Dunící basy z mohutných repráků, k tomu nějakých osmnáct tisíc zplna hrdla pějících lidí. Starých, mladých, kotelníků za brankou i babiček v nejvyšších řadách. Všichni jeli. Všichni slavili. Stáli, skákali, tleskali. Německo právě porazilo Dány 3:1, postupuje do další fáze turnaje.
Konec jízdy Dánska. Padlo s Německem
Hokejisté pořádajícího Německa přehráli ve svém závěrečném utkání v základní skupině D mistrovství světa dosud neporažené Dánsko 3:1. Zajistili si…celý článek
V Mannheimu, kde hraje český tým, může člověk nabýt pocitu (právem) že hokej Němce moc nebere. Že se jim po městě producíruje Jaromír Jágr, Mark Messier nebo špičkoví plejeři současnosti, to jim je tak nějak šumák.
František Suchan
Autor: Sport
Na zápasy jich dorazí minimum. V tiskovém středisku běží přes den na televizi basket nebo fotbal. Kouska černého puku by se člověk nedočkal.
V ulicích narazíte na pár obyčejných poutačů. Když si tedy dáte práci s jejich hledáním.
Ale v Kölnu, tam je to trochu něco jiného. To nejsou jenom ty hrstky zahraničních fanoušků a snažící se maskot.
Tady se najednou Němci o hokej sakra zajímají. Do nádherné, obrovské haly se hrnou ze všech stran. A umějí to pořádně rozjet, jen co je pravda.
Tady válčí jejich Deutschland….
Když se vyšplháte skrz propletená schodiště do vyšších pater tribun, nestačíte zírat.
Lidé jsou pod vámi, lidé jsou kolem vás, lidé jsou nad vámi. Všude. Ti na druhé straně vypadají tak srandovně maličcí, strašlivě vzdálení. Uvědomíte si tu masu. To množství… Skoro všech 18 623 postav chvíli stojí, pak poskakuje, pak aspoň hučí, zpívá a křičí.
Říká se, že člověka z něčeho mrazí v zádech. Je to fráze. Ale mě ve středu při zápase Německo-Dánsko opravdu mrazilo. Neumím si pořádně představit, jak to muselo vypadat minulý pátek na Schalke, když tenhle cirkus předvádělo skoro 78 tisíc diváků.
V takovém kotli si pak jako hokejista nemůžete dovolit cokoliv vypustit. Tam by Češi se svou vláčností nepochodili.
Němci slaví branku na 3:1
Autor: Pavel Mazáč (Sport)
Když sednul po svém gólu na střídačku, zabrala kamera kouče Uwe Kruppa, jak útočníka spontánně objal. Naklonil se k němu, prudce mu zmáčknul ramena.
Dvaadvacetiletému Schutzovi svítily oči v nepřítomném pohledu. Byl v tranzu. Koukal jako jeliman. Ochozy se mezitím ztrácely v mohutné bouři ryku.
Stejně tak potom na konci zápasu, kdy posledních pět minut Němci bez přestání jeli skandovaný potlesk. V tu chvíli je sport krásný.
Pak je tu ještě jeden rozměr toho všeho. Sedíte ve vyprodané LanXess Areně, hlukem se vám třesou vnitřnosti a uvědomíte si, že sledujete perfektní zápas. Zápas Dánska s Německem. DÁNSKA S NĚMECKEM!
Češi pořád žijí ve sladkém opojení, že nikdo kromě nich a možná Kanady s Ruskem neumí hrát hokej. Ale ejhle. Překvapivé výsledky tohoto mistrovství je jedna věc. A to, co jsem viděl v Kölnu, věc druhá. Tady se totiž hrál špičkový hokej.
Jaképak cavyky. Mám puk na hokejce? Prásk s ním na branku. Tam jsou další dva kolegové, ti dorážejí, rvou se, třískají hokejku do výstroje gólmana, dokud nezapíská sudí. Nebo dokud jim někdo ručně nevysvětlí, aby toho nechali. Srážky, napadání, souboje.
Ne, je to naopak. To Češi neumějí hrát. Jejich bezbarvé, vláčné šmrdlání, které zatím v Německu předvádějí, to není nic, čím by mohli ohromovat. I Dánové s Němci ukazují, jak vypadá moderní hokej. Rychlý, důrazný, agresivní.
Nepřijde vám to zvláštní?
zhlédlo 
