Místo zraněného Libora Zábranského vedl Jakub Lauko národní tým na Memoriálu Ivana Hlinky do finále proti Kanadě jako kapitán. Pohádka se nekonala, Česko prohrálo 1:4 a bralo stříbro. „Bezprostředně jste zklamaní, štve vás, když se díváte, jak druhý tým slaví. Ale až se všechno rozloží, budeme tenhle výsledek brát jako velký úspěch. Před turnajem nám nikdo moc nevěřil a my došli daleko,“ vykládal s medailí na krku.
Kde je největší síla téhle party?
„Bojovnost a týmovost. Nikdo nijak výjimečně nevyletěl, hráli jsme jeden za druhého. Hlavní klíč k našemu výsledku byl ale asi Lukáš Dostál v brance. Ve finále sice dostal od Kanady čtyři góly, ale co tan předvedl, to byl neskutečný výkon.“
Hlavně v první třetině vás držel hodně nad vodou. Máte stejný pocit?
„První třetina, to byl kanadský kolotoč, my se pomalu nemohli dostat z pásma. Nevím, čím to bylo, jestli to byl moc velký respekt... Dám ruku do ohně za celý tým, že jsme dali do celého zápasu sto procent. Jen Kanada byla lepší, k tomu se nedá říct nic jiného.“
Nepustila vás do hry?
„Asi se to tak dá říct, chtěli jsme do zápasu skočit, být aktivní. Ale nešlo to.“
Co tým potřebuje dál, aby se zlepšoval směrem k mistrovství světa, které se koná na jaře v Rusku?
„Viděli jste, že když proti nám stojí kluci z kanadské juniorky, byli zkušenější. Asi by bylo dobrý, kdyby kluci od nás chodili hrát za áčko a prosadili se tam, další, co odejdou za moře, aby hráli klíčové role a i tam to šlo nahoru. Je to teď na každém z nás, aby pracoval, jak nejlépe dovede.“
Vy se budete zase rvát o minuty v extraligovém Chomutově. Je hodně těžké se udržet v takhle mladém věku v kádru Pirátů?
„Nic nedostanete zadarmo. Postupem času si ale zvyknete a teď musím říct, že se mi hraje lépe v áčku než ve své věkové kategorii.“
Proč?
„Hokej je úplně jiný, nahoře je zodpovědnější, každý si drží svoje místo, my víc létáme, není to tak úplně o systému. Dělá mi pak o to větší problém se na to přehodit.“
Nebyl nejdřív stres, hrát pod trenérem Růžičkou, který umí každou chybu hodně nahlas vyčinit?
„No jasně, pod ním se snažím neudělat chybu obzvlášť. Už mi taky párkrát vynadal, to si nemyslete. Ale je to velká škola. Plus to, když nastupujete vedle zkušených hráčů, vidíte Ivana Humla, Michala Vondrku a další, jak se chovají před zápasem, po zápase, jak regenerují, připravují se, to mi dalo hrozně moc.“
