Nedávné úmrtí bývalého rváče Todda Ewena bylo jen dalším v řadě, které potkalo hokejistu, jenž se na ledě prezentoval především pěstmi. Hned několik bitkařů zemřelo v NHL během posledních let, většinou kvůli depresím a častým úderům do hlavy. Čím častěji se podobně nepříjemná událost děje, tím více se o svou budoucnost bojí také ti, kteří podobné řemeslo stále dělají.
Tie Domi kdysi řekl, že prvním důležitým aspektem pro dobrého rváče, je mít hodně tvrdou hlavu. Věděl o čem mluví, sám podstoupil nespočet bitek s těmi nejostřejšími borci. Jenže následky se podepisují na každém, někteří hokejisté trpí ztrátami paměti, někteří nespavostí, jiné bohužel čeká i horší osud...
"Musím říct, že výhledově mě to děsí," řekl třicetiletý ranař Paul Bissonnette, který mezi lety 2008-14 podstoupil v NHL 52 bitek a další množství jich sbíral a dále sbírá v nižších soutěžích.
Kanadský hokejista blíže popsal, že nejen údery do hlavy mohou přivodit hokejistům nepříjemné pocity. Přidávají se i běžné životní starosti, které v kombinaci s nimi mohou rázem nabrat jiných rozměrů. "Hodně záleží také na životním stylu, na vašem rodinném životě na výhledu budoucnosti," přidal v rozhovoru pro Yahoo faktory, které ovlivňují myšlenkové pochody hokejisty.
Úmrtí rváčů během posledních let: |
2011 - Wade Belak 2011 - Derek Boogaard 2011 - Rick Rypien 2015 - Steve Montador 2015 - Todd Ewen |
Bissonnette se s depresemi také potkal, před rokem. Tehdy mu skončila smlouva s Phoenixem a přes léto si nebyl schopen najít v zámoří pořádnou práci. Dokonce se chvíli zdálo, že zakotví v britském Cardiffu. "Bylo to těžké období. V hlavě mi hrálo, že jsem ještě před chvílí hrál v NHL a najednou nemůžu najít ani práci v AHL," popisoval hokejista, který díky svým vtipným postřehům patří mezi nejoblíbenější na sociální síti Twitter.
Hlava byla v tu chvíli největší problém, ale zádrhelem nebyly otřesy mozku. Bissonnette se ocitl v tak velké psychické nepohodě, že jeho duševní naladění silně ovlivňovalo fyzické nasazení a dostavovala se nepříjemná bolest. "Mí vlastní rodiče mě téměř nepoznávali," popisuje svou změnu.
I proto útočník, kdysi draftovaný Pittsburghem ve 4. kole, nehází všechny případy do jednoho pytle. "Je snadné na někoho ukázat a říct, že spáchal sebevraždu proto, že inkasoval mnoho ran do hlavy. Ale tak to přece vždycky není," myslí si Bissonnette.
Poukazuje tedy spíše na těžký přechod z hokejového života do toho běžného. A tady by mohl být nápomocný další ranař, třicetiletý Daniel Carcillo. Blízký přítel v únoru zemřelého bijce Stevea Montadora se rozhodl po uplynulém ročníku ukončit kariéru a začít pomáhat hokejistům poté, co nastupují na novou životní cestu.
Snad bude nápomocen co nejvíc.