+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
23. srpna 2017 • 11:29

Reprezentace je pro mě hokejová K2, říká před premiérou Uher

Autor:
TOP VIDEA
SESTŘIH: Bayern - Wolfsburg 2:2. Favorit ztratil, Neuerův náhradník chyboval SESTŘIH: Bayern - Wolfsburg 2:2. Favorit ztratil, Neuerův náhradník chyboval
O výsledku utkání rozhodlo pár míčů, shodují se Nadal s Berdychem O výsledku utkání rozhodlo pár míčů, shodují se Nadal s Berdychem
VŠECHNA VIDEA ZDE

Po deseti letech od tátova slavného výstupu na K2, nejnebezpečnější a druhou nejvyšší horu světa, se hokejový útočník Dominik Uher (24 let) sám dočká velké premiéry. Poprvé na sebe dnes obleče reprezentační dres prvního týmu České republiky. Navíc v Třinci, odkud v juniorském věku odcházel bojovat do zámoří. „Reprezentace je pro mě hokejová K2,“ připouští s úsměvem útočník pražské Sparty. „Je to zatím můj největší úspěch v kariéře. Když tedy neberu dva zápasy v NHL.“



Čeští hokejisté dnes od 17 hodin nastoupí v přípravě proti Slovensku. Ve čtvrtek bude odveta v Žilině. Dominik Uher se na premiéru hodně těší. „Třešničkou na dortu je, že to bude skoro doma, takže rodiče a kamarádi budou mít příležitost se na mě podívat. Mám z toho radost. Věřím, že nás budou povzbuzovat, doufám, že tady bude dobrá kulisa a rachot. Že nás poženou za vítězstvím.“

Když se Dominikův táta Libor v roce 2007 jako druhý Čech v historii vydrápal na horu K2, bylo synovi 14 let. Hrál hokej v Třinci, tátův úspěch hodně vnímal. „Cítil jsem a cítím obrovskou hrdost z toho, jak se vypracoval,“ neskrývá Dominik Uher. „Když jsem byl malý, táta pracoval jako automechanik a pak se ze dne na den (v roce 1999) rozhodl, že bude lozit po horách. Šel si za tím, makal, po práci se hned sbalil a šel běhat nebo na vyrazil kolo. Doma ho moc nebylo, ale šel si svou cestou a v tom je můj obrovský vzor. Snažím se jej napodobovat.“

Velehory sice Uhra mladšího až tak neberou, ale na fyzické kondici s tátou na kole, kolečkových bruslích nebo při náročných výšlapech pracoval často a hodně. Jednou by si rád vyzkoušel i Beskydskou Sedmičku - maratonský přechod Beskyd, při které borci při přechodu sedmi beskydských vrcholů nastoupají přes 5 tisíc výškových metrů. Letošní ročník závodu, který Libor Uher pořádá už od roku 2010, startuje za 9 dní (1. září) právě v Třinci. Cíl bude ve Frenštátě pod Radhoštěm.

„Beskydskou Sedmičku bych si taky jednou rád zkusil, láká mě to, jenže to koliduje s přípravou nebo už se sezonou,“ říká Dominik Uher. „Doufám, že si to jednou zajdu. Ve čtyřiceti, v padesáti... Doufám, že připravený budu dostatečně. Tenhle závod zajímá čím dál víc lidí, sami jsou zvědaví, kam se mohou posunout.“

Sám se zatím hodlá posunovat hlavně hokejově. Minulý rok se po sedmi sezonách za mořem vrátil do extraligy. Za Pittsburgh, který jej v roce 2011 draftoval ze 144. místa, naskočil ve dvou zápasech. V sezoně 2014/15. Víc šancí nedostal a bral to reálně. A rozhodně se neužírá tím, že mohl být v týmu, který za poslední dvě sezony triumfoval ve Stanley Cupu.

„Klukům jsem to přál,“ říká upřímně. „Samozřejmě si někdy kladete otázku, co jsem měl udělat víc, abych se tam taky dostal, byl úspěšný a byl s klukama nahoře. Ale tak to je. Každému Bůh nadělil talent jinak a já ze zámoří odcházel s čistým svědomím. Makal jsem, jenže přicházeli šikovnější kluci. A než sedět na farmě ve čtvrté lajně, tak jsem se rozhodl pro oživení. A pro návrat do extraligy, která je rozhodně kvalitní soutěží.“

Ovšem nevracel do Třince, ale do Sparty. „Už v průběhu mé poslední sezony za mořem jsem byl v kontaktu se Spartou, sledovali mě a to hrálo roli. Že jsem šel tam, kde mě chtějí.“ Proti Třinci vnímá zápasy stále speciálně. „Určitě, sice nejsem odchovanec, začínal jsem ve Frýdku, ale hrál jsem tady tři roky. Mám tady pořád hodně kamarádů, chodil jsem tady na základní i střední školu. A je to vždycky zvláštní, když se vracíte domů a hrajete před publikem, kde máte kamarády nebo rodiče.“

I proto pro bude pro Uhra i premiéra v národním týmu v Třinci hodně emotivní. Těší se. V mládežnických reprezentacích už sice hrával, byl na mistrovství světa do 18 i 20 let, ale áčko je nejvyšší stupeň. „Reprezentovat svoji zemi je pro každého hráče to největší, čeho může dosáhnout, v tom by porovnání s tátovou K2 asi souhlasilo,“ vrací se k horolezeckému příměru. „I když půjde v uvozovkách jen o přátelské utkání, tak si ceníte každého startu. Je to vlastenectví. V NHL jedete čistě na sebe, ale tady můžete hrát za svou zemi. To je nejvíc.“

720p 360p
Hokejová reprezentace se sešla v Třinci

720p 360p
Miloslav Svoboda na tréninku národního týmu

 

Dejte nám like a sledujte nás!

.
instagram







Klasická verze
Mobilní verze