Vážně zvláštní situace. Je to deset dní, co mu skončila klubová sezona a sedm týdnů, než začne vrchol ročníku. Jakub Kovář, brankář Českých Budějovic, se stejně jako zbytek reprezentace v pondělí pustil do přípravy před mistrovstvím světa. Šampionát přitom startuje až 3. května. „Je to strašně dlouhá doba,“ ví adept na místo gólmanské jedničky.
Chce se vám teď trénovat s vidinou, že tomu tak bude příští skoro dva měsíce podobné?
„Ale ono to tak musí být, je třeba nabírat zpátky to, co jsme teď ztratili. Nemá cenu myslet na to, co bude na konci, je třeba všechno spíš brát po těch týdenních blocích, aby to trochu víc utíkalo. Nějakého desátého května je ještě moc daleko. Tenhle kemp potřetí absolvuju od samého začátku, protože jsme s Budějovicemi vždycky skončili brzo, takže vím, co mě čeká. Je to dlouhý maraton, jestli se mi podaří tady vydržet až do konce.“
Jak se člověk motivuje do tak dlouhé přípravy?
„Přijde mi to teď trochu jako nová sezona na konci té staré. Když jsem se ve volnu díval na hokeje, přišlo mi, že už mám po sezoně a jen se dívám, jak hrají ostatní. A nakonec se přitom může stát, že budu hrát ještě dýl, než ti, kteří hrají teď. Byl jsem deset dní bez ledu, a kdybychom nezačali teď, natáhlo by se to na sedmnáct, což už je hodně. Systémy play off v evropských ligách jsou kolikrát nešťastně řešené a spoustě kluků končí sezona dost brzo.“
Jak za tu dobu do šampionátu dokážete vystupňovat formu?
„Ono se tu většinou trénuje ve dvou gólmanech, tréninků je dost a mají kvalitu, takže do formy se jde dostat docela dobře a rychle. Navíc nás do mistrovství čeká spousta přípravných zápasů. Není to tak, že by člověk nic nedělal a jen se připravoval na první zápas mistrovství. V první řadě je třeba bojovat, aby se na šampionát vůbec dostal.“
Dělal jste něco ve volnu, které jste měl po konci v předkole?
„Ne, ono je třeba na chvíli úplně vypnout. Tím spíš, když je v člověku zklamání z vyřazení. Byl jsem se samozřejmě proběhnout nebo si zahrát tenis, ale na led jsem se nehnal. Tady je prostoru ještě dost, vím, že za dva tréninky budu zpátky v tom rytmu, co jsem byl, když jsme s Budějovicemi skončili. Není třeba to zbytečně přehánět, spíš je dobré si šetřit hlavně psychickou sílu na ten konec.“
Venku pomalu začíná být hezky, myslí člověk vůbec na hokej?
„Jistě, to je na tom naopak pozitivní. Člověku se na zimák chodí snáz, když je venku pěkně. Nějaké volno o víkendech taky máme, takže čas se bude trávit líp. Většinu doby jsme navíc v Praze a tady je co dělat. S hezkým počasím se to pak všechno snáší líp.“
