Hokejová reprezentace je bez trenérů. Vladimír Růžička rezignoval, jeho asistentům Jaroslavu Špačkovi a Ondřeji Weissmannovi nebyla prodloužena smlouva. „Nároďák ale pro mě není uzavřená záležitost, strašně mě to bavilo,“ přiznal Špaček v rozhovoru pro deník Sport.
Co když dostanete nabídku novou? Je to reálné? A vzal byste ji?
„Nechci říkat, že je to uzavřená záležitost. Mě to u nároďáku strašně bavilo. Jak říkám, je za námi kus práce a slušné výsledky. Nezískali jsme sice žádnou medaili, ale pokrok a postup nahoru tam je. To mě těší. Nechávám to otevřený. V Plzni mi běží smlouva, pod Martinem Strakou budu pokračovat dál. Ale nároďák je nároďák, je těžké z něj vyskočit.“
Jak jste si sám pro sebe komentoval Růžičkovu rezignaci?
„Vláďa mi volal ještě předtím, než demisi oznámil. Nepřekvapilo mě to, očekával jsem, že náš čas skončí.“
Propírání kauzy na veřejnosti muselo na
Růžičkovi
zanechat stopy. Vy jste mu byl dennodenně nablízku. Jakou změnu jste pozoroval vy?
„Stoprocentně ho to zasáhlo. V přípravě na mistrovství to bylo hodně špatný. Pořád samé telefony. Byl nesvůj, nebyl to prostě on. Pomohlo, když jsme na pět dní odletěli do Švédska na Euro Hockey Tour. Růžovi jsem říkal, ať popadne telefon a vyhodí ho. Nebo ať si změní číslo a nikdo ho neotravuje. Máme tady rozdělanou práci a musíme se jí věnovat. Doma to pořád někdo rozebíral, známí se mu ozývali, co se děje. Atmosféra byla hustší. Bylo to ve vzduchu a jen se čekalo, co přijde dalšího.“
Věříte, že celá kauza má pevný základ, anebo jde o bublinu, postupně nafukovanou do obřích rozměrů?
„Nebýt toho videa (nahrávka Miroslava Palaščáka), tak by asi nic nevzniklo. Víte, těžko se mi o tom mluví. Jen on sám musí vědět, jak to celý proběhlo. Těžko se v tom můžu babrat já. Stojím ovšem za Vláďou. Pro mě je to ikona.“
Řadě lidí braní úplatků či všimného k Růžičkovi nepasuje. Co vám?
„Vláďa udělal strašně moc pro slávistický hokej. A teď, když spadli, skoro všechno se to naházelo na něj. Jeho vztahy s majitelem určitě nebyly dobrý. Vláďa tam pro klub dělal první poslední, od žáčků přes dorost po áčko. Kolem něj se pohybovaly mraky lidí, možná ani on sám nevěděl, co se kolikrát děje. Ondra Weissmann by vám možná řekl víc, on tam dlouho byl, já vůbec. Mě se můžete ptát na Plzeň.“ (usmívá se)