19. května 2017 • 12:00

ANALÝZA: Jandač tým nevyladil, plán B chyběl. Znarok vsadil na tvrdší režim

Vstoupit do diskuse
0
  • Michal Kempný a David Pastrňák při ruské hymně po vyřazení ve čtvrtfinále MS v hokejiMichal Kempný a David Pastrňák při ruské hymně po vyřazení ve čtvrtfinále MS v hokejiFOTO: Pavel Mazáč (Sport)

    Tenhle tým měl na to, aby doba medailového sucha po pěti letech skončila vydatným deštěm. Potenciál v něm byl, deník Sport ho tipoval na stříbro. Proč to nakonec neklaplo? Proč se Češi opět museli sklonit před velmocemi a o placce si mohou nechat jenom zdát? 

  • 1. Střelecká nemohoucnost

    Útočník Tomáš Plekanec na MS 2017 skončil bez vstřeleného gólu i asistence Útočník Tomáš Plekanec na MS 2017 skončil bez vstřeleného gólu i asistenceFoto Pavel Mazáč (Sport)

    Viděli jste ten rozdíl? Když měl včera ruský sniper Kučerov při přesilovce malinkatou skulinku v brance, vyslal nekompromisně přesnou pumelici. Bum, rána, gól. Bylo to milimetrově přesné. Rusové se dostali do vedení 2:0, na což přesně čekali. Kdežto česká střelecká potence, to je věc, která tým soužila celý turnaj. A není to žádná novinka. Český soubor v posledních čtyřech vyřazovacích zápasech na uplynulých šampionátech vstřelil jediný (!) gól. A ještě z nájezdu. Jinak ze hry nic, sucho.

    Loni ve čtvrtfinále Češi prohráli s Amerikou po nájezdech, v normální hrací době skóroval pouze Zohorna, ale z penalty. V roce 2015 čtvrtfinále rozhodl Jágr , ale dál? Semifinále v Praze bez gólu. Zápas o třetí místo bez gólu. Podobné to bylo ještě i o rok dřív, v Minsku 2014. Semifinále bez gólu, bitva o bronz bez branky. A včera? Opět bez gólu. To už není náhoda. Je jedno, jestli se jedná o mužstvo vyšperkované kalibrem ze zámoří, nebo z Evropy. V klíčových okamžicích, kdy Češi naskočí na nejsilnějšího protivníka, střelecky shoří. Jako včera.

    Vše o MS v hokeji 2017 čtěte ZDE »

    Rusko - ČR 3:0. Zklamal útok, hodnotí MS redaktor Sportu po čtvrtfinále
    Video se připravuje ...

  • 2. Jandač mužstvo nevyladil

    Smutný národní tým v čele s hlavním koučem Josefem Jandačem Smutný národní tým v čele s hlavním koučem Josefem JandačemFoto Pavel Mazáč / Sport

    Výborní gólmani. Oproti minulým rokům slušný potenciál v obraně v čele s drsňákem Gudasem . A útok? Netřeba ani zmiňovat. Voráček , Pastrňák , Plekanec , Červenka , potom ještě Sobotka . Ovšem žádná ofenzivní show z toho nebyla. Trenérovi Josefu Jandačovi se za celou dobu nepodařilo mužstvo ideálně vyladit. Nelze mu upřít snahu, ale bylo to marné hledání. Tenhle tým si za celou dobu nezískal potřebnou tvář. Výkon nekulminoval. Jandač se sice snažil hledat, ale byl to rébus, z něhož ho možná bolela hlava, ovšem bez výsledku.

    Nebál se odvážných tahů, třeba dlouholetého kapitána Tomáše Plekance, duši týmu, na poslední utkání sesunul do čtvrté formace, vzal mu místo na přesilovce. Neustále se svými kolegy vymýšlel, jak zámořské střelivo v prvních dvou útocích poskládat tak, aby se soupeři třásli pod náporem gólů. Marně. Potenciál zůstal skrytý, medailové ambice nevybublaly na povrch. Zápas s Rusy tuhle realitu odhalil donaha. V době, kdy měl výkon kulminovat, nic takového nepřišlo. Ano, tým začal dobře. Kdyby proměnil šance… Jenže to je kdyby. Realita je taková, že ani Jandač z mužstva nevymačkal to, co bylo třeba.

    Něco nám ujelo, říká Hořava o českém hokeji. Zarazil ho systém obrany - čtěte ZDE »

  • 3. Reálný stav českého hokeje

    Zklamaní čeští hokejisté po vyřazení ve čtvrtfinále MS 2017 s Ruskem Zklamaní čeští hokejisté po vyřazení ve čtvrtfinále MS 2017 s RuskemFoto Pavel Mazáč / Sport

    Kouč Jandač dal dohromady to nejlepší, co mohl. Možná zůstává otázkou, jestli neměl vzít i univerzálního útočníka Michala Vondrku, vyhlášeného hokejistou extraligové sezony. Ale to nic nemění na tom, že momentálně nebyli k dispozici další hráči, kteří by byli lepší. Sestava budila očekávání. Oprávněně. Jenže co z toho? Opět žádná medaile. Podobně neslavně (rozuměj bez medaile) to dopadlo loni, i když v Moskvě, alespoň podle jmen, nebyl takový potenciál.

    Takže i tento výsledek více než co jiného odráží reálný stav českého hokeje. Není náhoda, že na medaili čeká od roku 2012 (s koučem Aloisem Hadamczikem ), na zlato ještě o dva roky déle. V roce 2010 to přišlo v Německu (pod trenérem Vladimírem Růžičkou ), v Kolíně nad Rýnem, kam se český výběr tentokrát ani nedostal. Zůstal trčet v Paříži. Zdá se, že aby se vrátil medailový lesk, musí se všechno sejít na turnaji tak, že to v současné době připomíná spíše zázrak. A nezdá se, bohužel, že by to mělo v nejbližších letech vypadat jinak. Tedy pokud český hokej nenajde střelce, kteří to rozpálí v pravý čas.

    Emoce po vyřazení! Voráček se zastal Pastrňáka, Plekanec mluvil o konci - čtěte ZDE »

  • 4. Po horších začátcích bušili do plných

    Zákrok Pavla Francouze ve čtvrtfinále s Ruskem Zákrok Pavla Francouze ve čtvrtfinále s RuskemFoto ČTK

    Ach, ty začátky. Co se s týmem dělo v úvodech většiny partií? To nebyla žádná sláva. Třeba i proti soupeřům, kteří nepatří mezi elitu. Tedy takhle: i když hokejové zaklínadlo praví, že už není slabých soupeřů, což se na šampionátu ukázalo, tak pořád jsou týmy, které se musejí porážet. V případě, že tým chce postoupit do čtvrtfinále. Ovšem místo toho, aby plně koncentrované mužstvo na protivníka vtrhlo, vybudovalo si na ledě respekt a náskok, bylo z toho úporné dobývání.

    Je pochopitelné, že hráči, kteří v zámoří nastupují proti McDavidovi nebo Ovečkinovi , ze sebe, i když se snaží, nevydají proti Norům maximum. Podvědomí pracuje. Ovšem místo aby přišel dobrý úvod a uklidnění, museli se nakonec hráči vydat ze všech sil, aby partie zvládli. Soupeř vycítil šanci, Češi tedy museli bušit do plných, což stálo hodně sil. Což o to, těch fyzických, zdálo se, mají dost. Ale těch psychických… Možná že v klíčovém čtvrtfinále chyběly. Přišly nevyužité šance a na mysl sedla frustrace. Takže i když proti Rusům tým kolem kapitána Voráčka zažil dobrý vstup, nakonec to nebylo nic platné.

    Ruská média stírají Čechy: Obskurní výběr i hledání pod mikroskopem - čtěte ZDE »

  • 5. Trenérský souboj pro Znaroka

    Trenér ruské reprezentace Oleg Znarok Trenér ruské reprezentace Oleg ZnarokFoto Reuters

    Velký trenér má vždycky něco v rukávu. Plán B, eso zastrčené pod stolem, které vytáhne, když to nikdo nečeká. Ruský trenér Oleg Znarok se ukázal jako mistrný stratég a velký kouč. Schválně, dovedete si představit, že by nějaký jiný tým, který prohraje jediný zápas, cestoval za soupeřem do jiné země, jeho vlak nabral tři hodiny zpoždění a nikdo ani nepípnul? Znarok přesně tohle zmákl. Přivezl svůj ansámbl do Paříže, nedal mu volný režim, jaký rád na šampionátu ordinoval Josef Jandač, ale vyhnal ho ještě v osm večer na led. Žádné klouzání. Pěkně makat, pánové, od toho tady jsme.

    Z ruského týmu sálala absolutní koncentrace na úspěch. Měl kuchařku, jak uspět. Český ne. Vsadilo se spíš na pohodu, klídek, velké porady a rozbory na hotelu. Jediný ostřejší společný trénink tým absolvoval až před čtvrtfinálovým zápasem. Během něj Jandač nepřišel na to, jak s Ruskem vyběhnout a načapat ho na švestkách, jeho výběr na ledě neodkryl žádnou soupeřovu slabinu. Plán A byl, že Hanzl probudí Pastrňáka a Kovář to rozjede s Voráčkem a Sobotkou. Věci, které se v předchozí fázi turnaje neprověřily. Plán B neexistoval.

    Jandač po konci na MS: V útoku jsme nenašli optimální složení - čtěte ZDE »

  • 6. Plán se střelcem Pastrňákem nevyšel

    Český útočník David Pastrňák Český útočník David PastrňákFoto Pavel Mazáč (Sport)

    Byla to velká sláva, David Pastrňák se vykašlal na to, že ho čeká velké rokování o nové smlouvě snů v NHL. „Nezájem, že se mi něco může stát. Jedu na mistrovství, chci hrát za reprezentaci.“ Paráda, tak český tým má střelce! Jenže tohle úplně nevyšlo. Hrál na oko krásně, vozil puk, občas nahrál. Na jeho ekvilibristiku s hokejkou se koukalo náramně a srdce hokejového romantika plesalo. Ale góly v rozhodujících momentech nestřílel, což je zásadní problém. To, co opravdu umí a proč z něj chce udělat Boston mladého milionáře, neukázal: instinkt střelecké bestie. Zabijákem, co nebere rukojmí, v Paříži nebyl.

    Otázkou je, jestli mu neseděli spoluhráči, systém, nebo ze sebe po sezoně v NHL nedokázal už vymáčknout poslední síly. Možná že už po prvním zápase měl od trenérů slyšet důrazné ne, že od něj na ledě potřebuje tým něco jiného a větší grády. Byť je třeba respektovat, že je to jeho styl. Když v zápase kroužil kolem útočné třetiny a nabíral tempo do druhé rundy, bylo vidět, jak nikdo ze spoluhráčů nechápe, co to má znamenat. Víc připomínal neřízenou střelu. Což by nevadilo, kdyby rozhodl zápas v pravý moment.

    Proč Voráček s Pastrňákem neváleli? Bez svých Kanaďanů to nedokážou - čtěte ZDE »

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud