Ještě než se vrhl do víru play off juniorského šampionátu, zahrál si Jiří Fischer na Silvestra v Torontu pod otevřeným nebem za staré pány Red Wings. V zápase Centennial Classic Alumni Game ke stému výročí NHL a klubu Maple Leafs. „Úžasný zážitek,“ shrnul vítěz Stanley Cupu a mistr světa. Už je to přes deset let, co Jiří Fischer kvůli zdraví předčasně ukončil kariéru. Teď se znovu na ledě mydlil po boku hokejových legend.
Jaké jste si z exhibice starých pánů odnesl dojmy?
„Hrálo se na stadionu, kde sídlí fotbalový tým Toronto FC. Bylo to skvěle udělané ke stoletému výročí NHL a Maple Leafs. Můj taťka a starší syn byli přímo v hledišti, ten menší měl turnaj v Ottawě. Úžasný zážitek. Skvělé počasí, bylo pár stupínků nad nulou. Od jezera hodně fouká, ale na ledě se to neprojevilo. Spíš to pocítili fanoušci, kteří seděli výš, táta říkal, že byla docela kosa. Ale jinak skvělé.“
Za legendy jste si takhle pod širým nebem zahrál už potřetí, že ano?
„Poprvé to bylo při Winter Classic před třemi lety v Detroitu na baseballovém stadionu. Tým Red Wings potom hrál na stadionu Michiganské univerzity, kam přišlo 115 tisíc diváků. Minulý rok jsem zažil možná nejlepší zápas těchhle starých gard, co jsem hrál. Bylo to v Coloradu, asi deset stupňů nad nulou. Zápas byl plánovaný den před hlavním utkáním, už se stmívalo, protože sluníčko umělému ledu hodně ubližuje. Každý hráč, co nastoupil, musel působit v NHL v období 1996 až 2002, kdy obě organizace získaly dohromady pět Stanley Cupů. Jediní, kdo na to později navázal, byly LA s Chicagem. Tenkrát mezi námi vládla obrovská rivalita, proti sobě nastoupily relativně mladší týmy, za Avalanche skočili na led třeba
Milan Hejduk
nebo Ozolinš, který rok před tím zápasem ještě hrál v KHL.“
Jak se skládal tým pro Toronto?
„Na starost to dostal Kris Draper. Snažil se sehnat co nejvíc ikon, jediní nepřijeli Steve Yzerman a Sergej Fjodorov, kteří měli povinnosti v klubech, v Tampě a CSKA Moskva. Brendan Shanahan, který teď šéfuje v Maple Leafs, nastoupil za Detroit, kde jsem ho taky zažil. Toronto postavilo trošičku starší tým a pro mě to byl úžasný zážitek hrát proti Lannymu McDonaldovi, který se v šedesáti letech s tím svým pověstným knírem pořád ještě prohání po ledě, dokonce stíhá a taky umí vystřelit. Pro lidi taky parádní záležitost. Jednou se Chelios potkal v rohu s Tie Domim, tak mu sundal čepici z hlavy a odhodil ji do hlediště. Taková srandička...“
Ale Draper s Garym Robertsem po sobě docela šli docela ostře, ne?
„Málem se do sebe pustili, hrané to tedy moc nebylo. Ale k bitce to mělo daleko. jen taková strkanice. Šarvátka. Taky jejich gólman Mike Palmateer při nájezdu proti Holmströmovi předvedl skvělý zákrok a natáhnul si celou polovinu těla. Tím pro něj zápas skončil. Felix Potvin i Curtis Joseph na tom však jsou pořád výborně, takže to dochytali skvěle.“
Už jen se vtěsnat mezi všechny ty legendy musí být obrovská pocta. Nebál jste se, jestli se vůbec vejdete do sestavy?
„No, první dvě obrany Detroitu byly Murphy – Lidström a Chelios – Coffey. Koukal jsem na Paula Coffeyho, jak ještě dneska bruslí. Má lepší styl než devadesát procent kluků v NHL, i když dynamika už je samozřejmě jiná. Dostal jsem od Drapera jasný příkaz, abych se na tyhle zápasy patřičně udržoval. To je jeden ze způsobů, jak se tam člověk může dostat.“ (usměje se)
Chcete se osobně setkat s Jágrem a vidět ho v NHL? Hrajte Sazka Fantasy!
Zápas se hrál na Silvestra, stihl jste sledovat večerní bitvu pozdějších finalistů šampionátu, Kanady a Američanů?
„Hned po utkání starých gard jsem přešel do Air Canada Centre. Tenhle souboj je na dvacítkách velice prestižní událost, i marketingově zajímavá. Šampionátu vůbec hodně prospělo a pomohlo, že ho vysílá TSN. Z turnaje se stala velkolepá záležitost, přestěhoval se do velkých měst, hraje se ve velkých arénách. Tohle utkání nevyjde na každý rok, ale ten příští rok se má složení skupin uspořádat taky tak, aby na sebe tyhle dva týmy narazily, aby v Buffalu mohly nastoupit proti sobě pod širým nebem. I tenhle zápas byl výborný, atmosféra naprosto úžasná. Trochu protipól toho, co se pak dělo v Montrealu. Na čtvrtfinále s naším týmem byla poloprázdná hala, ani na semifinále se Švédy neměli vyprodáno. To mě překvapilo.“
Rozhovor s hlavním skautem hokejové reprezentace o výkonech juniorů na MS v Torontu čtěte ve čtvrtečním vydání deníku Sport
