Dobře seskládaný tým, který ze sebe na mistrovství světa rozhodně nevymáčknul všechno. Tak vnímá bývalý reprezentační kouč Vladimír Vůjtek vystoupení českého národního týmu na šampionátu v Paříži. „Měli jsme nejlepší hráče, které jsme teď mohli přivést. Bohužel mi na ledě trochu chyběla rvavost v útočné třetině. Tam se mi to zdálo trošku jalové.“
Sedmé místo a vyřazení ve čtvrtfinále je zklamání. Podle trenéra Vladimíra Vůjtka (70), který před rokem skončil s českým týmem také ve čtvrtfinále (prohra s USA 1:2 po nájezdech a konečné 5. místo), sice aktuální výsledky zhruba odpovídají síle českého hokeje. I tak ale čekal víc.
Jak jste vnímal výkony českého týmu?
„Musím říct, že byly takové střídavé. Měli jsme dobré zápasy, dobré třetiny, ale taky ty horší. Třeba když vezmeme hned zápas s Finskem, kdy jsme se dvě třetiny trápili. Potom přišel skvělý výkon ve třetí třetině. Byla tam nevyrovnanost.“
Z čeho pramenila? O moc silnější tým asi poskládat nešel…
„Měli jsme nejlepší hráče, které jsme teď mohli přivést. Tenhle tým se mi líbil stran jeho skladby. Bohužel mi na ledě trochu chyběla rvavost v útočné třetině před brankou. Tam se mi to zdálo trošku jalové, chyběla odvaha tam vlézt. V některých zápasech. Protože byla utkání, kdy i tohle šlo. Jenže to nebylo stabilní. V obranné fázi jsme nepůsobili nejhůř, ale před brankou soupeře jsme se někdy trápili.“
Nebylo to o čekání, kdy se prosadí a bodově potáhnou tým hráči z NHL?
„Čekalo se to od nich, ale ono je to složité. Kluci z NHL přijdou po víc než sedmdesáti těžkých zápasech, do jiného prostředí, na jiné hřiště a ne každý se s tím hned srovná, že okamžitě hraje a předvádí svoje skvělé výkony. Ne každý je schopný hned přepnout na jiné hřiště, jiné kamarády, jiné spoluhráče. Ne vždycky tohle vyjde. Teď to nevyšlo. Co si budeme povídat, góly jsme od nich čekali. Samozřejmě, patřili k lepším hráčům, ale všichni jsme od nich čekali, že budou vyloženě tahouny mužstva a budou rozhodovat zápasy.“
Zmínil jste, že hráči za sebou mají náročné sezony, co říkáte na to, že národní tým tomu na šampionátu uzpůsobil i tréninky? Že chtěl gradovat formu a sílu a ne se zatavit v trénincích. Bylo to správně?
„Zápasy jdou rychle po sobě, nevím, jak trénovala jiná mužstva. Je tam sedm zápasů za jedenáct dnů, těžko tam nějak intenzivně trénovat. Možná zkraje a zpočátku, ale tam taky byly tři zápasy za čtyři dny. Odpočinek musí být. V tomhle bych problém neviděl.“
VIDEO: Podívejte se na sestřih zápasu Česko - Rusko
Mluvil jste o tom, že v obranné fázi nepůsobil český tým nejhůř. Trenéra Miloslava Hořavu naopak zaskočilo, jakým stylem obranná hra fungovala a kolika přečíslení se muselo na šampionátu čelit. Co na to říkáte?
„Přečíslení tam byla, ale spíš až v době, kdy jsme museli nebo chtěli dát gól. Kdy jsme museli jít dopředu a trošku to odkrýt, aby se zvrátil výsledek. Tam docházelo k přečíslením. Styl našeho mužstva chtěl být agresivní, měli jsme beky v útočné třetině, aby podporovali útok a chodili do opěrných bodů a ne vždycky to bylo zakryté útočníkem.“
Není právě tohle styl, o kterém jste před Světovým pohárem mluvil, že vám není trenérsky úplně vlastní? Že byste chtěl hrát víc zajištěně?
„Trošku je, já jsem to už říkal – jsem starší generace, hrál bych spíš trošku na jistotu. Při tom agresivním stylu se někdy stane, že dojde k brejku a přečíslení. Ono je třeba, aby obránce zvážil, jestli je zajištěný, má hru před sebou. A když zajištěný není, musí se vrátit, ne automaticky chodit dopředu."
ZNÁMKOVÁNÍ ČESKÝCH HRÁČŮ: ŽÁDNÁ JEDNIČKA, PLEKANEC ZA ČTYŘI>>>
Kouč reprezentace Josef Jandač přiznal, že za celé mistrovství nenašel ideální složení prvních dvou útoků, sestava se často měnila. Bylo třeba s ní takto míchat, nebo tomu dát spíš čas?
„Já jsem spíš pro to, aby se sestava udělala už před mistrovstvím, aby byla v hlavě, fungovalo to, a moc se s tím nemíchalo. Na druhou stranu, když se trošku nedaří a přijdou noví hráči, třeba i v průběhu mistrovství, tak se s tím zamíchat musí. Samozřejmě, ne vždycky se to povede a na nápravu už není čas. Není dogma, že se do sestavy nesahá. Kádr se tvoří za pochodu. Plekanec s Pastrňákem přijeli až těsně před turnajem, pak ještě dorazil Sobotka. Musí se někam zařadit a ne vždycky se to povede napoprvé. Původní představa nefunguje a trenéři se pak snaží udělat něco jiného.“
Na medaili se čeká pět let, je to reálný obraz českého hokeje?
„Odpovídá to. Kanada začala brát mistrovství světa vážně, vzpomeňte si, že před tituly nebyli pět roků vůbec v semifinále. Už přijíždí se silným týmem. Švédové staví pokaždé skvělý mančaft, teď tam měli nějakých osmnáct hráčů z NHL, to v Evropě nepostaví nikdo. A Rusové taky patří na přední příčky každý rok. Už tam prostě prostor na medaili nezbývá.“
Mluví se o tom, že českým hokejistům chybí rychlost. Vidíte to jako největší problém?
„Rychlost českému hokeji chyběla odnepaměti. My vždycky hráli takticky, vyzrále a chytře, tím jsme stačili na rychlé hráče. Rusové vždycky vynikali bruslením, když jsme uspěli, tak po skvělém taktickém výkonu a skvělém výkonu brankáře. To není nic nového, je to stejné. Možná je to v naší mentalitě, nevím. Že nemáme tak rychlé hráče a za špičkou v tomto zaostáváme. Rychlost je třeba, hraje se nahoru dolů, kombinace ve středním pásmu úplně vymizela. Jen se proletí, prostřelí, je to světový trend. Taky to budeme muset kopírovat a kopírujeme. Není to tak špatné. Ano, prohráli jsme teď dvakrát za sebou ve čtvrtfi nále, ale třeba loni jsme vyhráli skupinu před Rusy i Švédy, porazili jsme Finy. Nehráli jsme špatné zápasy, ale na úplnou špičku nám to nestačilo.“
