+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Miroslav Horák
18. srpna 2017 • 15:10

Ručinský se zastal Nedvěda: Méďovy názory jsem vzal. Nebyla to kritika

TOP VIDEA
SESTŘIH: Real Madrid - Betis 0:1. Další šokující ztráta pro giganta SESTŘIH: Real Madrid - Betis 0:1. Další šokující ztráta pro giganta
Berdych v OVERTIME: Na okruhu žijeme v bublině. Laver Cup to změní Berdych v OVERTIME: Na okruhu žijeme v bublině. Laver Cup to změní
VŠECHNA VIDEA ZDE

Z nasvíceného jeviště se po roce a půl stáhl zpět do zákulisí. Martin Ručinský složil funkci generálního manažera národního týmu a Josefu Jandačovi bude k dispozici už jen jako parťák na telefonu. „Práce mě bavila,“ hodnotí naganský šampion v rozhovoru, v němž se vrací i ke kritice velkého kamaráda Petra Nedvěda, který po nevydařeném šampionátu v Paříži vystoupil vůči práci hlavního kouče a jeho kumpánů. 



Český hokej se drží v neutěšeném období tuctových výsledků na velkých akcích. Zatímco v nedávné minulosti byla normou medaile, v aktuálně chudších letech bývá až příliš často stropem čtvrtfinále. Stejně tak těžko se přijímá i odstup od progresivních velmocí. „Začíná to u dětí,“ tvrdí olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa.

S hokejem jste jako hráč prožil snad všechno, co se zažít dá, poskytla vám práce generálního manažera vůbec něco nového?
„Jen to nejlepší. Bavilo mě to hodně. Zůstal jsem u ledu, u hráčů, pořád s nimi byl v kontaktu, načerpal jsem zajímavé zkušenosti, poznal spoustu zajímavých lidí. Jsem moc rád, že jsem u toho mohl být.“

Pozice GM v zámořském balení a v tom českém je odlišná, tady jste měl méně pravomocí, neskládal kompletní tým jak je tomu zvykem jinde. Vážně vám stačila tuzemská verze a omezená možnost ovlivnění týmu?
„Já dopředu věděl, jaké budou moje kompetence. Když jsem do toho šel, byl jsem obeznámen, jakou práci dostanu na starost. A máte pravdu, tady je nastavené jinak než v Americe, v Kanadě. Svým způsobem jsem dění v týmu mohl ovlivnit, nicméně u nás je zvykem, že hlavní slovo má vždycky kouč. Neměl jsem s tím problém.“

Na šampionátu v Paříži tým nepochodil, zklamal zejména tím, že nedokázal vystupňovat formu na klíčové okamžiky. S odstupem času, jak jste si vyhodnotil francouzskou facku?
„Nedopadli jsme dobře, vypadli ve čtvrtfinále s Rusy a skončili sedmí. Negativní hodnocení chápu, jsme hokejová země, reprezentace se bude vždycky ocitat pod tlakem veřejnosti. I když jsme sezonu chtěli vnímat jako celek, záleželo nám, jak se budeme prezentovat v sérii Euro Hockey Tour a koho dalšího se nám podaří zabudovat, celoroční snažení samozřejmě směřovalo k mistrovství světa. S tím, že podle našeho vystoupení se celá sezona bude hodnotit. Tak to vždycky je. A z tohoto pohledu jsme dopadli špatně.“

Našel jste vysvětlení pro pozvolné uvadání české hry?
„Nepřišli jsme na to. Tendence našich výkonů byla sestupná, lámali jsme si s tím hlavu. Jak turnaj pokračoval, hráli jsme hůř a hůř. A nedokázali jsme se dobrat důvodu. Sám jsem nad tím hodně dlouho přemýšlel, ještě po mistrovství světa jsme se kompletní realizační tým setkali a snažili se tomu přijít na kloub. Nevím, nedokážu si to vysvětlit.“

Sedli si hráči?
„Výběr hráčů bych neměnil. Do Paříže jsme s čistým svědomím přivezli to nejlepší, co jsme momentálně mohli získat. Prakticky všichni dostupní hráči ze zámoří za nás hráli. Beru to jako raritu, častější je, pokud dorazí dva, tři kluci z NHL. Ale na ledě jsme to nemohli dát dohromady. Jisté je, že tenhle tým měl na víc. Na druhé straně bych neviděl všechno špatně, v průběhu sezony jsme dávali prostor mladým hráčům, vyhráli se a někteří se ve finále dostali i na mistrovství světa, což je třeba brát pozitivně. Portfolio využitelných hráčů se opět zvýšilo, vznikl širší okruh hráčů, na něž se reprezentace může obrátit.“

Současné generace nemá takový drajv jako ta naše

Během posledního roku jste si vytvořil novější obrázek o českém hokeji. Co vidíte?
„Pociťuju, že mentalita nynějších hráčů je jiná, než jaká byla dřív. Nechci říkat horší nebo lepší, odlišná však je. O to víc si třeba cením, že tolik kluků z NHL přiletělo. Troufám si tvrdit, že poměry v českém hokeji znám, proto říkám, že určitě není všechno tak špatné, jak se všude prezentuje. Jestli máme někde problém, pak je to u dětí. U nejmenších všechno začíná a tam zrovna je určitě prostor pro změnu nebo pro vylepšení. Nechci zabíhat do detailů, určitě tam však děláme něco jinak, než bychom měli. To je můj názor.“

Je problém, že dnešní generace není dostatečně hladová?
„Taky to může hrát roli. Když jsem začínal já, v Litvínově přišlo do přípravky osmdesát dětí, všichni chtěli hrát hokej. Do jednoho. Dnes je to určitě slabší. Děcka mají mnoho jiných možností vyžití, svět je kosmopolitní, kluci a holky se mohou vrtnout jakýmkoli směrem. Což je jeden z důvodů, proč český hokej nevychovává tolik talentů jako kdysi, ty možnosti se rozmělní do více druhů populárních odvětví, třeba do florbalu, který je dnes u dětí stejně oblíbený jako hokej, možná i víc díky lepší finanční dostupnosti. Třeba se pletu, ale tohle je můj pohled.“

Taky si můžeme škrtnout další příčinu: v minulosti byl hokej prostředek, jak se někam dostat, něco vidět a zažít. To dnes odpadá. Navíc je hokej tvrdá dřina, děti jsou obecně choulostivější na dril.
„Souhlasím, ten drajv, co byl v nás, někam se dostat, vyšvihnout se, pominul. Dnes máte mnoho možností, jak se realizovat, prosadit. A ještě jedna věc. Nejsem si úplně jistý, ale předpokládám, že se rodí míň dětí, než kdysi. Dřív měl každý dvě, tři děti, ale dnešní svět je postavený jinak. Třeba já nemám ani jednoho potomka a rozhodně nejsem sám. Dřív, za totalitního systému, jakmile někdo neměl dítě v pětadvaceti letech, všichni se na něj koukali skrz prsty, div, že ho u nějaké komise nezkoumali. Všechno souvisí se vším, ale u dětí to celé začíná. U práce s nimi. Zároveň si však moc dobře uvědomuju, že práce s nimi je nejnáročnější a nejsložitější.“

Naposledy k mistrovství světa. Když se nedlouho po Paříži ve Sportu upřímně rozpovídal o svých dojmech Petr Nedvěd, trenéři to nesli dost nelibě. Pro vás to byla docela choulostivá záležitost, Nedvěd je váš blízký kamarád. Jak vám seděla jeho kritika?
„O tom Méďově rozhovoru jsem nejdřív slyšel a až později si ho prolítnul. A co na to říkám? Každý má právo na svůj názor, Méďa přednesl ten svůj. Já to z jeho strany nevnímám ani jako kritiku, pouze veřejně vyjádřil svoje postoje. Já obecně s kritikou nemám problém. Jen je důležité, aby byla oprávněná, měla hlavu a patu. A tenhle rozhovor byl v tomto směru v pohodě. Kritika je zdravá, člověka posune dál. Stojaté vody obvykle nevěstí nic dobrého do budoucna, přijde stagnace a pak je problém.“

Když to odlehčím, nevyplísnil jste ho, jestli si to nepřehnal s tou upřímností?
„Vůbec ne. Znovu, je to jeho názor, má na něj právo, proti tomu nejde vůbec nic říct.“

Co váš názor na budoucnost Jaromíra Jágra? Dáváte mu slibné šance na další kontrakt v NHL?
„Těžko říci, jak to dopadne. Jardy jsem se ptal na rozlučce Martina Havláta, jak to vidí, jak přemýšlí a co plánuje. Myslím, že on sám v tuhle chvíli přesně neví, ocitá se ve fázi, kdy přemýšlí, jak se to v NHL vyvrbí, zda nějakou nabídku, odpovídající jeho představám, dostane. Podle mě to všechno bude řešit operativně, ze dne na den. Každopádně mu přeju, aby se rozhodl dobře.“

 

Dejte nám like a sledujte nás!

.
instagram







Klasická verze
Mobilní verze