- Komu bude patřit nadcházející sezona NHL? • FOTO: Koláž iSport.cz
Mike Babcock, trenér Kanady, má jasno. Sidney Crosby je pro něj sériový vítěz, dominantní borec, kterého do týmu budete chtít za každou cenu. Stane se ale i největší hvězdou nové sezony? Kdo ví, tohle místo nemá předplacené ani omylem. Patrick Kane loni dělal z celé NHL nýmandy, letos nebude mít ambice o nic menší. Pozor i na McDavida a spol.
Patrick Kane, útočník, Chicago
Má geniální hokejové myšlení a nejšikovnější ruce na světě. Když začne kličkovat, obránci zůstanou stát a brankářům se motá hlava. Nebýt Crosbyho, byl by nejlepším hráčem světa Patrick Kane. Tenhle americký bombarďák je taky pěkný rapl a ne zrovna gentleman. Rád bývá středem pozornosti, jeho kariéru provázejí maléry. Alkohol, konflikty s policií… Loni byl dokonce obviněním ze znásilnění vykreslen jako totální zrůda.
Na ledě tohle všechno hodil za hlavu. V poslední sezoně nastřílel 46 branek, posbíral 106 bodů a celé NHL dominoval jako nikdo jiný. Letos to bude podobné, Kane má sebevědomí jako nikdo jiný. „Dokážu ještě lepší věci,“ říká. Meta padesáti nastřílených branek za sezonu se třese ohrožením.
Sidney Crosby, útočník, Pittsburgh
Pan Kapitán dovedl Pittsburgh ke Stanley Cupu. Skvělou formu ukázal i na uplynulém Světovém poháru, kde byl lídrem vítězné Kanady. Přitom ještě loni na podzim o sobě pochyboval. Nedařilo se Penguins, i on sám zažíval asi to nejhorší období v NHL. „Byly věci, které jsem ve své hře musel změnit a zjednodušit. Novináři a fanoušci omílali, jak se mi nedaří. Nejsem člověk, který by se po tom pídil, ale stejně to na něj doléhá. A pak se začaly věci obracet k lepšímu,“ popsal.
Impulsem byl příchod kouče z farmy Mika Sullivana, který oživil tým i Crosbyho. Od té doby Sid The Kid úspěšně obhajuje pozici nejlepšího hráče planety. Posledních devět měsíců je jasným důkazem, že hokejový trůn patří právě jemu.
Jack Eichel, útočník, Buffalo
Je součástí nových hvězdných válek. Byl draftován loni stejně jako Connor McDavid. Zatímco odměřený Kanaďan zvedá Edmonton, kudrnatý Američan by měl táhnout Buffalo. To znovu posílilo a od Sabres se čeká víc než 23.
příčka jako posledně. „V minulé sezoně minimálně na začátku na mě dolehla nervozita, přece jenom jsem v NHL nikdy předtím nehrál. Postupně jsem se do toho dostával stejně jako celé mužstvo. Jsme rychlý a kvalitní tým, ve druhé polovině ročníku jsme to dokázali,“ pochvaloval si Eichel, který si zahrál na Světovém poháru za výběr severoamerických mladíků. Mezitím se McDavid stal kapitánem a i od Eichela se čeká hodně.
Connor McDavid, útočník, Edmonton
CMD je značka s čím dál větší hodnotou. Stal se nejmladším stálým kapitánem v historii NHL, prorokuje se, že on jednou vystřídá Crosbyho na trůnu nejlepšího centra ligy. Třeba to nebude trvat tak dlouho... „Rodiče ho dobře vychovali, má hlavu na správném místě, navíc na sobě maká i mimo led. On je přesně ten typ člověka, kterého ostatní následují,“ prohlásil o novém vůdci týmu brankář Cam Talbot. A pozor, nesnažil se kapitánovi zalíbit. Takhle mluvil už v červnu.
Vůbec nevadí, že je McDavidovi jen 19 let, na ledě působí mnohem vyspěleji, žádný rozklepaný teenager. Schválně se zaměřte na jeho precizní skluz, při bruslení se nenadře, přitom je extrémně rychlý a i ve velkém tempu zvládá kouzlit s pukem. Edmonton si na Stanley Cup asi nesáhne, ale zdravý McDavid mu play off může zařídit.
Tomáš Hertl, útočník, San Jose
Na jeho osobu v San Jose dolehne ještě víc zodpovědnosti. V létě podepsal dvouletý „překlenovací“ kontrakt na šest milionů dolarů, během té doby má naplno ukázat, co v něm je. Ještě první polovina minulé sezony byla z jeho strany nevýrazná, zvedl se až začátkem nového roku, kdy dostal šanci v elitní formaci vedle Thorntona a Pavelského. A vydržel tam až do finále Stanley Cupu. Když se během něho zranil, byla to pro Sharks citelná rána, přišli o jednoho z nejlepších hráčů.
Zraněné koleno ho škrtlo i v nominaci na Světový pohár, nebyl stoprocentně fit, důležitější pro něj bylo, aby se řádně připravil na novou sezonu NHL. Ta by měla být jeho. Postupně by měl ve zkušeném a starším celku přebírat ty klíčové role.
Taylor Hall, útočník, New Jersey
Božský útočník, nebo zabiják trenérů? Taylor Hall umí s pukem nevídané věci, také prý umí pěkně rozvrátit kabinu. Chvíli se mu říkalo Ovečkin Západu. Čtyřiadvacetiletého útočníka v Edmontonu provázely začátkem kariéry různé mýty, po senzační výměně k Devils je připraven všechny zbořit. V novém týmu se mu každý podřídí, spoluhráči půjdou za ním. Přesně to potřebuje.
New Jersey má sestavu plnou bojovníků, ale výstřední hráč a lídr, který by sám dokázal rozhodovat zápasy, v týmu dosud chyběl. S Hallem do Prudential Center přichází rychlost, myšlenka a obrovská produktivita. Po letech porážek ve slabém Edmontonu má obrovskou chuť vítězit. Devils s ním trefili jackpot. Jestli je nevrátí zpět do bojů o Stanley Cup on, tak nikdo.
Brent Burns, obránce, San Jose
Nejen kvůli bujnému plnovousu připomíná divouse, útočným pojetím a fyzickou hrou zase hladovou bestii. Od sezony 2008/09, kdy zazářil Mike Green, nenastřílel v NHL žádný obránce přes třicet gólů. Brent Burns byl v minulém ročníku nejlepším střelcem mezi obránci a svými 27 trefami se tomuto číslu dost přiblížil. Na branky soupeřů navíc vypálil 353 střel, což je od beka nejvíc za třicet let, od časů Raye Bourquea. Bude právě Burns příštím vítězem Norris Trophy?
Naposledy skončil v hlasování třetí za Doughtym a Karlssonem. V San Jose končí 31letému zadákovi smlouva, v maskáčovém batohu, který tahá, kam může, mu určitě ještě spousta nábojů zbyla. Nejdůležitější bek finalistů Stanley Cupu v sobě spojuje talent i hrubou sílu. Bude se chtít zase předvést.
Jonathan Drouin, útočník, Tampa Bay
Málem ztracený případ se může stát žolíkem jednoho z favoritů NHL. Z Tampy už měl nakročeno pryč, dostal druhou šanci. Třetí hráč draftu 2013 napřed odmítl nastoupit na farmu, klubem byl suspendován a požádal o výměnu. Lightning ho však nepustili. Začátkem března Drouin přestal trucovat, v 17 zápasech AHL nastřílel jedenáct gólů, pak ho vytáhli nahoru.
Jakmile po víc než třech měsících znovu naskočil za Tampu, hned dal vítězný gól. Na nedostatek prostoru už si nemohl stěžovat, i kvůli zranění Stamkose a Callahana. V závěru sezony zapůsobil jak zjevení, v play off taky patřil k nejúdernějším hráčům týmu. Ve 21 letech předvedl, že si velkou porci zaslouží, příště se s ním počítá do elitní formace ke Stamkosovi s Kučerovem.
Brad Marchand, útočník, Boston
Zbožňovaný, ale snad ještě víc nenáviděný. Soupeři mu nemůžou přijít na jméno, ale v týmu by ho chtěl každý. Připomíná drzého spratka, který hází sousedům do oken kameny. Takovou kombinaci talentu a špíny byste jinde v NHL těžko hledali. V minulé sezoně připomínal stroj na góly, dal jich 37 a byl nejlepším střelcem Bostonu. Šest z nich obstaral v přesilovce, čtyři v oslabení, kde je s parťákem z útoku Patricem Bergeronem pro Bruins nepostradatelný.
Jejich spolupráce náramně fungovala i na World Cupu, kde jezdili na křídlech Crosbymu. Marchand rozhodl finále proti výběru Evropy. Ale už mezitím na mistrovství světa předvedl, že si může rozumět i s jinými spoluhráči. V Bostonu mu končí smlouva, hraje o novou. Lepší motivaci mít nemůže.
Roman Josi, obránce, Nashville
Jsou hráči, co si malují, jaké by to asi bylo popadnout za vlastní bránou puk, z protihráčů si udělat sparing, profičet před druhou branku a zavěsit. A pak je tady Roman Josi, který přesně tohle umí. V NHL ho čeká šestá sezona a v každé se dokázal zlepšit. Teď udělá další krok. Víc řečí se v Nashvillu vždycky vedlo o Sheu Weberovi, teď bude zase titulky plnit P. K. Subban. Ale švýcarský zadák je pro tým možná ještě důležitější než celebrity.
Není jen ofenzivní ďábel, dost střel zastaví vlastním tělem, nehraje jen krásný hokej v bílých rukavičkách, nebojí se umazat. „Štve mě, jak jsme vypadli v semifinále konference se San Jose po sedmi zápasech.
Z takových výsledků je důležité si vzít ponaučení a na tuhle zkušenosti si vzpomenout, až se začne zase teď v říjnu od nuly,“ prohlásil. Dál se posouvá i mentálně, cítí zodpovědnost za Predators, ne za svoje čísla.