Adam Sušovský
23. května 2016 • 09:33

Bondra v Síni slávy žasl nad Jágrem: Závidím mu, je to muž z ocele

PŘÍMO Z RUSKA | Byl ikonou slovenského hokeje, jedním z jeho nejslavnějších hráčů. Byl tahounem reprezentace při zisku historického zlata na mistrovství světa 2002. Legendární útočník Peter Bondra byl za to vše včera v Moskvě uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace IIHF. Po slavnostním ceremoniálu poskytl rozhovor i českým novinářům, mluvil o Jaromíru Jágrovi. „Závidím mu, je to muž z ocele,“ řekl Bondra, Jágrův někdejší spoluhráč z Washingtonu. 



Gratulujeme k přijetí do síně slávy. Co to pro vás znamená?
„Hodně. Mám z toho radost. Myslím, že je to takové poděkování za mojí kariéru. Jsem rád, že tady mohla být moje rodina a můžeme oslavit tuhle velkou událost v mém životě společně. Těší mě to i proto, že jsem sedmý Slovák v síni slávy. Je to velká čest.“

Co se vám honilo hlavou, když jste byl pozván na pódium a za vámi se přehrávaly nejdůležitější góly a momenty vaší kariéry?
„Všechno. Když jsem dostal telefonát od pana Fasela (prezident IIHF), čas se pro mě skoro zastavil. Trochu jsem přemýšlel do minulosti, jak jsem se k tomu vůbec dostal. Těžko vzpomenout v tomhle krátkém rozhovoru všechny… Prostě jsem měl štěstí na lidi, kteří ve mně viděli nějaký talent a chtěli mi pomáhat. Stejně tak jsem za to vše vděčný i svým spoluhráčům.“

Kariéru jste ukončil před devíti lety. Stýská se vám po hokeji hodně
„Samozřejmě. Každý z nás, co jsme skončili před několika lety, si pořád myslíme, že ještě můžeme hrát. Ale tělo a zdraví to nedovolí, i když to v srdci stále nosíme. Já skončil v pravý čas, hokej mi chybí, ale teď pracuju pro mužstvo Evropy jako skaut, připravujeme ho na Světový pohár. A to mě teď hokejově naplňuje.“

Jágr na Světový pohár pojede


Nezávidíte trošku Jaromíru Jágrovi? Je jen o čtyři roky mladší jak vy, ale v NHL válí dál.
„Určitě mu závidím. Je to muž z ocele, vážně. Obdivuju ho, jak se na ledě hýbe. A jak dokáže produkovat zápas. On není v NHL kvůli tomu, čeho dosáhl. On je stále důležitý hráč, který umí rozhodnout zápas, a který v něm umí udělat rozdíl. Mám z jeho kariéry radost, a když mám možnost koukat na Floridu, vždycky ho sleduju.“

Přijde vám to vůbec normální, že takhle dál válí?
„Nevím, jestli je to normální. To musí říct Jarda, protože já fakt nevím, co jí nebo co pije. (směje se) Kdybych věděl, že bude takhle válet, tak bych asi sledoval, co dělá, když jsme spolu hráli a spávali na pokoji. Dělal bych to teď asi stejně. Vážně mu fandím, a gratuluju k takové kariéře.“

Myslíte, že pojede na světový pohár?
„Já myslím, že ano. Záleží na trenérech a na něm, jak se bude cítit. Ale je to začátek sezony, jemu by to pomohlo. A taky si neumím představit české mužstvo bez něho…“

Slovensko se musí přizpůsobit


Vy jste v realizačním týmu Evropy pro Světový pohár. Momentálně se podílíte na konečné nominaci, vybíráte hráče. Asi by pro vás ale bylo příjemnější, abyste mohl skládat tým Slovenska, že?
„Určitě. Ale bohužel jsme tam, kde jsme. Světový pohár je turnaj pořádaný NHL a Slovensko se tomu musí přizpůsobit. Pro tým Evropy to bude i tak velká prestiž. Budeme se chtít prosadit. Přicházíme z ničeho, nemáme historii. Trenéři prostě musí namotivovat hráče tak, aby podali co nejlepší výkon.“

Půjde to? Dokážete si představit, že budou hráči bojovat, i když na drese nebudou mít znak své země?
„Umím si to představit, kdybych to byl já… Jakmile se hodí puk, vlastně jakmile si sedneš do kabiny vedle jiného hráče, začneš věřit v mužstvo. Všichni ti chlapci jsou profesionálové, nemusíme je učit, jak se mají chovat.“

Slováci tady v Moskvě na mistrovství světa nepostoupili do čtvrtfinále, kolem týmu od začátku nepanovala dobrá atmosféra. Co na to říkáte?
„Nechci hráče kritizovat. Chci jim poděkovat, že přišli a reprezentovali Slovensko. Hráli jsme to, na co jsme měli. A i v tom neúspěchu se dají najít pozitivní věci. Jednou z nich je třeba to, že chlapci získali zkušenosti. Možná tady ani někteří neměli být, ale byli. A taková zkušenost se jim v klubech těžko získá, protože tady se hraje úplně jiný level. Poznali své nedostatky, mohou teď na sobě začít pracovat a budou hokejově růst.“

Přesto všechno, vy jste z generace hokejistů, kteří pro Slovensko vyhráli zlatou medaili a na mistrovství světa patřili mezi nejsilnější týmy. Není vám líto, že teď vaše země na šampionáty pro medaile nejezdí?
„Hokej se mění. To jste zjistili i vy v Česku. Je už jen otázka času, než se všechno vyrovná na stejnou úroveň. Rozdíl je jen v talentu. Když jsem viděl náš zápas proti Kanadě, ve hře pět na pět jsme vypadali o.k. Tam nebyl rozdíl. Rozdíl byl v přesilovkách a v oslabeních. Talentovaní Kanaďané si to uměli nahrát, dát gól. U nás nebyla koncovka, takticky jsme asi nehráli tak, jak bychom měli. Jsou to maličké věci. Výsledek byl možná 5:0, ale nebyl takový, jak zápas vypadal. Myslím, že Slovensko stále může poskládat silné mužstvo, které třeba dokáže ukradnout i nějakou tu medaili.“