Petrohrad je v KHL sice nejbohatší tým, ale o Gagarinův pohár bojuje pražský Lev. Do finále s Magnitogorskem se vyvezl přes Jaroslavl, která předtím zaskočila milionářský klub. Ten nespasil ani Roman Červenka, jenž si v deseti zápasech připsal 17 bodů.
Po návratu do Česka nejprve 28letý útočník dva týdny jen trénoval a taky se věnoval stavbě rodinného domu. Do přípravných zápasů proti Dánsku a Norsku ještě nezasáhl, naskočit se chystal až v dnešním duelu se Švýcarskem.
Uvítal jste pozvánku do reprezentace i jako únik před tím, co se v Petrohradu po vyřazení odehrávalo?
„Tak samozřejmě. Tam by to teď byl spíš vopruz. Skončí sezona a budete čtrnáct dní trénovat. Jako k čemu? Oni vám samozřejmě nechtějí dávat peníze jen tak zadarmo. Trvají na tom, aby tam kluci ještě zůstali. Ale je to na nic. Za nároďák vždycky hraju rád. Čeká nás ještě mistrovství světa, to je teď hlavní cíl. Kvůli olympiádě je to posunuté, bylo by dobré, kdyby se aspoň tam něco povedlo.“
Cítíte se jako jeden z lídrů, na kterého se bude hodně spoléhat?
„Uvidíme, kdo přijede. Člověk je rád, když má v týmu tak pevnou pozici. A uvítám, pokud mi ji trenér svěří. Budu se snažit hrát co nejlíp. Pořád ještě zbývá dost času, uvidíme, co se stane.“
Co vaše forma? V play off jste na rozdíl od jiných opor zářil…
„Škoda, že ta pauza po vyřazení je tak dlouhá. Asi bude chvilku trvat, než se do toho zase dostanu, na pár dní jsem přece jen vypadl. Ale do nároďáku jsem se hodně těšil, to bude v pohodě. V play off byla forma dobrá, řekl bych, že asi nejlíp načasovaná, jak mohla být. Tak nějak se to dobře sešlo. Jako lajna jsme začali hodně hrát, byli zdraví. Prospělo nám, že nás nasazovali na první přesilovku, jako první útok, který to táhne. Věřili jsme si a tým nám věřil taky. Třeba to přišlo na úkor něčeho jiného, ale my jsme se cítili dobře.“
Naštve tím víc, že tým nakonec neuspěl?
„Samozřejmě, je to škoda, že jsme nepostoupili dál. Cítili jsme se jako útok silní, věřili jsme, že z toho může něco být.“
Jaroslavl později vypadla se Lvem. Sledoval jste jejich sérii?
„Vnímal jsem to, i když na zápasy jsem se nedíval. Výborně prý Lvu za chytal gólman Vehanen. Jaroslavl předtím vyřadila dva favority (Dynamo Moskva a Petrohrad), potom dělali chyby, kterých se proti nám třeba nedopouštěli. Jejich hráči se například nechali hodně vylučovat.“
Jak prožíváte návrat domů a fakt, že národní tým vede Vladimír Růžička?
„Prožil jsem s ním iks let, ovšem dost dlouhou jsme spolu potom zase nebyli. Je to lepší v tom, že se známe, nikdy jsme neměli žádný problém v komunikaci.“
Pořád ho berete jako trenéra, který vás nejvíc nasměroval a nejvíc vám dal?
„Jasně, on byl přece tím koučem, který mi dal prostor i důvěru. Díky němu jsem mohl kdysi v extralize ukázat, co ve mně je. Za to jsem samozřejmě vděčný. Dlouho jsem pod ním nepůsobil, skoro čtyři roky jsme se jako hráč a trenér v jednom týmu nepotkali. Ale on určitě nebude jiný, než jak ho znám ze Slavie. Jsem rád, že to trénuje zrovna on. Úspěchy udělal, i když byl u reprezentace krátce. Ta šance něčeho dosáhnout znovu je.“
Asi vás musí mrzet, že jste nemohl víc prodat formu, kterou jste v play off měl. Je to tak?
„Nemá cenu se v tom dál hrabat. A aspoň pro mě tahle sezona ještě pokračuje. Škoda, že se nehrálo dál. Dostával jsem hodně prostoru na ledě, věřil si a cítil se asi nejlíp v sezoně. Jenže co naplat, když jsme nečekaně vyletěli s Jaroslavlí. Ze všech stran pak bylo cítit veliké zklamání.“
Hledaly se v klubu příčiny, v čem se to zvrtlo?
„Ty chyby tam byly už během sezony a pokračovaly dál. Projevily se i v play off.“
Neustáli jste silný tlak?
„To nebylo o tlaku. Určitě ne. Nepodařily se jiné věci. Nebylo to tak, že by nám nevyšlo play off. Provázelo nás to celou dobu.“
Co se tam tedy stalo?
„Těžko říct, nechci to úplně konkrétně rozebírat. Ale třeba s Jaroslavlí jsme pokazili druhý zápas, kdy jsme sedm minut do konce vedli 4:2. Kdybychom náskok udrželi, vedli jsme už 2:0 na zápasy. Ani oni si v tu chvíli nepřipustili, že by mohli vyhrát. Jenže to otočili, zvítězili v prodloužení a ta série se pak úplně změnila.“
Bylo to i tím, že některé opory jako Kovalčuk nesplnily, co měly?
„Nebudu přece pomlouvat spoluhráče… Asi všichni od něj čekali víc, navíc se nám zranili v blbou dobu po první sérii dva důležití hráči. Pak nevyšel druhý zápas a ten tlak se vystupňoval tak, že se to dalo těžko zvládnout. Jaroslavl hrála týmově, ale prohráli jsme si to sami. Vlastními chybami.“
Neúspěch odnesli trenéři a taky generální manažer Kasatonov. Co jste říkal čistce v realizačním týmu?
„Změny se daly tušit, zklamání bylo velké. Odnesl to nejen trenér Jalonen, ale propustili i manažera, což se nepředpokládalo, aspoň mě to dost překvapilo. Ale možná, že to ještě není konec.“
Zavládlo v klubu velké dusno?
„Vypadli jsme v pátek, ještě v pondělí jsme měli mítinky. Bylo tam cítit zklamání, dusno spíš vyplývalo z toho, co následovalo. Že skončil manažer, jsou noví trenéři.“
Chcete si v národním týmu spravit chuť?
„Věci, které nevyjdou, nemá cenu dlouho nosit v hlavě. To u mě platí nejen pro vyřazení Petrohradu, ale i pro olympiádu v Soči. V reprezentaci se teď ale nějaké věci změnily, přišli noví trenéři, bude další turnaj. Všichni se snaží odevzdat to nejlepší. Víme, že záleží na jednom zápase, na čtvrtfinále, i když dneska už je těžší se tam jen dostat (usměje se). Ale týmy jsou vyrovnané, musí se sejít víc věcí.“
| Červenkova elitní play off |
| 2007 Slavia 11 6 (3+1) 2008 Slavia 14 8 (4+4) 2009 Slavia 18 24 (13+11) 2010 Slavia 16 24 (9+15) 2011 Omsk 11 9 (5+4) 2012 Omsk 20 21 (11+10) 2014 Petrohrad 10 17 (6+11) |
