Zdeněk Janda
16. května 2016 • 13:39

Vůjtek mladší: Táta se nikdy nikam netlačil, tohle je pro něj ocenění

###BLOK-TOP-VIDEA###

PŘÍMO Z RUSKA | Kvůli nemoci přišel o Nagano. Kvůli zranění o řadu šampionátů ve zlaté éře. Reprezentace pro něj byla dlouho zakletá. Stejně jako pro jeho otce. O to víc mu teď fandí, aby mu mise s národním týmem vyšla. „Tátovi hrozně moc přeju úspěch. Zaslouží si to,“ tvrdí někdejší útočník Vladimír Vůjtek, jenž včerejší partii s Dány sledoval přímo v hledišti.



Sám odehrál jediný šampionát, v roce 1997 zářil ve formaci s Paterou a Procházkou. Bral bronz, byl nejproduktivnějším hráčem celého mistrovství, ale další zářezy si nepřidal. „Asi to tak mělo být,“ vykládal v rozhovoru pro Sport v ochozu Ledového paláce. Po utkání potom společně s tátou zapózovali v hotelu.

Je to pro vás hodně zvláštní, když otce vidíte na vlastní oči na české střídačce?
„Určitě jo, je to super zážitek. Vždycky jsem mu fandil, ale teď ještě o to víc. Hrozně mu to přeju, za trenérskou kariéru si zasloužil, aby se mohl postavit i na střídačku našeho nároďáku. Na sklonku kariéry je to pro něj taková třešnička. Ocenění. I když se k tomu vlastně dostal náhodou a shodou okolností.“

Nepřijde vám, že mu tahle štace zase dobila baterky?
„Nechci to zakřiknout, ale ano. Je vidět, že má obrovskou chuť, energii. Nabíjí ho to.“

I práce s mladšími asistenty? A pobyt v kabině mezi hráči?
„Ano, je to vidět. Bere si z nich energii. On do toho zase dává svoje zkušenosti. Takže když se všechno skloubí, funguje to. Zaplaťpánbůh to jde, i když s Dány jsme prohráli. Ale věřím, že potom kluci navážou na předešlé super výkony.“

VIDEO: Podívejte se na sestřih nedělního útkání Česka s Dánskem


Do Moskvy jste přicestoval v sobotu, ale i předtím jste jistě spolu byli v kontaktu.
„Voláme si každý den minimálně dvakrát.“

Jsou to vášnivé hokejové debaty?
„Ani ne. Bavíme se normálně o hokeji, člověk to seshora nebo od televize vidí trošku jinak. Ale nekecám mu do toho.“

Děláte agenta, takže o hráčích máte velký přehled.
„To jo, ale táta vůbec neví, koho zastupuju. Když to přeženu, je ze staré školy, předtím agenti nebyli. Takže kolikrát se mě zeptá, jestli nevím, kdo toho hráče zastupuje. Tak mu řeknu, že já. (usměje se) Opravdu vůbec netuší. Spoustu hráčů zastupuje někdo jiný, takže mu vždycky na toho agenta dám číslo, když s ním potřebuje něco probrat. Takže to vůbec není tak, že bych nějakým způsobem protlačoval svoje hráče. To je blbost, ani bych si to nedovolil. Táta má svoji hlavu, nenechá si do toho mluvit. Vybere si kluky podle toho, jak to cítí. A netuší, kdo je zastupuje.“

Dorazil jste z rodných Klimkovic. Ty jsou během mistrovství asi na nohou..
(usměje se) „Hlavně ten start, když jsme porazili Rusáky, byl náročný… Byla tam velká euforie. V hospodách to hodně žilo. Všichni fandí. Už to s tátou prožívali předtím, když trénoval Slováky, teď je to pochopitelně ještě znásobené. Všichni si přejeme, aby to dobře dopadlo.“

Dánové v sedmém vzájemném zápase na mistrovství světa s českým týmem dokázali potřetí bodovat a podařilo se jim to třikrát za sebo
Dánové v sedmém vzájemném zápase na mistrovství světa s českým týmem dokázali potřetí bodovat a podařilo se jim to třikrát za sebo

Už jste s ním mluvil o tom, jestli by neměl chuť zůstat v realizačním týmu i pro Světový pohár?
„Momentálně je v situaci, že končí. Dál jsme se nebavili. Nechci ho zatěžovat během mistrovství. Ale myslím si, že už má v hlavě jasno. Po turnaji oznámí, jaké budou jeho další kroky.“

Spousta lidí v Moskvě neví, že se hraje mistrovství 

Vnímáte, že je pro něj zadostiučiněním, že se na sklonku trenérské kariéry dostal k české reprezentaci?
„Možná to tak mělo být. Několikrát byl blízko, nevyšlo to. Ale zaslouží si to. Jsem za něj moc rád. Táta se nikdy nikam netlačil, v životě nepodnikal kroky, aby se někde prosil o místo. Není takový typ. Tohle je ocenění jeho dlouholeté práce.“

Pro vás byla reprezentace zakletá. Kvůli onemocnění jste přišel i o legendární Nagano.
„Samozřejmě mě to mrzelo, přišel jsem o zlatou éru i kvůli dalším zraněním. Ale beru to jako osud. Prostě to tak mělo být. Jsem spokojený s tím, co jsem odehrál, jakou jsem měl kariéru. Dívám se dopředu.“

Překvapilo vás něco na mistrovství?
„Nečepují na stadionu pivo. Což je velké minus! (směje se) Ne, to si dělám srandu. Nepřijde mi, že to tady hokejem nějak žije. Moskva je obrovská, spousta lidí ani neví, kde se to hraje. Zeptal jsem se taxikáře, kde je Ledový dvorec, ptal se, co to je. A co se tam vůbec hraje. Říkal jsem mu, že mistrovství světa, on to vůbec nevěděl. Když vezmu loňský šampionát, byl to velký rozdíl. Rusáci to tak neprožívají. Je to tím, že Moskva je obrovská.“

Jste tady na mistrovství i pracovně jako zástupce vlivné společnosti Eurohockey Services, která zastupuje hráče. Takže máte spoustu schůzek?
„Ano, je to moje práce Jako každý rok. Snažím se nějakým způsobem udat hráče, kteří mají šanci odejít do ciziny. Zatím se spousta kluků ukazuje dobře, ale během turnaje se s nimi nebavím. Nechci jim motat hlavu, všechno se vyřeší až po mistrovství. Každopádně je to pro ně skvělá příležitost, aby se předvedli. I když oni to tak neberou, hlavně mluví o týmu, nekoukají na sebe. I proto se jim daří.“

Více o mistrovství světa v Rusku čtěte zde >>>