Málem ochrnul. Když loni v říjnu kanadský útočník Wojtek Wolski narazil v zápase KHL hlavou do mantinelu, zlomil si dva krční obratle. Během jednoho roku se však rodák z polského Zabrze dokázal plně zotavit a aktuálně opět řádí v Kontinentální hokejové lize v čínském Kunlunu a vysloužil si nominaci do kanadské reprezentace na listopadový Karjala Cup. Z myšlenek na konec kariéry vzešel olympijský sen. „Pokud se mi podaří dostat do týmu, bude to největší moment mé kariéry,“ vyhlíží budoucnost.
13. října 2016, Magnitogorsk. Přesně v tento den se Wojteku Wolskimu obrátil život vzhůru nohama. Když v zápase proti Astaně dojížděl v přesilové hře puk, spadl po souboji s Vladimirem Markelovem tak nešťastně do mantinelu, že zůstal nehybně ležet na ledě.
Byl to hrůzostrašný moment. „Prvních třicet vteřin po nárazu to byl hrozný šok, nemohl jsem pohybovat rukama ani nohama. Okamžitě jsem si myslel, že jsem ochrnul. Bylo to velmi děsivé,“ vzpomíná s odstupem času. „Brzy jsem začal cítit prsty, to mě uklidnilo. Když jsem přijel do nemocnice, už jsem mohl pohybovat všemi části těla,“ doplnil v letním vyprávění pro ruský sportovní deník Sport Express.
VIDEO | Wolskiho nešťastný pád do mantinelu
Diagnóza? Zněla strašně: zlomený čtvrtý a sedmý krční obratel, poraněná mícha a otřes mozku. „Pamatuji si, jak jsem druhý den ležel v nemocnici a hlavu jsem měl plnou toho, jak se vrátím k hokeji? Jak budu žít dál? Věděl jsem, že budu opět chodit, ale nebyl jsem si jistý, jestli budu moct dál hrát hokej. Přitom jsem si nedokázal představit, že bych dělal něco jiného.“
Problém byl také v ruském prostředí, ve kterém se musel zotavovat. Wolskiho manželka se synem totiž žili v Torontu. „Neobešlo se to bez slz. Byl jsem v cizí zemi a úplně sám. Ve špatných dnech jsem si jen říkal, že může být i mnohem hůř. To mi pomáhalo překonávat potíže,“ říká otevřeně.
Když se útočník, který odehrál v NHL 451 zápasů a nasbíral 267 bodů (99+168), mohl opět postavit na nohy, zamířil do Kanady. „Pár měsíců jsem strávil pod dohledem lékařů, chodil jsem s límcem kolem krku. Lékaři doufali, že kosti budou růst správně a operace nebude potřeba, ale nestalo se tak,“ dodává Wolski.
V lednu musel na operaci, při které mu lékaři zpevnili kosti titanovými destičkami. Po ní si myslel, že bude muset ukončit kariéru, a tak začal přemýšlet o budoucnosti, co by mohl dělat. „Začal jsem chodit na univerzitu, zvažoval jsem různé obchodní příležitosti. Bylo to všechno velmi neobvyklé,“ vzpomíná na začátek letošního roku.
Jenže situace se během pár měsíců otočila o 180 stupňů.
Olympijské hry jsou snem
Na brusle se 21. muž draftu NHL v roce 2004 poprvé postavil v červnu. Postupně přidával víc a víc zátěže. „Věděl jsem, že to bude dlouhá cesta, že všechno nepůjde hned. Měl jsem toho ale tolik za sebou, že jsem byl šťastný, že vůbec stojím na ledě. Lékaři začali kontrolovat, jak krk reaguje na stres a fyzickou námahu. Všechno probíhalo podle plánu,“ vrací se na začátek léta.
Znovu jednal o kontraktu s Magnitogorskem, nakonec se ovšem dohodl na dvouleté smlouvě v čínském Kunlunu, kde působí řada zámořských hráčů a trenérem je známý bouřlivák Mike Keenan. V aktuální sezoně KHL zatím září, v 22 zápasech posbíral 24 bodů (7+17). V průměru tak sbírá více jak jeden bod na zápas.
Díky parádní formě se o něm začalo mluvit jako o jednom z možných hlavních lídrů kanadské reprezentace pro nadcházející olympijské hry v korejském Pchjongčchangu.
„Jakmile jsem zjistil, že hráči z NHL nepojedou na olympiádu, napsal jsem na Twitteru, ať mě vezmou do týmu. Myslel jsem to z legrace, protože jsem tehdy ještě nevěděl, zda budu moct ještě vůbec hrát. Ale v hlavě se mi to usadilo, stále jsem si říkal, že je zde příležitost, pro kterou stojí se za to vrátit. Koneckonců olympijské hry jsou snem,“ zamýšlí se nad startem pod pěti kruhy.
Nastartováno má dobře, po účasti na letním turnaji v Rusku dostal pozvánku i na listopadový Karjala Cup, na kterém Kanada společně se Švýcarskem rozšíří tradiční evropskou špičku.
Ačkoliv je rodilým Polákem, možnost zahrát si za Kanadu na takové akci vše přebíjí. „Ano, narodil jsem se v Polsku, moji rodiče jsou Poláci, komunikují doma v polštině a já se také považuji za Poláka, ale měl jsem velké štěstí, že jsem mohl vyrůst v Kanadě a mohu hrát za její národní tým. To je něco speciálního,“ doplňuje Wolski.
I když kanadský tým bude složen jen z hráčů z Evropy a AHL, olympijské ambice se podle Wolskiho nikterak nezmění. „Budeme mít pouze jeden cíl – zlato. Cokoliv jiného bude zklamáním,“ dodal.
Kanada bude v Jižní Koreji obhajovat zlaté medaile z předešlých dvou olympiád (2014, 2010). Vypadá to, že i s rodákem z polského Zabrze.
Nominace Kanady na listopadový Karjala Cup:
Brankáři: Ben Scrivens (Ufa), Justin Peters (Köln),
Obránci: Karl Stollery (Riga), Zach Whitecloud (Bemidji University), Colby Genoway (Togliatti), Chris Lee (bez angažmá), Maxim Noreau (Bern), Simon Després (Slovan Bratislava), Jesse Blacker, Geoff Kinrade (oba Kunlun), Mat Robinson (CSKA Moskva),
Útočníci: Wojtek Wolski, Gilbert Brulé (oba Kunlun), Mason Raymond, Andrew Ebbett (oba Bern), Derek Roy (Linköping), Brandon Kozun (Jaroslavl), Eric O’Dell (Soči), René Bourque (Djurgärdens), Linden Vey, Matt Frattin (oba Astana), Matt Ellison (Magnitogorsk), Quinton Howden (Minsk), Dylan Sikura (Northeastern University), Christian Thomas (Wilkes-Barre/Scranton), Rob Klinkhammer (Kazaň).