ONLINE OD 19:10 | Reprezentační osmnáctku čeká tradiční Memoriál Ivana Hlinky a nový trenér výběru Robert Reichel ví, že před ním stojí zajímavá prověrka. Navázat na loňské finále a předloňský bronz představuje pro nástupce Jakuba Petra (přesunul se k dvacítce) na turnaji v Břeclavi vysoko nastavenou laťku. Už dnes ho na úvod čeká Kanada a vy utkání můžete sledovat ONLINE na iSport.cz.
Olympijský vítěz Robert Reichel nastupuje k osmnáctce jako nový trenér, rozhodně ale nejde k novému kádru. Svoje současné svěřence, mezi kterými je i jeho syn Kristián, bývalý skvělý centr a kapitán zlaté generace vedl už ve výběrech do 16 a 17 let.
„Základ mužstva máme vybudovaný, ti hráči jsou s námi v podstatě přes dva roky a vědí, jak trénujeme. Jak jsou kluci starší, vyžadujeme víc věcí. Chceme hrát aktivní a agresivní hokej, aktivitu i při oslabení,“ popisuje v rozhovoru pro Sport.
S čím do své soutěžní premiéry na střídačce reprezentační osmnáctky jdete?
„Hlinkův memoriál je velmi prestižní turnaj, přijely top týmy ze světové špičky a hraje se podobným modelem jako mistrovství světa, takže očekávám velkou prestiž. Hrajeme doma a těšíme se na každý těžký zápas, který nás čeká.“
Bude vás v tomto horkém letním období zajímat víc výsledek, nebo předváděná hra?
„První zápas jsme měli teprve v sobotu, jsme na začátku sezony, ale to je pro všechny stejné. Hlavně klademe důraz na herní systém, na to, co po klucích chceme. Dále si vyzkoušíme některé hráče, kteří odcházejí do zámoří a nebudou s námi během sezony.“
Navnadila vás vyhraná sobotní generálka s Američany (2:1)?
„Vítězství si ceníme, hráli jsme s velmi kvalitním soupeřem. Ale je to jen první zápas. Potvrdil nám taky to, že v tomto počasí se bude hrát na těžkém ledě, takže tři zápasy ve třech dnech přinesou hráčům značnou zátěž.“
Co se vám z pohledu trenéra na zápase nejvíc líbilo?
„Dali jsme rovnoměrnou šanci oběma gólmanům (Brízgala a Kořenář), to byl náš cíl. Ze hry se mi líbila třetí třetina, kde jsme plnili věci, které jsme si řekli, a vyvarovali jsme se faulů, kvůli nimž jsme byli dost pod tlakem ve druhé třetině. Tam nás gólmani podrželi, než jsme se dostali zase do hry.“
Nastupuje se vám k osmnáctce lépe s tím, že hráče už delší dobu znáte a vedete si je od šestnáctek?
„Určitě toho o hráčích dnes víme hodně, máme přečtené ročníky 1998, u všech máme zmapované jejich přednosti, jak zapadají do kabiny, jak pracují pro mužstvo, jak se obětují. Víme zhruba o sto lidech, kteří nám prošli výběry od šestnácti let, a budeme v tom dál pokračovat. Po tomto turnaji máme ještě dva zápasy proti české devatenáctce, kam chceme pozvat úplně jiný tým. Uvidíme, jestli si někteří hráči řeknou o místo, aby mohli naskočit do některého z turnajů během sezony.“
Kolik hráčů z těch, které máte v Břeclavi, už vám dřív prošlo pod rukama?
„Ono se to prolínalo, de facto jsou to všichni.“
Dá se vyjádřit jejich vývoj a cesta, kterou za tu dobu, co je vedete, ušli?
„Když jsme je dostali, byla to děťátka, dneska to jsou chlapi. (úsměv) Někteří už nakoukli do seniorské extraligy, někteří obrovsky vyrostli i co do výšky. Ten vývoj je vidět. Kluci se budou vyvíjet dál a věřím, že za pár let pomůžou našemu nároďáku.“
Změnil jste svůj přístup k nim během společných let, když jsou starší a třeba už mají svoje hlavy, svoje názory?
„Určitě mají názory, to jsme my měli taky. (usmívá se) Pořád si ale myslím, že pokud jim trenér kdekoliv něco řekne, tak by si měli uvědomit, že pro ně chce to nejlepší, a měli by si z toho něco vzít. Vždycky se trenéři snaží udělat maximum, aby se kluci zlepšovali.“
Pracuje se vám s nimi jinak v jejich dospělejším věku?
„Jak kdy. Někdy je to s nimi parádní někdy se jim nechce, jsou v únavě, myslí na něco jiného. Někdy z nich vypadnou věci, kterým ani nechcete věřit. Někdy si říkáte, že to jsou chlapi, a někdy že děťátka. Jsou každopádně jiní, než byli.“
Odháníte od nich děvčata?
„To tady neřešíme. Kluci mají nějaký řád, disciplínu, kterou jsme nastavili od prvního kempu v šestnáctce. Kdo se tomu nechce podřídit, toho nemáme problém vyměnit. Kluci vědí, co od nás můžou čekat, a tak by to mělo být.“
Představuje pro vás osobně velkou motivaci navazovat jako trenér osmnáctky na úspěšné působení Jakuba Petra, stříbrného z loňského MS ve Finsku?
„Na každém turnaji, který bude, se budeme snažit uspět. Jestli dopadneme dobře, bude to pro nás plus, jestli ne, musíme se poučit z chyb. Vítězství jsou krásná, prohry jsou ale taky dobré, protože se z nich poučíte. V kariéře jsem to zažil mnohokrát. Nedaří se, chcete něco změnit a prohra pak může pomoct v tom, že pak dosáhnete na cíle, o kterých sníte.“
V Břeclavi máte na co navazovat. Před rokem se tam slavilo parádní stříbro.
(přikyvuje) „Dělaly se tady dobré výsledky. Každá kategorie je jiná, dneska máme jiné mužstvo, příští rok budeme taky mít jiné. Náš první cíl je dostat se ze skupiny do semifinále.“
Máte takové individuality, jako měl loňský tým v hráčích jako Kaše, Zbořil a další?
„Snažíme se hrát týmově, máme hru postavenou na týmovém duchu. Chceme, aby všichni táhli za jeden provaz. Když se bude dařit mužstvu, vystoupí z toho individuality.“
Vedle jiných hráčů máte v týmu i svého syna Kristiána. Jaké to pro vás je?
„Řeknu to takhle: Kdyby neměl požadovanou výkonnost, tak tady s námi nebude. Víc bych to nekomentoval. Je tady, protože prokazuje výkonnost, a jestli je to můj syn nebo ne, tím se já nezabývám.“
