Tomáš Vrábel
25. srpna 2016 • 04:57

Čekající Eliáš: Být teď mladý, tak podepíšu na deset let za 80 milionů

Není nervózní ani natěšený. Plně si uvědomuje situaci, v jaké je. Až čas ukáže, jestli se Patrik Eliáš v NHL znovu objeví, nebo ne. „Teď dělám všechno pro to, aby se to povedlo, ale jestli by mě operované koleno mělo bolet, tak ukončím kariéru,“ přiznává.



Takže jste připravený i na variantu definitivního konce?
„Člověk se může připravit, jak chce, ale v realitě asi nějakou chvíli trvá, než se s tím vypořádá a nejede na úplně jiný režim. Ale myslím, že připravený jsem, ovšem vím, že to nebude jednoduché.“

Té prázdnoty se nebojíte, nebo máte v hlavě nějaký program, který vás zaměstná?
„Baví mě sportovat a operaci kolena jsem podstoupil hlavně z důvodu, abych mohl být aktivní po zbytek života. Už předtím jsem nemohl chodit na tenis, nemohl jsem jezdit na kole po horách… I z tohoto důvodu se nechci vrátit, když bych cítil bolest, budu rozumný. Vzhledem k mému vztahu ke sportu si najdu takový program, aby mě nebo celou rodinu konec kariéry nerozhodil.“

Patrik Eliáš doufá, že si prodlouží kariéru ještě o další rok

Vy pomýšlíte na návrat do NHL, ale hodně hráčů už kolem třicítky špatně shání práci. Vnímáte to, jak se liga změnila?
„Ano, hodně. Já jsem o sobě začal dávat znát kolem čtyřiadvaceti let, v té době jsme vyhráli Stanley Cup, byli v dalším finále, druhý rok jsem skončil třetí v bodování za Sakicem a Jardou, tohle kdyby se stalo teď, tak podepíšu kontrakt na deset let za osm milionů ročně… Já tehdy ale musel držet pusu a čekat, až mi bude třicet a stanu se volným hráčem. Doba se strašně moc změnila a mladí kluci dostávají prostor, a musím říct, že právem, fakt jsou dobří. Nyní jsou hokejisté všestranní a atletičtí, teď neexistuje to, jako když jsem začínal já, že polovina týmu jsou řízci, co mají nad sto kilo a neumí pomalu ani bruslit. Už v roce 2000 jsem si říkal, jak se hokej změnil od devadesátých let, ale teď jsme zase někde jinde. 

Ale chcete se vrátit. Proč?
„K návratu mě žene i nový trenér John Hynes. Měl jsem ho rok, odehrál jsem pod ním šestnáct zápasů a sledoval jsem ho i z té pozice, kdy jsem byl zraněný. Pozoroval jsem, co dělá na ledě, jak se chová k hráčům, co od nich vyžaduje. Jeho styl hry je úžasný, má ho perfektně propracovaný, hraje rychlý, ofenzivní hokej, ve kterém klukům dává do rukou možnost být úspěšný a zároveň si hru užít. Zase je i tvrdý v tom, aby minimalizoval počet chyb, a hráči dodržovali to, co mají. Strašně mě mrzí to, že jsem pod ním nehrál, když mi bylo třeba třicet, bylo by to úplně o něčem jiném. Hlavně Hynesovi šlo možná víc o herní projev než o výsledky.“

Celý rozhovor s Patrikem Eliášem o Pavlu Zachovi a šancích českého týmu na Světovém poháru čtěte ve čtvrtečním vydání Deníku Sport.

Elektronickou verzi si můžete přečíst ZDE>>>

 

Titulní strana čtvrtečního vydání deníku SportTitulní strana čtvrtečního vydání deníku Sport

Deník Sport v čtečce přímo ve vašem počítači objednávejte zde, nebo přímo na www.isport.cz/epaper >>

Deník Sport v App Storu pro mobily a smart phony se systémem iOS (Apple) stahujte zde >>

Deník Sport v Google play pro mobily a smart phony se systémem Android stahujte zde >>

Témata:  sporteliášnew jerseynhlhokej