Miroslav Horák
30. července 2016 • 13:36

Jandač vzpomíná na Prospala: Bylo složité zařídit, aby ukojil svoje choutky

TOP VIDEA
V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše
Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo
VŠECHNA VIDEA ZDE

V Českých Budějovicích to tehdy v létě roku 2004 bylo klíčové a osudové setkání. Nový a ambiciózní kouč tenkrát prvoligového Motoru Josef Jandač si vytýčil jednoznačný úkol: návrat do extraligy. K ruce dostal i jednu z českých hvězd NHL Václava Prospala. Zrodilo se silné pouto, které trvá dodnes a ještě dlouho trvat bude. Pro iSport.cz členové nového vedení národního týmu zavzpomínali na budějovické časy, v pondělním rozhovoru v deníku Sport pak rozebírají všechno možné i nemožné, týkající se Světového poháru, kam bok po boku vyrazí.



Po dvanácti letech zase spolu v jedné kabině, v jednom týmu. Máte na co navazovat. Připadáte si jako sehranná dvojka?
Prospal: „Nás dva vlastně dalo dohromady pouto k tehdejšímu majiteli budějovického klubu Jardovi Davidovi, dnes je to náš velký společný kamarád. Nebýt jeho osoby, asi bych tenkrát za Budějovice vůbec nehrál. A nejspíš ani Dvořka (Radek Dvořák), kterého jsem lámal, aby do toho se mnou šel. A dopadlo to krásně, dodnes na ročník 2014/15 vzpomínám jako na jednu z mých z nejkrásnějších sezon vůbec. Nehledě na to, že to nebyla sezona NHL.“

Tušil jste, Josefe už tehdy, že Václav Prospal bude inklinovat k trenérské branži? Vždycky do všeho povídal…
Jandač: „Tenkrát jsem to, přiznám se, moc neřešil, hlavně proto, že mi bylo asi pětatřicet a sám se sebou jsem měl dost práce… (usmívá se) Navážu na Vencu, ani já bych bez Jardy Davida v Budějovicích nejspíš nebyl. To on dal po sestupu do první ligy tamní hokej do kupy. Panovalo tam bezvládí, načež si to vzal celé na bedra on. Člověk, jehož jsem do té doby neznal. Přesvědčil však nejen mě, ale postupně další kluky, že je záhodno do toho jít. Složité to bylo v tom, že se nevědělo, kdy skončí výluka v NHL a do kdy budeme moci počítat s hráči v NHL. Museli jsme mít pořád záložní plán, kdyby se jednoho dne všichni rozutekli zpět a přitom naše ambice na návrat do extraligy utrpěly co nejméně. Nakonec se to povedlo, Budějovice byly zase extraligové, ale mě ta sezona tak vyšťavila, že jsem si chtěl dát od hokeje rok pauzu.“

Václave, napadlo by vás tehdy při výluce, že vás koučuje budoucí trenér národního týmu?
Prospal: „Hráči o tom takhle dopředu nepřemýšlí. Ti jsou zvyklí odjet si dopolední trénink, maximálně je čeká nějaký mítink a jde si po svých. Tenkrát mi nebylo ani třicet let a neřešil jsem příliš, kdo nás má na povel. Jinak by tomu bylo, kdyby se moje kariéra chýlila ke konci, bylo mi kolem osmatřiceti a víc. To bych se asi zajímal intenzivněji. Nicméně, s Pepou jsme po vítězné baráži zůstali v kontaktu, na dálku jsem se samozřejmě zajímal, jak se mu daří, kde zrovna pracuje. U nároďáku strávil dost času jako asistent Vládi Růžičky a to už člověk získá indicie, že jednou by mohl reprezentaci vést jako hlavní kouč. A ten čas nastal právě teď.“

Čím se vlastně otevřely dveře i pro vás…
Prospal: „Jsem strašně rád, že u reprezentace Pepa je, protože jinak bych takovou nabídku ani ve snu nečekal.“

Zmínil jste, že jste měl tenkrát v Budějovicích starosti sám se sebou. Jak složité to tedy bylo vést tamní ikony Prospala s Dvořákem? Byl jste si vůbec jistý, zda vás dlouholetí hráči NHL budou brát seriózně?
Jandač: „V tomhle jsem problém neměl. Protože zrovna tihle dva jsou jak po stránce charakterové, tak hokejové naprosto výborní kluci. To poznáte hned, nebyl s nimi jediný problém. Mohl jsem v kabině před týmem klidně říkat voloviny a věděl jsem, že ti dva toho nezneužijí, jak se občas stává. Znáte to. Trenér přijde s něčím a někdo z klíčových hráčů prohodí: Ku…, co to po nás chce?! Tohle od nich vůbec nevzešlo. Na druhou stranu, taky jsem se snažil být připravenej. Ale zmínil jsem svůj věk, tehdejších 35 let, to není zásobárna kdovíjakých zkušeností. Naopak, vyvíjíte se za pochodu. Spíš mi pomohlo, že tenkrát jsem byl jedním z nich, byl mezi námi zanedbatelný věkový odstup. A myslím teď i Pepu Štrauba, Luboše Roba. Pamatuju, když jsem v první lize začínal, půlka až dvě třetiny týmu byly starší než já… Obrovskou výhodou pro mě byly zmíněné charakterové vlastnosti Venci a Dvořky. Naprostí profíci.“

Ale zase tak jednoduché to nebylo, ne?
Jandač: „Pro mě bylo mnohem složitější udržet pozornost těch kluků v zápase, aby měli dostatečný ice time a aby ukojili svoje choutky, protože hrát ve dvou lajnách by pro ně v tu dobu bylo optimální… Já hrál záměrně na čtyři lajny, protože jsem potřeboval mít všechny hráče ve hře, do toho mi Venca seděl prdelí na dvířkách a pořád na mě koukal, kdy ho tam konečně pošlu. (usmívá se) V tomhle směru to pro mě byl jediný těžký úkol, který jsem s Vencou a Radkem měl.“

Nakonec se výluka protáhla na celý ročník a slavili jste společně postup…
Jandač: „Jiný cíl jsem neměl, především proto, že jsem nechtěl zklamat Jardu Davida. Nic jiného než návrat do extraligy pro mě neexistoval. Já jsem ho do toho vlastně i uvrtal. On mi totiž nejdřív nastínil, že do tří let po sestupu by se rád vrátil zpět. S čímž jsem nesouhlasil. A řekl jsem mu na rovinu, že to je strategie na houby… Tři roky je totiž strašně dlouhá doba, stát se může milion věcí. Buď se nám povede návrat hned, nebo taky můžeme v první lize skysnout na iks let, povídal jsem mu. Věděl jsem, že musím za každou cenu postoupit. Nakonec se to podařilo, ale bylo strašně těžký.“

Obsáhlý rozhovor s Josefem Jandačem a Václavem Prospalem čtěte v pondělním vydání deníku Sport

Co se také dozvíte

Který trenér je trabant a kdo je mercedes

Zda budou Češi proti Kanadě hrát beton jako fotbalisté na EURO

Co (ne)schází českým koučům k trenérským hvězdám z NHL

Tip, zda by Mike Babcock vytáhl nahoru Karlovy Vary

720p 480p 360p 240p
Trenér Jandač: V nominaci jsme dali přednost hráčům z NHL

Řev, hecování i rána hokejkou. Podívejte se, jak Prospal cepuje svůj tým