Když sleze z ledu, není rád středem pozornosti. Aby se jeho jméno řešilo každou chvíli v novinách? Přesně věc, kterou Vladimír Sobotka nemusí. Každé léto se ale spekulovalo, jestli ho Omsk pustí do NHL. Jde to vůbec? Před týdnem se nakonec upekl jeho přesun do St. Louis. A to byla teprve rána! „Všechny ty věci kolem mě už štvaly, hlavně chci už klid a hrát hokej,“ na rovinu přiznal pro Sport. Hokej zatím hraje dobře: ve dvou ze tří zápasů za Blues skóroval.
Týden zpátky z toho bylo docela haló, Vladimír Sobotka odchází do St. Louis a nikdo to neví! Rozjel se příběh, který on z letadla a z Ameriky nemohl vůbec korigovat. Reprezentačnímu trenéru Josefu Jandačovi sám prý říkal, že taková možnost může nastat, jen se nepochopili. O všem navíc měl vědět manažer národního týmu Martin Ručinský . Útočníka rozzlobilo, že najednou vypadal jako někdo, kdo nemá zájem hrát za reprezentaci: „Protože tak to vůbec není. Vždycky jsem rád jezdil a rád přijedu zase.“ Rozpovídal se taky o agentech, dohodách v Rusku i skvělém začátku v dresu St. Louis.
V NHL máte smlouvu na další tři roky, návrat jste zvládl, v prvních dvou zápasech jste dal za St. Louis pokaždé gól. Když řeknu, že jste šťastný, je to trefa?
„Zase hraju NHL a momentálně jsem moc šťastný. Po třech letech jsem hlavně sám sobě chtěl dokázat, že na to mám, to je moje největší motivace.“
Veřejně jste si na Omsk nikdy nestěžoval, ale na rovinu, platil tenhle pocit štěstí i v KHL?
„Neměl jsem důvod si na někoho stěžovat. Zastávám názor, že když už se třeba něco stane, tak to radši řeknu tomu druhému rovnou do očí. Netahal bych rozhodně nic do novin. Já měl v Rusku úplně všechno, co bylo potřeba, takže jsem byl v Omsku taky šťastný.“
Dobře, ale nedají se ty tři roky v KHL brát spíš tak, že to byla skvělá šance sáhnout si na hodně slušné peníze, ale hokejově by vás víc posunuly tři roky v NHL?
„Ne, mám jiný pohled. V každé lize se naučíte něco nového. Byl to jiný styl než v NHL, i KHL mi něco dala. Nemyslím si, že bych udělal chybu tím, že jsem odešel do Omsku. Vím, že toho kroku nikdy v životě nebudu litovat.“
Jenže hodně jste stál o to, abyste sezonu mohl dokončit v St. Louis.
„Taky že to bylo těžké rozhodování mezi Omskem a St. Louis. Smysl mi dávaly obě nabídky, obě pro mě znamenaly správnou cestu. A já se zkrátka rozhodl pro jednu z nich.“
Dost se namluvilo kolem toho, jak bylo složité ukončit kontrakt v Omsku. Jak tahle anabáze probíhala z vašeho pohledu?
„Potřebovali jsme od Omsku rozvázat smlouvu, abych mohl odejít do NHL. Proběhlo pár telefonátů, Omsk nakonec kontrakt rozvázal, domluvili jsme se s ním a od té chvíle jsem si mohl dělat, co jsem chtěl.“
Opravdu bylo nutné informační embargo na celou operaci se St. Louis? Váš agent říkal, že kdyby se to Omsk dozvěděl, rozvázání kontraktu by neproběhlo.
„Já hlavně nemám rád, když mě někdo pořád řeší v novinách, když se zleva a zprava rozebírá, kdo o mě stojí, kam bych mohl jít, kdo mě pustí a kdo nepustí.“
To docela chápu, v létě jste byl vždycky velkým tématem, jestli to zabalíte v Omsku, nebo půjdete do St. Louis.
„Právě, už jsem toho měl dost a nechtěl jsem se k ničemu vyjadřovat, než to bude jisté. To je celé.“
Ještě k tomu rozvázání smlouvy. Podle jednoho dokumentu, který má deník Sport k dispozici, to rozvázání tak dramatické být nemělo. Stojí v něm, že jste měl být volný ihned po konci sezony Omsku. Takže žádná tajná operace nebyla údajně potřeba. Sedí to?
„Jak se to vezme. Ten papír byl jen papír, který obě strany podepsaly, že po posledním soutěžním utkání budu volný, nešlo o nic oficiálního. Takže se dá říct, že to neznamenalo vůbec nic. Proto jsme s agentem čekali na rozvázání kontraktu s Omskem. Dopodrobna se tam vypsaly částky, které mi ještě nebyly vyplaceny. Šlo o to, že bylo potřeba, aby Omsk potvrdil, že mohu odejít kamkoliv s tím, že mi všechno doplatí.“
Myslíte teď zpětně, že vaše smlouva s Omskem mohla být postavená jinak?
„Všechno bylo v pořádku, než jsem se dozvěděl, že ve smlouvě nemám výstupní klauzuli, kterou mohu vždycky v létě ukončit a odejít do NHL.“
Máte pocit, že kdybyste nezměnil agenta, za St. Louis byste teď nehrál?
„Víte, já bych se v tom moc nehrabal. Řeknu jenom jedno, mám rád jednání na rovinu a tím to končí. Sport Invest mi dal dvě nabídky, jednu jsem si vybral, jejich přístup se mi zkrátka líbil. Když nebudou fungovat věci, na kterých se domluvíme, nemám problém vyměnit dalšího agenta.“
Bavil jste se s reprezentačním trenérem Jandačem, že existuje varianta vašeho odchodu do zámoří, a že se tedy nemusíte zapojit do přípravy národního týmu před mistrovstvím světa?
„Ano, bavil jsem se s ním o tom, že je možnost ještě teď na konci sezony odejít do Ameriky, ale že není vůbec nic jistého.“
Víte, co pak ale nechápu? Pokud tohle věděl, jak si pak vysvětlujete, že čekal, až si vyléčíte zranění a pak se uvidí, jestli se připojíte k týmu na soustředění?
„To o tom zranění taky byla pravda. Chtěl jsem dát pauzu zádům, se kterými jsem byl minulý rok na operaci, a asi jsme se špatně pochopili. Nevím. Možná z toho vyplynulo, že odejdu do NHL až na další sezonu, tak na mě čekal. A jestli to tak je, tak mě to mrzí.“
Takže nastala někde na ose vy – trenér – agent Spálenka chyba v komunikaci?
„Tohle jsou věci, které by si měl vždycky, podle mého, řešit hlavně hráč s trenérem. Jenže jakmile se podepsala smlouva a já okamžitě vyrazil do Ameriky, poprosil jsem agenta, ať panu Jandačovi hned zavolá, že letím pryč a já mu už nestihnu zavolat. To je celé a víc bych za tím nehledal.“
Když jste byl zdravý, létal jste na mistrovství světa, objížděl turnaje Euro Hockey Tour. Ptám se na to všechno proto, že moc nesedí, že byste byl hráč, který se do nároďáku nehrne, spíš naopak.
„Jo, já vždycky říkal, že když jsem fit a dostanu pozvánku, budu chtít na reprezentaci jezdit. Rád za ni hraju, neberu to jako nějakou povinnost, ale baví mě to. Vždycky to tak bylo. Když budu zdravý a budou mě chtít, vždycky přijedu.“
Vím, že od vašeho příletu do Ameriky jste pořád v pohybu, teď play off, které začínáte v Minnesotě. Ale už jste si s trenérem Jandačem od té doby zavolali a všechno vyjasnili?
„Ne, nebavili jsme se spolu. Říkám, že nevím, jak to celé pochopil, jestli tam nedošlo k nějakému nedorozumění. Vysvětlil jsem všechno i Martinu Ručinskému, ten to chápal a věděl, jaká situace může nastat.“
Vy mediální pozornost nikdy moc nevyhledáváte. Štve vás, že kolem přesunu do St. Louis najednou nastal takový povyk?
„Strašně mě to štve. Vadí mi to a nebaví mě už všechno řešit, chci mít hlavně klid a hrát hokej.“
Co vám vadilo nejvíc?
„Tak nějak všechno. Unavovalo mě být pořád na telefonu a řešit nějaký, jak to říct slušně... Prostě nějaký totální nesmysly.“
Jde pak všechno hodit za hlavu a koncentrovat se naplno na St. Louis a Stanley Cup?
„Ale jo, ve středu jsme vyhráli první zápas, za to jsem hodně rád. Doufám, že to takhle bude pokračovat.“
Jaký tým jste vlastně teď po třech letech v St. Louis našel?
„Asi z půlky úplně jiný. Pár kluků ale pořád znám, všichni jsou tady strašně pozitivní, což v play off potřebujete.“
Během sezony musel skončit trenér Ken Hitchcock, místo něj tým vede Mike Yeo. Vnímáte, že toho hodně změnil proti starému St. Louis?
„Myslím, že pár věcí jo. Nejdůležitější je tam to klima, když vidíte, jak jsou všichni hrozně v pohodě, dělají si srandičky, chtějí vyhrávat... Je to tady takové uvolněnější, než bývalo dřív.“
Jiná je asi i vaše pozice v týmu, ne? Před třemi roky hlavně defenzivní rafan.
„Zatímco teď hraju, dá se říct, prakticky všechno. Moje role se trochu posunula. Přijde mi, že mě berou úplně jinak, než když jsem v St. Louis hrál dřív.“
Takže teď jen odvalit z cesty balvan s nápisem Minnesota a bude hej?
„Balvan... (usměje se) Balvan to je, a hodně velkej. Doufám, že to zvládneme a postoupíme, začali jsme dobře.“
