Skvělá zpráva, kterou málokdo čekal. Gólman Tomáš Vokoun se rozhodl posílit hokejový tým na mistrovství světa! Včera to oznámil reprezentačnímu trenérovi Vladimíru Růžičkovi. „Ano, je to pravda,“ potvrdil pak v rozhovoru pro Sport.
Na olympiádě nejdříve pro Sport uvedl, že to je pro něj nejspíš poslední reprezentační turnaj. Šampionát vyloučil úplně. Potom se mu to ale rozleželo v hlavě a svým rozhodnutím potěšil nejen trenéra Růžičku, ale i všechny hokejové fanoušky.
Takže platí, že pokud se s Floridou nevmáčkne ještě do play off, což je velmi nepravděpodobné, bude startovat na turnaji v Německu. „Chci pomoct Růžovi, ale i celému hokeji,“ vzkázal ze zámoří.
Tomáš Vokoun smutní po prohraném zápase o třetí místo se Slovenskem na MS ve Finsku v roce 2003 • Foto Pavel Mazáč (Sport)
„Mám dobrou sezonu a pokud se nedostaneme do play off, nechci končit tak brzo. Tak jsem se takhle rozhodnul. Prostě mě hokej baví...“
Což je skvělá zpráva pro fanoušky.
„Dělám to ze svých důvodů, abych si prodloužil sezonu, ale je pravda, že i kvůli celému českému hokeji. Ocitl se pod palbou, takže pokud můžu trochu pomoct, rád to udělám.“
Děláte to i kvůli trenérovi Růžičkovi, na kterého se po olympiádě strhla kritika?
„Dá se říct že jo. Kvůli němu, ale i kvůli hokeji. Sledoval jsem, že se v poslední době objevilo opravdu dost kritiky, takže si myslím, že ten, kdo může pomoct, by i pomoct měl.“
Věříte, že tím strhnete i ostatní zámořské hráče?
„Rozhodnutí si musí každý udělat sám, znám to na sobě. Třeba minulý rok jsem taky nejel, měl jsem k tomu svoje důvody. Tímhle si každý musí projít sám. Doufám ale, že se sejde v Německu dobrý tým. I když určitě to nebude jenom na mně.“
Zámořská Florida ztrácí na play off sedm bodů, což je takhle ke konci základní části už téměř nedosažitelná ztráta.
„Uvidíme, teoretická naděje trvá. Samozřejmě se o to ještě popereme, to určitě ano. Budeme bojovat až do konce, ale ztráta je to velká. Mě to moc mrzí, tři roky po sobě jsem nebyl s Floridou v play off, končit hokej takhle brzy... (smutně) Hrozně rád bych hrál o Stanley Cup, ale bohužel to vypadá, že to nebude možné. Takže další alternativa je hrát na mistrovství světa. I proto jsem se takhle rozhodl.“
Jak dlouho ve vás přetrvával smutek z vyřazení ve čtvrtfinále olympijského turnaje?
„Myslím, že mě to bude mrzet dlouho. Byl to vrchol mé reprezentační kariéry, myslím si, že i v tu dobu jsem měl výbornou formu. Je to škoda. Člověk nemůže mít všechno, někdy se musí vyrovnat i s nezdary. Ale každopádně to mrzí hodně. Jenže je to sport, člověk to musí brát i takhle.“
Jaromír Jágr děkuje Tomášovi Vokounovi • Foto ČTK
„To je pravda. O to je to větší škoda.“
Můžete říct, kdy přesně jste začal uvažovat o tom, že si na mistrovství zahrajete?
„Asi v době, kdy mě skoro vyměnili z Floridy, i když to nakonec neproběhlo. Takže jsem zůstal a i když jsem se snažil, play off nám zase uniká. Jsem realista, budeme se ještě rvát, ale je to těžké... Takže pokud budu zdravý a všechno bude probíhat, jak má, rád bych českému týmu pomohl.“
Můžete ještě popsat, jak to přesně bylo s tím pokusem o vaši výměnu těsně před uzávěrkou, která byla třetího března?
„Měl jsem setkání s manažerem, který mi upřímně řekl, že pokud by za mě dostali dobrou nabídku, kterou by nemohli odmítnout, tak by o tom přemýšleli. A dali by mi vědět, protože já bych s tím musel souhlasit. Nakonec se jednalo o dva týmy.“
Prozradíte jaké?
„Chicago a Philadelphia.“
Proč to nevyšlo?
„Pokud jde o Chicago, tak aspoň podle mých zpráv to bylo proto, že Florida za mě chtěla zpátky brankáře Hueta, ale ten má ještě o rok delší smlouvu než já (Vokounovi vyprší po příští sezoně). A to vedení Panthers nechtělo. No a s tou Philadelphií? To ani nevím, slyšel jsem více verzí.“
Mrzí vás to nakonec? V těch týmech byste mohl bojovat o Stanley Cup.
„Mrzí i nemrzí... Třeba Chicago je výborné, s ním by byla velká šance dostat se daleko. Této výměně bych se asi nebránil, ale nestalo se. Takže už to nemá cenu rozebírat.“
Na závěr ještě jedna aktuální věc, v zápase s Phoenixem jste pustil minutu před koncem gól z půlky hřiště od Radima Vrbaty, kterým soupeř vyrovnal na 3:3...
„Vypadá to na pohled katastrofálně, to je pravda, je to blbý gól. Navíc to přišlo v blbý čas. Ale dost těžko se proti tomu dá bránit, ten puk úplně neskutečně odskočil... Chytal jsem to tak, jak by to udělal každý jiný, měl jsem tam hokejku, pomohl jsem si i rukou. Samozřejmě se proti tomu dalo jít rozklekem, ale já už jsem koukal, komu puk rozehraju, abychom se rychle dostali z třetiny. Kdyby to Radim takhle trefil tisíckrát, jenom jednou se stane, aby z toho byl gól. A vidíte, stalo se to zrovna v tenhle blbej moment.“
