STOCKHOLM/PRAHA – Postava, styl hry. Ale hlavně myšlení. To jsou pro Václava Burdu zásadní ctnosti, které Davida Pastrňáka více a více přibližují ofenzivní elitě NHL. „Nerozsype se jako řada jiných z toho, že se mu chvíli nedaří,“ popisuje šéf evropského skautingu v klubu Ottawa Senators.
Ve dvaceti letech se mu otevírají netušené možnosti. David Pastrňák má nakročeno k úctyhodné kariéře. Ale kam až? Kde končí hranice jeho potenciálu? Skaut Václav Burda, který vám ve tři v noci po probuzení vysype charakteristiku jakéhokoli zámořského hráče, tuší, co se bude dít dál…
Co vás napadne, řekne-li se David Pastrňák?
„David je pro mě výjimečný v tom, že má neuvěřitelný talent, podpořený vlastní mentální silou, a co je klíčové, umí ho naplno prodat. Umí hrát pod tlakem a nerozsype se jako řada jiných z toho, že se mu chvíli nedaří. Navíc je to pohodový kluk.“
Vidíte ho v budoucnu jako hráče naprosté extratřídy? Borce s pravidelnou účastí v TOP 20 produktivity?
„Strašně mu to přeju. Podle mě to bude spíš tak, že se jednou ve dvacítce, v pětadvacítce usadí. S tím, že dvakrát, třikrát může ustřelit do desítky. Pokud mu bude sloužit zdraví a fyzicky ještě vyskočí, není bez šance objevit se po jistou dobu mezi těmi úplně nejlepšími, jako jsou Crosby, Malkin, Kane, Toews, Tavares nebo nově příchozí McDavid a Matthews. Ale upřímně, ti jsou zase někde trošku jinde.“
O level výš?
„Netvrdím, že o level, spíš jde o osobnostní celistvost. Jejich leadership je úplně jinak postaven, jsou to značkoví hráči klubů, hráči, kteří tu organizaci navenek prodávají. S veškerou ctí a respektem vůči Davidovi, on do takové pozice asi nevyroste. K tomu je třeba mít i specifické charisma. Ale rád bych se pletl. Zatím mi to vychází tak, že Pasta půjde ve stopách hráče typu Davida Krejčího. Hodně vysoký standard napříč ligou, status klíčového hráče klubu NHL, pravidelně na 50 až 70 bodech. Což v dnešní ultra vyrovnané lize není vůbec jednoduchá meta.“
Co Pastrňákovy minusy?
„Tak je mladý a pro ně všeobecně platí, že je těžší udržet si konzistenci výkonů. Ale s tím mívají potíže i mnohem zkušenější borci včetně top hvězd. Málokdo odehraje osm desítek utkání na nejvyšší úrovni. U Davida to občas vypadá, že hraje ve vlnách, střídá dobrá období, kdy bývá rozdílovým hráčem, s nevýraznými. Ale to jen dokazuje, že má v sobě značné schopnosti. A tím pádem má jeho kouč a vůbec celý tým pochopení, když na něj přijdou některé slabší chvíle.“
A co když Pastrňáka v bostonském balení dělá v životní formě hrající Brad Marchand?
„Na spoluhráčích velice záleží. Na druhou stranu, nevěřte tomu, že by v lajně s Marchandem a Backesem vydržel dlouho, pokud by se těm dvěma s Davidem nehrálo dobře. Kdyby Pasta nedokázal vytěžit prostor, který mu ti dva připravují. Prostor a šance. Samozřejmě, platí i to, že s čím lepšími hokejisty hrajete, tím víc místa pro svoje plány v té obrovsky rychlé lize máte. Pozornost soupeře se upíná i na vaše spoluhráče a díky tomu může být vyšší vaše produktivita. Když budete elitním centrem třetí lajny a budete mít k sobě průměrná křídla, obrana se zaměří na vás a nebudete schopný nic pořádného vytvořit, váš výkon půjde dolů, body, všechno.“
Při Světovém poháru Pastrňák ničím extra nevybočil, spíš si vedl průměrně. Jak velkou roli v proměně výkonů sehrála změna prostředí?
„Důležitějším faktorem je jeho mentalita. Ohromně kvituju, jak se po Světovém poháru zvedl a jakým stylem vstoupil do zápasů, které jsou neméně náročné než ty v Torontu. Nehrabal se v tom a dokázal se perfektně připravit na start v klubu. Neřešil, co mohlo být špatně, proč to tolik nevyšlo, od všeho se oprostil, nic neřešil, vlezl na led NHL a předvedl hned, co umí. Prodal, co dokáže.“
Poradí si i s mixem fyzického a psychického útlumu, který v sezoně zákonitě přijde?
„Podívejte na Matthewse. Po čtyřech gólech v prvním duelu ve druhém nebodoval. Jsou to všechno mladí kluci, nevyrovnanost výkonů patří k věku. Časem bude vyrovnanější. Ono je v tom více faktorů, které ovlivní celkový výkon.“
Které další?
„Vezměte si třeba koučink. Vždycky jde o to, aby trenér maximálním způsobem znal dotyčného hráče, aby z něj dokázal vymačkat maximum. Aby ho dostatečně vytěžoval v situacích, které hráč umí nejlépe, a on mohl týmu předat co nejvíc. U Davida víte, že asi nemá cenu ho posílat do tří proti pěti nebo vůbec na oslabení, protože efektivita jeho herního stylu je jinde.“
