Zdeněk Janda
14. dubna 2016 • 16:25

Pavelec o absenci na MS: Pan Vůjtek chápe, že jsem to nemohl ovlivnit

###BLOK-TOP-VIDEA###

Už se chystal na hokejový šampionát. Ovšem od týmových lékařů ve Winnipegu uslyšel rezolutní NE. „Mrzí mě to, ale nedá se nic dělat,“ reaguje gólman Ondřej Pavelec (28), jenž se dokázal v sezoně oklepat po téměř tříměsíční pauze zaviněné zraněním a v závěru ročníku se dostal do skvělé formy. Na postup do play off to ale nestačilo. „Ostatní týmy byly prostě lepší,“ hodnotí člen výběru pro Světový pohár.



Žádnou dovolenou si neplánoval, myslel si, že pomůže národnímu mužstvu při šampionátu v Rusku. Jenže zevrubná lékařská prohlídka mu vystavila stopku. „Bohužel, nešlo s tím nic dělat,“ reaguje Ondřej Pavelec, mistr světa z Německa z roku 2010, jenž odchytal i podstatnou část loňského domácího šampionátu. A spolu s Petrem Mrázkem a Michalem Neuvirthem tvoří trojici pro zářijový vrcholný turnaj v Torontu.

Tušil jste dopředu, že při výstupní prohlídce může být problém?
„Skoro tři měsíce jsem v sezoně kvůli bolavému kolenu nechytal, od listopadu do půlky února jsem musel zápasy vynechat. Takže jsem panu Vůjtkovi (reprezentačnímu trenérovi) říkal, že pokud bude zájem, rád na šampionát dorazím. Ale že nejdřív musím počkat na výstupní prohlídku.“

Která nedopadla dobře.
„Doktoři usoudili, že bych nemusel vydržet plnou zátěž v přípravě ani při mistrovství. Takže jsem to musel hned panu Vůjtkovi zavolat.“

Jak to vzal?
„Nebyl to pro mě příjemný hovor, nemám tyhle věci rád. Ale on je naštěstí jeden z mála trenérů, kteří tohle chápou. Ví, že s tím my hráči nemůžeme nic udělat. Vzal to jako realitu. Popřál mi hodně štěstí a říkal, ať se dám brzo dohromady.“

Brankář Ondřej Pavelec a kapitán Jakub Voráček při reprezentačním tréninku
Brankář Ondřej Pavelec a kapitán Jakub Voráček při reprezentačním tréninku

Kouč říkal, že jste při prohlídce strávil téměř čtyři hodiny.
„Poslali mě ještě na nějaké další vyšetření, zabralo to hodně času. Ale nedělal bych z toho vědu, tak to v NHL prostě chodí. Už hraju nějakou dobu a vím, že jsou věci, které se nedají ovlivnit. Je to na doktorech a rozhodnutí klubu.“

Hodně vám to sebralo náladu?
„Mrzí mě to, vždycky jsem měl chuť za nároďák hrát. Kdykoli to šlo, přijel jsem. Kdybych nechtěl, řekl bych to panu Vůjtkovi rovnou a neřešil bych žádné prohlídky. Chtěl jsem pomoct, ale nevyšlo to. Život jde dál.“

V sezoně jste přišel kvůli zranění o dost zápasů, takže jste si mohl před Světovým pohárem prodloužit sezonu…
„To jo, ale nejsem první ani poslední, kdo si od doktorů vyslechl, že to nejde. Pravidla jsou přísně nastavená.“

Už se podvědomě chystáte na zářijový turnaj?
„Vždyť teprve před pár dny nám skončila sezona, takže jsem řešil jiné věci. Ale každý, kdo byl nominovaný, se těší. Nejsem výjimka. Je hlavně důležité, abych byl po zdravotní stránce v pořádku a stoprocentně nachystaný.“

Hraje se už v září, jak kvůli tomu budete muset uzpůsobit přípravu?
„Je to rozdíl, ale je to pro všechny stejné. Nemyslím si, že by v tom měl být zásadní problém.“

Bylo by sci-fi v březnu oznámit, kdo bude za půl roku chytat

Jak moc váš těší, že kouč Josef Jandač, jenž při Světovém poháru už reprezentaci povede jako hlavní trenér, s předstihem vyřkl kompletní gólmanskou trojici?
„Pro mě to byla důležitá informace. Je dobře, že vím, na čem jsem. Během léta jezdím stejně jako řada dalších kluků trénovat do Montrealu a teď už dopředu vím, jak upravit program. Někteří kluci o to ještě musejí bojovat, neví, co bude. Já už mám jasno.“

I když přesné rozdělení rolí v gólmanském triumvirátu jasné ještě není.
„To je normální. To by bylo trochu sci-fi, kdyby trenér v březnu oznámil, kdo bude za půl roku chytat. Nikdo není takový blázen, aby něco takového udělal. Je ještě spousta času. I kdyby se něco oznámilo, během turnaje se stejně všechno může vyvinout jinak. Teď to vůbec nemá cenu řešit. My gólmani jsme zvyklí, že neustále bojujeme s konkurencí. Rozhodně teď nemá cenu mluvit o tom, jak to bude vypadat v září.“

Jak hodnotíte sezonou Winnipegu, jenž skončil v Západní konferenci na jedenáctém místě?
„Nemůžu ji hodnotit pozitivně. Nepostoupili jsme do play off, ani jsme tomu nebyli blízko. Po minulém ročníku, kdy jsme si zahráli první kolo, vládnul optimismus, ale máme, co si zasloužíme. Do bojů o Stanley Cup se dostaly týmy, které byly lepší. V tomhle ohledu neexistuje žádná výmluva. Jenže po změnách, které v klubu nastaly během léta, nikdo nemohl čekat, že navážeme na minulou sezonu. Organizace se ubrala směrem k mladým hráčům a chvíli potrvá, než naberou zkušenosti.“

Ty jim hodně chyběly, že?
„Zkušenosti se nedají koupit. Hlavně je to vidět při zápasech, které jsou na hraně. Rozhodují maličkosti. Zvlášť když nastoupíme proti silným týmům, jako jsou Los Angeles nebo Anaheim. Kluci, kteří přijdou z juniorky, takové zápasy neznají. Je to jiný styl a nikdo nemůže chtít po devatenáctiletém klukovi, aby hned rozhodoval zápasy. Nebo se bil s obrovskými hráči. Nejdřív si musí těmito těžkými zkouškami projít. Nikdo tedy nemůže být až tolik překvapený, že jsme skončili tam, kde jsme skončili.“

Jak hodnotíte sezonu z osobního hlediska? Podařilo se vám dostat zpátky do pohody po dlouhé pauze….
„Během tří měsíců člověk hokej nezapomene. Šlo jenom o to, kdy se dám dohromady a začnu znovu chytat.“

Závěr sezony vám vyšel výborně, nelitoval jste, že už je po všem?
„Je pravda, že se mi závěr vydařil. Byl jsem spokojený s tím, jak jsem to zvládnul. Byli jsme už delší dobu mimo play off, proto není úplně jednoduché jít do zápasu a bojovat na sto procent. Ale s tím jsem neměl problém. Že jsme neudělali play off, je věc jiná. Z toho nemohl mít v týmu radost nikdo.“

Mrázkovi jsem říkal, že to není sprint, ale maraton

Co říkáte na gólmana Petra Mrázka, jehož pozice v Detroitu po báječném úvodu oslabila a už nedostává takový prostor?
„S Mrázou jsem v kontaktu, už na začátku jsem mu říkal, že to není sprint, ale maraton. Sezona je dlouhá, proto má každý tým dva kvalitní gólmany. Předtím chytal Mráza, teď Howard. Tak to v NHL prostě chodí. Z toho bych nedělal vědu. Pořád platí, že má Mráza dobrou sezonu a v play off se to všechno zase může otočit. V brankářském řemesle platí, že nemůžete být pořád nahoře. Je hrozně těžké se na vrcholu udržet. Spíše jde o to, jak se člověk dokáže oklepat po špatném utkání, jak se s tím vyrovná. Protože pokud jde o samotné chytání, není to tak, že by to někdo za čtrnáct dnů nebo měsíc zapomněl.“

Jak je pro gólmana těžké se srovnat s tím, že najednou už tolik nechytá?
„Není to pro Mrázu jednoduché, ale to není pro nikoho. V životě to tak chodí. Mě to taky potkalo. Jak už jsem říkal: není to sprint, ale maraton. On je navíc ještě pořád mladý. NHL je neúprosná, proto je to nejlepší liga na světě. Nikdy v ní nedostanete nic zadarmo, všechno si musíte vybojovat. V tom je specifická. Jednou jste nahoře, potom dole. A jenom prací se zase dostanete nahoru.“

Kdo podle vás vyhraje Stanley Cup?
„Ty jo, to hrozně těžké říct.“

Ale zkuste to.
„Já si tipnu Los Angeles. Ale může se stát, že vypadnou v prvním kole. Nikdy nevíte. Ale kdybych si měl vybrat, řeknu LA.“

Proč?
„Hráli jsme proti nim, a i když jsme vyhráli, mají výborný tým. Sice se o nich až tolik nemluví, všichni blázní z Chicaga, ale pokud jde o můj názor, říkám Los Angeles. Mají vyrovnané čtyři lajny, navíc výborného gólmana pro play off. (Jonathana Quicka). Jenže NHL je tak nevyzpytatelná, hrozně těžko se něco předvídá.“

Už znáte svoje plány pro nejbližší budoucnost? Kam vyrazíte na dovolenou?
„Nevím, nic jsem neplánoval, myslel jsem si, že pojedu do Ruska. Ale jistě něco vymyslím, abych si odpočinul. Hlavně se musím dát do kupy na příští sezonu.“