Ještě na turnaji neměl ani zákrok a už mu aplaudovala našlapaná aréna. To když Ondřej Pavelec ve 24. minutě s Lotyši střídal kolegu Saláka. „Ale když musí jít druhý gólman do branky, je to vždycky nepříjemná situace,“ neliboval si ve změně ten, který dodal českému týmu jistotu do zad.
Tak to bylo i ve vašem případě? Taky vám bylo nepříjemné jít do akce?
„Já měl štěstí, že jsme hned dostali nějaké přesilovky, takže jsem tam jenom stál, pak jsme naštěstí výsledek otočili a dozadu jsme to odbránili. Je to stejné, jako kdyby hráč seděl půl zápasu na střídačce a pak měl jít na přesilovku. Taky by potřeboval první dotek s pukem. Mně trvalo docela dlouho, než jsem si na něj sáhnul.“
Trhlo s vámi nějak, když na vás
Vladimír Růžička
zakřičel, ať jdete na led?
„Nic příjemného, ale od toho tam jsem, abych do branky šel, když bude potřeba. Jsme tu tři, chytat může jen jeden a už před turnajem jsme říkali, že se může stát cokoliv. To se teď potvrdilo.
Vnímal jste, že vás brzy lidi vyvolávali?
„Myslím, že hlavně fandili celému týmu. Když dáte góly, lidi to strhne. Že skandují moje jméno samozřejmě potěší, ale zrovna tak vyvolávali třeba
Vorase
. Já se snažil soustředit na zápas, protože takhle dobrá atmosféra vás vždycky tak trochu strhne, že začnete bláznit. Já se snažil být v klidu.“
S vystřídaným
Alexandrem Salákem
jste u střídačky hovořili o reklamní pauze, je to dobré znamení, že jste na jedné lodi?
„My bereme, že jsme na to tři (brankáři), abychom udělali nějaký úspěch. Kdo sleduje hokej, ví, že před turnajem to mohl být kdokoliv z nás, na koho mohl trenér ukázat. Co se týká toho mluvení u střídačky, to je takové odreagování od hry. Když někdo něco má, tomu druhému to řekne, aby mu pomohl.“
Co jste to Salákovi ukazoval hokejkou?
„To já mával na Fantomase, seděl za střídačkou. A pak jsme si něco řekli i k nějakému zákroku.“
Taky se vám koukalo hezky na české přesilovky?
„Jo, byly výborné. Ono se tohle těžko brání. Vždyť Philadelphia udělala v sezoně snad 80 % bodů v přesilovkách, což není náhoda, když tam mají hráče jako Voras. I tady v nároďáku to tam rozdává, je tím quaterbackem, který puk rozhazuje. A má k sobě výborné hráče, kteří se mu dokáží přizpůsobit jako ve Philly. Je super, že nám přesilovky fungují, to teď rozhoduje zápasy. Nám zatím jdou, tak abychom to nezakřikli.“
Jakým soupeřem byli Lotyši, kteří se nedostali k moc velkému počtu střel?
„Oni jsou vždycky nepříjemní, nemám je rád. Hrají to, co jim dovolíme. Pokud hrajete výborně dozadu a oni musejí tvořit hru, už tak nebezpeční nejsou. Tentokrát na nás vlítli, první třetina byla taková všelijaká, dostali jsme gól z přesilovky, ale pak nám pomohly naše početní výhody, kdy jsme je k ničemu nepustili a dali jsme branky zase my. Je vidět, že musíte hrát disciplinovaně. Oslabení ubírá strašně moc sil, které jim ve třetí třetině chyběly. Vždyť tam na konci Lotyš netrefil úplně prázdnou bránu, měli jsme i trošíčku štěstí.
Čekáte, že půjdete chytat v pondělí s Kanadou?
„Nečekám vůbec nic. Máme dost času, abychom se na ni připravili. Čekám teď jen to, že jdu na dopingovou kontrolu.“
A projdete?
„Doufám…“ (směje se)
