Když nosíte jiný dres než on, možná se ve vás vaří chuť ho přetrhnout jak hada. Český útočník Dmitrij Jaškin je prototypem hráče, který svému týmu umí dát energii vyhraným soubojem i gólem z místa, kde to obyčejně hodně bolí. Narodil se v Rusku ale nyní se chystá bít na své první velké mezinárodní akci mezi dospělými za Česko. I v dalších týmech na turnaji ale najdete hráče, kteří budou na Světový pohár ostatním aktérům zaručeně pít krev. Podívejte se na nejprotřelejší provokatéry na ledě na největší hokejové akci sezony.
Brad Marchand (Kanada)
Už jen to, jak vypadá, umí naštvat. Mrňavý, bojovný výraz, velký nos, přidrzlý úsměv a hromada hloupých keců jako bonus... Vyžívá se v tom, že dá první ránu a odjede. Vyvolat melu, to je jeho. Přezdívku Krysa nemá náhodou. Jenže kromě toho umí i skvěle bránit, je ideální volbou pro oslabení a k tomu zvládne nastřílet přes 35 gólů v NHL za sezonu. A tím štve asi nejvíc, není kopyto, je šikovný a platný. No řekněte, nekoupili byste ho?
Dmitrij Jaškin (Česko)
Vždycky uměl využívat svoji postavu k tomu, aby dával góly a pomáhal si v tlačenicích. V St. Louis je ale cesta do prvních dvou lajn hodně těžká, tak se šéfy snaží zaujmout i tím, že zvládá přidávat dobré bruslení a tvrdost. Romana Poláka v posledním play off vytočil svým stylem tak, že se do něj pustil pěstmi, Čech, Nečech. Nehraje zákeřně, jen se rád pohybuje na hraně. Vletí absolutně do všeho a přesně někoho takového trenér Jandač mezi drobnějšími útočníky potřebuje.
Leo Komarov (Finsko)
Když ho vidíte v akci, napadne vás, že on se snad narodil přesně kvůli tomu, aby vytáčel lidi. Loktem strčí protihráče na mantinel a ještě se u toho tváří, že on nic, že ten druhý uklouzl po slupce od banánu. Jindy soupeři vyhučí svými řečmi díru do hlavy. Vyhlášeného kliďase Patrika Eliáše kdysi vymotal tak, že mu před vhazováním stáhnul helmu z hlavy. Kromě toho umí dávat góly z prostoru kolem branky a u toho se posměvačně šklebí. Hřebík v botě je příjemnější než on na ledě.
Alexandr Ovečkin (Rusko)
Ne, není v seznamu omylem. V NHL už sedmkrát překonal padesátigólovou hranici, ale taky má za sebou zhruba 1592 případů, kdy někoho naštval. Jednou bouřlivými oslavami po gólech, jindy tím, jak soupeře trefi l. Rád si chodí pro kořist, nabere velkou rychlost, občas si i povyskočí a prásk. Cíl se válí na zemi. Málokdy za svoje kousky na ledě pyká. Proč? Je hvězda, takže nedotknutelný. Zle se na něj podíváte a možná by vám z Kremlu vyhlásil Putin válku.
Patric Hörnqvist (Švédsko)
Pittsburgh je tým, který se nijak moc nevyžívá v hitech. Každého spíš radši přehraje pohybem. Svatá pravda. Jsou tady ale dvě výjimky, jednou je Kanaďan Kunitz a druhou tenhle blonďatý Švéd. Za poslední sezonu zdvojnásobil svoji produkci střetů, nebojí se srážet. K tomu je jeho výsostnou disciplínou střílení hnusných gólů. Ze dvaceti jeho zásahů devatenáctkrát pochybujete, jestli skóroval vážně on. Jednou mu puk škrtne lýtko, jindy si ho najde pod brankářovým betonem.
Nino Niederreiter (Tým Evropy)
Někdy si až říkáte, u kterého dřevorubce byl na stáži. Jedna krátká a svižná sekera přes ruce? Možná by si ji mohl patentovat. V nekonfl iktním týmu Evropy by to měl být právě on, kdo bude na ledě vyrábět emoce a možná tím i trochu tmelit na první pohled nesourodou partu. Vedle lumpáren by se klidně mohl stát i nejlepším střelcem Evropy. Na turnajích měl v dresu Švýcarska pokaždé dobrou formu, před branku se vždycky valí jako parní válec, kterému selhaly brzdy, to je jeho přednost.
J. T. Miller (Tým Severní Ameriky do 23 let)
Asi nejtěžší výběr. Tým je spíš plný snaživých hokejistů s vynikajícím pohybem, z nichž jednou nejspíš vyrostou velké hvězdy NHL. Ten, kdo za poslední roky naštval nejvíc lidí, je určitě Jonathan Drouin, když frfňal v Tampě, že nemá tolik prostoru a chce trejd. Jenže řádění ve svém klubu se nepočítá. Největším drzounem je tak asi J. T. Miller, v uvadajících Rangers působí jako svěží vítr. Respekt ke starším pardálům? Není. Čím víc je hra kontaktní, tím je on ve větším tempu.
Justin Abdelkader (USA)
Lékaři by mu klidně mohli posílat procenta ze své gáže, díky němu mají práci. Hokej hrát umí. Bez debat. Jenže občas mu v hlavě vyskočí permoník, práskne na kovadlinku a už to jede. Začne se chovat jako šílenec. Před dvěma roky sejmul na mistrovství světa Vladimíra Sobotku brutálně loktem do obličeje. Stejně v NHL sundal Toni Lydmana. Hodně bruslí, rozdává hity, rád se rve a přesně takové borce trenér USA John Tortorella zbožňuje. Určitě mu dá dost minut.
Související články
Související články
