nich strach?
„Mají ohromnou síl do útoku. Využívají tři lajny, které mohou rozhodovat. A čtvrtou, která to jenom bourá. Spoléhají se na super obránce a Holtbyho. Ten podle mě získá Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana NHL. Ale víme, že proti nim můžeme hrát. Jak doma, tak venku jsme proti nim zvládli důležité zápasy. Takže se nemusíme bát.“
Jak moc bude důležité si pohlídat střelce Alexandra Ovečkina ?
„Zase se nemůžeme soustředit jenom na jednoho hráče. Celý tým je tak kvalitní, že i když si dáma pozor na jednoho, spálí nás někdo druhý. V minulých vzájemných partiích jsme hráli dobře na Nicklase Bäckströma, dvorního Ovečkinova spoluhráče, kterému jsme nedávali moc prostoru. Je důležité, aby neměl puk na hokejce. A v tomto ohledu jsme odváděli dobrou práci, hlavně Claude Giroux. On je jeden z nejlepších hráčů na buly, což je taky důležitý. Hlavní je, abychom soupeře nenechali tvořit. Když budeme hrát dobře jako tým, dají se porazit.“
V sezoně 2001/12 lety jste s Philadelphií, za níž ještě hrával i Jaromír Jágr, porazili v prvním kole Pittsburgh. Dá se to porovnat? I on tehdy byl ofenzivně hodně silný, měl navíc Crosbyho…
„Těžko říct, už je to dávno. Podle mě to zase bude něco jiného. Budeme mít hodně mítinků, rozborů u videa, abychom se pořádně nachystali. Uděláme maximum, abychom šli dál. Motivace je obrovská. První krok jsme udělali, jsme mezi šestnácti týmy, které postoupily, ale tím to nekončí. Nikdo z hráčů nemůže jenom postup brát jako úspěch. Teď chceme v play off udělat díru do světa. A samozřejmě vyhrát Stanley Cup. Stejně jako všichni ostatní.“
Jak jste závěr prožíval vy? Zdálo se, že jste maximálně soustředěný, žádosti o rozhovor jste dlouho odmítal.
„To je pravda, moc jsem nebyl na telefonu. Opravdu jsem se maximálně koncentroval. Program jsme měli náročný.“
Jak celkově hodnotíte sezonu?
„Začátek byl špatný, to si nemá cenu něco namlouvat. Potom nějakých padesát zápasů jsem měl dobrých, ale přišlo zranění. Takže to byla taková houpačka. Ale už během léta jsem říkal, že radši udělám 55 bodů s tím, že budeme hrát o Stanley Cup, než abych jich měl osmdesát a byli jsme mimo. Což se mi splnilo. Teď je na mně, abych to vzal na sebe a byl vůdcem týmu ve vyřazovacích bojích.“
Když šlo nedávno do tuhého, pár zápasů vám nevyšlo, třeba v Detroitu jste zavinil klíčový gól soupeře. Jak vás to štvalo?
„Podklouzlo mi to pod hokejkou, to se stává. Ale přijde mi, že hodně lidí je nepřejícných. Spousta z nich mi to dávala sežrat. Aspoň podle článků, které jsem četl jak v Česku, tak v Americe. Ale to se v hokeji stává, hlavní bylo, že kluci v týmu stáli za mnou. Snažil jsem se být v klidu a věděl jsem, že můj čas přijde.“
Což se proti Pittsburghu ukázalo, byl jste na ledě u obou zlomových gólů.„Naše lajna s Girouxem a Simmondsem hrála dobře. A nějaké ty chyby předtím? Když má člověk puk hodně na hokejce, stává se to. Jde o to, aby se každý snažil nějaké minely co nejvíce eliminovat.“
Smlouvu jsem si nevyhrál jedním rokem
Jak vůbec hodnotíte způsob, jak jste se oklepal po mizerném vstupu do sezony?
„Bylo mi jasné, že dřív nebo později se to otočí. Hokeji dávám opravdu hodně. Je pravda, že na startu záleží. Když ti vyjde, nemusíš nic dohánět. Jak po osobní, tak týmové stránce. V minulé sezoně jsem měl za prvních patnáct utkání asi tak pětadvacet bodů, to se hraje jinak. Není takový tlak. Kdežto letos jsem měl asi čtyři za šestnáct zápasů, takže je to jiné. Každý se hned začne bavit o penězích, o nové smlouvě, že to byla chyba a tak… Prostě se rozebírají věci, které s tím nemají nic společného. Ale jsem rád, že jsem se z toho dostal a nakonec jsem pomohl týmu dostat se dál.“
Vnímal jste hodně kritiku?
„Je jasné, že když někdo neboduje, ostatní si toho všimnou. To je normální. Ale lidi, kteří mě znají a ví, jak hraju, věděli, že jsem si smlouvu nevyhrál jenom tím jedním rokem.“
Ale stabilní formou v minulých sezonách…
„Poslední čtyři se mi povedly po herní i bodové stránce, takže to nebyla smlouva za jeden rok. Hokejově jsem vyspěl. Ale mám takové svoje oblíbené motto, že se člověk nemůže nikdy zalíbit všem. Podívejte se na Jardu Jágra. Má skoro 1900 bodů, ale když se někdy mrknu do diskusí pod články, také on to schytává. Přitom on, taková legenda! A s takovou formou! Ani on se nezavděčí všem, což mi přijde někdy postavený na hlavu. Ale tak to prostě chodí, jsme profesionálové, musíme se s tím naučit žít. Nejrůznější sociální sítě jsou plné komentářů, píšou i ti nepřející lidé. Ale jediné, co můžeme, je makat a dát hokeji co nejvíc.“
Vás agent Petr Svoboda říkal, že jste v úvodu sezony nehrál ideálně i proto, že vám v těle chyběly určité vitamíny.
„Nebudu se na to vymlouvat. Prostě začátek nebyl dobrý, ale teď už je mi to šumák. Postoupili jsme dál, což bylo hlavní. A teď už se soustředím jenom na play off.“
Pod palbu kritiky se dostal i obránce Radko Gudas , jenž to několikrát přehnal s důrazem. Jak to snášel?
„Stalo se to, že v zápase s Devils drknul do Farnhama a v Česku se z toho udělala obří aféra. Jaký je to průserář, že furt fauluje a co všechno. Přitom vůbec nebyl suspendovaný! Jenže to hodnotili lidi, kteří o tom vědí prd, proto říkali, že je to nehráč a takový kraviny. Samozřejmě jsme se o tom spolu bavili, ale on to hodil za hlavu, soustředil se na hokej. A v sezoně ukázal, jaký je to hráč. Moc nám pomohl, i díky němu jsme v play off.“
V Česku jste založil nadaci v boji proti roztroušené skleróze a za každý bod jste slíbil tisíc dolarů. Takže na dobrou věc jste získal 54 tisíc dolarů, v přepočtu asi milion a půl korun. Takže spokojenost?
„Není to osmdesát bodů, ale i tak si myslím, že jsou to peníze, které mohou hodně lidem pomoct. Ten můj charitativní projekt jde dobře, má zvuk. Jsem rád, že můžu aspoň touto cestou někomu pomoct.“
Hlavně na sociálních sítích je nadace vidět, také zámořští spoluhráči se několikrát nechali vyfotografovat v triku s logem, na němž je Kluk Puk.
„Z toho mám velkou radost. Čím více lidí o projektu bude vědět, tím větší je naděje, že pomůžeme spoustě těm, kteří to potřebují. Šlape to, z čehož má radost i ségra (Petra Klausová, spoluzakladatelka nadace, která sama trpí roztroušené sklerózou). Charita je nedílnou součástí mého života, snažím se pomáhat. Hodně času tomu věnuju i v Americe, přijde mi to důležité. Ne každý má to štěstí, že je zdravý.“
Už myslíte na zářijový Světový pohár v Torontu?
„Zatím ne, teď jsem měl plnou hlavu starostí, abychom udělali play off. Na tenhle turnaj začnu myslet až po sezoně, až si orazím. Ale bude to super akce, srovnatelná s olympiádou. Budou tam nejlepší hráči. Navíc se to hraje v Torontu. Takže to určitě bude fajn. Věřím, že se nám podaří uhrát dobrý výsledek, i když teď se koncentruju na boje o Stanley Cup.“
Jarda dokáže i nemožné
Sám jste zmínil Jágra. Co na něj vůbec říkáte? Ve 44 letech byl nejproduktivnějším českým hráčem sezony…
„Co na to říct? Je to úžasný. Když si vezmu, jak se zlepšil obranný systém v hokeji, tak klobouk dolů. Jenom pět hráčů v sezoně dokázalo mít více jak 80 bodů, no a Jarda jich má 66. Ve 44 letech, to je opravdu neuvěřitelný… My jako Češi musíme být hrdí, že za rok budeme mít druhého nejproduktivnějšího hráče v historii. Což je meta, kterou nikdo další, co aspoň budu naživu, podle mě nepřekoná. Jarda jenom ukazuje, že když něčemu dáváš maximum, dají se dělat i věci, které jsou zdánlivě nemožné.“
Je pravda, že málokdo ze současné generace bude schopný hrát tak dlouho jako on.
„V NHL není nikdo, kdo miluje hokej jako on.“
Je jeho největší přednost v tom, že se dokáže přizpůsobit?
„Ano. Nechci snižovat úroveň hokeje v 90. letech, kdy sice padalo hodně gólů a systém nebyl tak propracovaný, ale zase se mohlo držet, hákovat. Takže taky to mělo svoje úskalí. Jarda se ale dokázal adaptovat v každý době, což je hrozně důležitý. Má to postavené na práci, na lásce k hokeji. Hra se změnila, ale on pořád dokáže dát téměř třicet gólů, což je neuvěřitelný. Navíc v tuhle dobu, kdy pět hráčů najednou dokáže bránit. Jsem rád, že máme krajana v takové pozici, jako je Jarda. Všichni v Česku bychom měli být rádi, že máme někoho, kdo nás takhle reprezentuje.“
