Tomáš Vrábel
14. června 2016 • 12:57

Z krize k titulu. Pittsburgh dovedl ke Stanley Cupu nový kouč

NHL má nového krále. K tomu, aby se hráči Pittsburghu mohli dotknout poháru, si však předtím museli sáhnout i na dno. Špatně rozjetá sezona se zlomila v polovině prosince. Tehdy k týmu přišel kouč Mike Sullivan.



Tahle chvíle je jen pro vyvolené. Jako první zvedl letos Stanley Cup nad hlavu Sidney Crosby. Tomu všemu z povzdálí přihlížel i kouč Mike Sullivan. Šťastný, avšak i v těchto emotivních chvílích náležitě distingovaný. Všichni kolem věděli, že za tímto úspěchem stojí především on. Když přišel v polovině prosince z farmy ve Wilkes-Barre/Scranton na místo odvolaného Mika Johnstona, tým byl mimo postupové příčky do play off.

Hvězdy se trápily. Takový Crosby měl po osmadvaceti zápasech na kontě osmnáct bodů. Hráči veřejně mluvili o frustraci. Jenže přišel Sullivan a vše změnil. Ve zbývajících 50 utkáních Sid The Kid nastřílel třicet branek a na šestatřicet jich nahrál. To ilustruje Sullivanův efekt.

Přestože finále skončilo až po šesti zápasech, bylo jen otázkou času, kdy Penguins pozvednou Pohár. Sérii prodloužil jen skvěle chytající gólman Sharks Martin Jones, jinak byl Pittsburgh dominantní.

„Když chcete vyhrát Stanley Cup, musíte se držet svého plánu. A být nesmírně pozorní v defenzivě. Je potřeba, aby to přijal každý, pokud chce uspět,“ pravil po triumfu Sullivan.

Melker Karlsson po tomto bolestivém střetu musel na chvíli odstoupit
Melker Karlsson po tomto bolestivém střetu musel na chvíli odstoupit

Pittsburgh byl pod ním jedním z nejofenzivnějších týmů NHL, přesto si tak moc zakládal na obranné hře. Kouč miluje hráče, kteří jsou poctiví na obou koncích hřiště. Třeba Nick Bonino měl v play off podobný prostor na ledě jako Jevgenij Malkin. Defenzivu důkladně hráčům vysvětloval u mnoha hodin videorozborů.

Druhým aspektem, na kterém lpí, je rychlost. Však také v lednu získal v trejdu jednoho z nejrychlejších hráčů NHL Carla Hagelina. A jeho tým v play off soupeře přebruslil. V tom byl největší rozdíl mezi Pittsburghem a zbytkem NHL.

V kádru rozdělil jednoznačné role. Hvězdy uspokojil, dal jim důvěru i prostor. Naopak si vytáhl i mladíky. Před brankářem Marc-Andrém Fleurym nakonec upřednostnil nováčka Matthewa Murrayho, vedle Crosbyho pak válel další zelenáč Conor Sheary. A všichni jako celek šli za Sullivanovou vizí. „Zná nás líp, než se známe my sami,“ popsal s úsměvem Bonino.

Například hvězdného Kessela umístil do třetího útoku, kde s Boninem a Hagelinem vytvořil nesmírně údernou trojici. Sullivan se tak mohl těšit z toho, že má nejlepší třetí lajnu v soutěži. Ta byla mnohdy rozdílová včetně probuzeného Kessela, jenž byl v časech, kdy hrál v Torontu, kvůli své povaze označen za rakovinu kabiny.

Pittsburgh tak má nejlepší předpoklady, aby vytvořil úspěšnou dynastii, přestože vytvořit dominantní kolos je od zavedení platových stropů z roku 2005 nesmírně složité. Avšak ne úplně nemožné, jak dokázalo Chicago (vítěz Stanley Cupu 2010, 2013 a 2015).

Ochutná Sullivanův tým šampaňské i příště?

Témata:  sporthokejnhlpittsburghMike Sullivan