Po deseti letech nashromážděné rutiny v Arizoně během posledních dnů metal salta. Denní režim Martina Hanzala se přesunem z Coyotes do Minnesoty totálně převrátil. Nevídaně nahoru vyletěly i ambice. Z předposledního týmu NHL se český obr najednou ocitl v luxusu bažícím po Stanley Cupu. „Přišel jsem, dva zápasy – dvě výhry, mančaft šlape. Neuvěřitelná změna,“ popisuje pro Sport 30letý centr.
V pondělí se přepravil do St. Paul, kde mají Wild svoje sídlo, navlékl výstroj a hned naskočil do šichty. Po noci na hotelu znovu. Co den, to zápas. V tom úterním podpořil divokou výhru 6:5 nad Winnipegem dvěma gólovými asistencemi. Martin Hanzal začíná působit…
Netočí se vám hlava z hektických nynějších dní?
„No, je toho dost… Na druhou stranu, posledních pár týdnů jsem se na výměnu připravoval tak, aby mě nic nepřekvapilo. Nakonec k trejdu došlo a teď mám v hlavě jen to, jak Minnesotě co nejvíc pomoci. Soustředím se vyloženě na hokej a všechno ostatní jde stranou.“
Wild samozřejmě nebyli jediným zájemcem. Nová adresa vám vyhovuje?
„Docela jo. Stal jsem se součástí jednoho z nejlepších týmů celé NHL, na každém kroku je vidět, jak skvělý tým tu poskládali. Máme velkou šanci na Stanley Cup. Doufám, že tu sílu potvrdíme.“
Místo v sestavě vám usilovně hledal i Montreal. Dostaly se k vám informace, proč to s Canadiens nevyšlo?
„Spekulovalo se o něm dost silně, poslední den se to zúžilo vyloženě na duel Montrealu a Minnesoty. V Arizoně mě upozorňovali, že ve finále řeší dvě hodně konkrétní nabídky. Minnesota jako protihodnotu obětovala docela vysoké draft picky, tak věřím, že si mě považuje. A co jsem mluvil s generálním manažerem Wild, letos chtějí Stanley Cup vyhrát. Jiný cíl před sebou nemají. Doufám, že splním důvěru.“
Jak velký skok to je ocitnout se najednou v kabině druhého nejlepšího mužstva NHL po přesunu z druhého nejhoršího?
„Skok je to značný. V Arizoně jsme měli v kádru asi osm nováčků, pohybovali jsme se na chvostu, skoro pořád prohrávali. Hokej vám logicky neposkytuje takovou radost. Tady jsem přišel, dva zápasy – dvě výhry, mančaft šlape. Skoro až neuvěřitelná změna. Těší mě, že můžu být u toho a věřím v dlouhé play off.“
Sestavte si vlastní tým z hvězd NHL a každý den hrajte o super ceny!
Nicméně perfektní podmínky k práci zajišťuje i Arizona. Anebo i v zázemí najdete rozdíly?
„Zázemí je hodně podobný, třeba letadla jsou prakticky totožná. Rozdíl je jen v tom, že při letech s Arizonou jsem mastil karty, tady se zatím držím zkrátka a ve vzduchu se spíš dívám na filmy.“
Jdeme na led. V Arizoně na vás stála ofenziva, jenže u Wild je přetlak centrů – Mikko Koivu, Eric Staal, vám náleží pozice č. 3. Dostanete se vůbec ke své klasice?
„Je to jiný. Býval jsem zvyklý na odlišnou roli a na systém od kouče Tippetta. Tady na mě padá víc defenzivní práce, s tím ale nemám problém. Má to něco do sebe. Přetlak mezi centry vás naučí brát každý zápas, jako by byl poslední v sezoně nebo v kariéře. V reálu, předělat se během jednoho, dvou dnů na něco úplně jiného není sranda. Když jsem měl nastoupit poprvé za Minnesotu, dorazil jsem hodinu a půl před zápasem. Řekli mi jen, ať hraju, na co jsem zvyklý, a bude to dobrý. Trochu jsem se hledal, pravda. Ale pak mi trenér Boudreau něco řekl, poradil a já myslím, že to půjde.“
VIDEO: Podívejte se na dvě asistence Martina Hanzala proti Winnipegu
Těžko, alespoň na začátku, se dostanete na tolik přesilovek, jak jste býval zvyklý z Arizony. Jak se na tohle utlumení zvyká?
„Zatím jsem do nich párkrát naskočil. Těžko odhadovat, nakolik je to tím, že nám vypadli ze sestavy Parise s Pominvillem. Až se vrátí, nejsem si jistý, zda tam pro mě zůstane volné místo. Ale já to beru trochu jinak. Najednou jsem se ocitl v jednom z nejlepších týmů NHL, což musím brát jako velké plus. A tomu je potřeba pár věcí podřídit. Přijdu o ice time, zato mám ve výhledu nejvyšší stupínek, jaký může být. Což mě hrozně láká.“
Zacha Pariseho s Jasonem Pominvillem vyřadily příušnice. Nedávali v nadsázce za vinu vám, že jste je přitáhl z Arizony, abyste si udělal lepší prostor v sestavě?
„Naštěstí je dostali dřív, než jsem přiletěl, ani jednoho z kluků jsem tady už nepotkal, museli mančaft opustit.“
Mezitím se v kabině Arizony usídlily smíšené pocity, klubová ikona Shane Doan si dovolila prohlásit, že rozhodnutí nadřízených nechápe. Probírali jste to?
„Bavili jsme se o tom, máme k sobě hodně blízko, přece jen jsme vedle sebe strávili deset let. Řešili jsme to spolu dlouhodobě. V klubu se zkrátka dohodli, že budoucnost postaví na mladých, takže mi nezbylo než se rozloučit. Vlastně žádné pořádné loučení se nekonalo, všechno se to seběhlo hrozně rychle. Popřáli jsme si hodně štěstí a jede se dál.“
Nebyl byste zdaleka prvním hráčem, který by se v létě z volného trhu, kam půjdete, vrátil zpět. Je to reálné, anebo vůbec?
„Jelikož mi Arizona řekla, že vidí budoucnost v mladých hráčích, nepředpokládám to. Těžko říct, jestli mi něco nabídnou. Sice mi tvrdili, že se mnou budou přes léto v kontaktu, ale to nic neznamená. Nebudu tvrdit, že se do Arizony nikdy nevrátím, uvidíme, jaké nabídky se mi sejdou.“
Talentovaná mládež Coyotes dost výrazně těžila z toho, že vaše první formace nastupovala proti nejlepším pětkám soupeře, teď budou muset vystoupit ze zákrytu. Zvládnou to hoši?
„Je to tak. S Radimem Vrbatou jsme celou dobu hráli první lajnu, navíc proti nejsilnějším hráčům. Takhle se to celé posune a sám jsem zvědavý, jak se s tím mlaďáci poperou. Nebudu tvrdit, jestli na to mají, nebo ne, záleží, jak se k tomu postaví.“
S čím vás věrný kumpán Vrbata vyprovázel?
„Hele, my si toho fakt nestihli moc říct. Zároveň to nebyla, ani potřeba, protože jsme oba tušili, že k mému trejdu dojde a měli jsme to spolu probraný zleva, zprava. Takže ve finále jsme si podali ruce a řekli si, že si dáme vědět.“
Po Stanley Cupu nebaží jediná Minnesota, aspoň šest týmů si dělá oprávněné nároky. Koho tam vidíte vy?
„Vedle nás na Západě Anaheim a San Jose. Na Východě mi přijde nejsilnější Washington a Pittsburgh. Nikde však není napsáno, že vítěz základní části NHL vyhraje Stanley Cup. V něm se hraje úplně jiný hokej než v sezoně. Fakt se nebojím říct, že máme velkou šanci, ale všechno se teprve ukáže.“
