Stanley Cup, to je zábava pro zkušené. Oslava s ceněnou hokejovou trofejí má svá pravidla a tradice, a ty se pevně dodržují. Každý rok ho například z rukou šéfa NHL přebírá jako první kapitán a ten sám vybírá, komu se dál podá. Většinou ho získá opora vyřazovací části, nebo některý z veteránů. Pittsburgh letos ale předvedl unikát, po Sidney Crosbym pozvedli Pohár tři hokejisté, kteří nezasáhli ani do jednoho finálového utkání. A všechno sledoval i Dominik Simon.
Sidney Crosby po utkání, ve kterém podruhé v kariéře zvedl nad hlavu Stanley Cup, nešetřil chválou na své spoluhráče. Vyzdvihl soudružnost, chválil skvělou partu a už na ledě se ukázalo, že nešlo o plané řeči. Pittsburgh ke konečnému vítězství táhli například Kris Letang, Phil Kessel a Matt Murray, všichni si ale museli počkat, s trofejí nejdřív křepčili jiní.
Osmadvacetiletý Crosby ji jako první předal o čtyři roky staršímu obránci Trevoru Daleymu, veteránovi, který se zranil ve čtvrtém konferenčním finále proti Tampě Bay a tam mu skončila sezona. Daley strávil celou kariéru od roku 2003 v barvách Dallasu, až tento ročník hrál v dresu Chicaga a Pittsburghu. Ke Stanley Cupu to měl vždy daleko, letos tomu ale bylo jinak. A Crosby popsal důvod, proč byl kanadský bek druhým na řadě.
Daleyho matka Trudy totiž bojuje s rakovinou a ač se snaží statečně, mnohdy se jí nedaří dobře. "Během play off mi řekl, že jeho maminka si moc přeje vidět ho zdvihnout Pohár nad hlavu a já jsem na to od té doby myslel," vykládal novinářům.
VIDEO: Takhle Crosby předával Stanley Cup
Obránce jednání svého kapitána skutečně ocenil. "Bylo to úžasné, Sidney je skvělý hráč, ale ještě lepší člověk," řekl pro agenturu AP.
On sám pak v podobném chování pokračoval. Pittsburgh má totiž ve svém středu hráče, který pro něj fungoval tak trochu jako talisman. Pascal Dupuis musel v prosinci ve svých 36 letech ukončit kvůli krevním sraženinám kariéru. Nechtěl, na NHL stále měl, letos stihl odehrát 18 zápasů a střílel góly, ale zdraví bylo proti.
Dupuis byl ale v šatně hodně oblíbený a u týmu zůstal. Byl v šatně, byl na střídačce, byl na ledě. Když šli hráči před novináře, byl tam také. "Tak moc zbožňuju tyhle kluky, že chci udělat cokoliv, abych jim pomohl vyhrát," napsal ve sloupku pro stránku The Players Tribune.
A podařilo se. Stanley Cup znovu přebíral ve svém pittsburském dresu s číslem devět na zádech a s manželkou a svými čtyřmi dětmi se na ledě s trofejí fotil a radoval se, jako kdyby vstřelil vítězný gól.
Dál předal trofej muži, který z celé trojice byl finále nejblíž, ale také si ho nevyzkoušel. Dlouholetá brankářská jednička Marc-Andre Fleury se před play off prala s otřesem mozku, jenže mladíček Matt Murray ho zaskočil tak dobře, že i když byl Fleury zdravý, neznámý chlapec v bráně zůstal a došel až ke sladké tečce.
VIDEO: Sestřih utkání San Jose - Pittsburgh
Věčně usměvavý "Flower" ale nebručel, svou roli přijal, na střídačce jste ho neviděli zamračeného a ani při oslavách na ledě nebylo poznat, že by žárlil. I proto byl odměněn tak brzy, sami hráči ukázali, jak si ho váží.
Finále zblízka sledoval také Dominik Simon , boje Pittsburghu si prohlížel z tribuny a hokejově trpěl. "Člověk by chtěl být na ledě, není to příjemné," říkal minulý týden v rozhovoru pro deník Sport. Nakonec mu přesto zůstane plno zkušeností a hezká vzpomínka. Na společné fotografii z ledu totiž nechybí.
Týmová práce tady slavila úspěch. Ten nejcennější možný.
