Z Ameriky se vrátil teprve o víkendu, už však musí myslet na sezonu další. Ta se rozjede hvězdami nabitým Světovým pohárem. Snad i s přítomností českého útočníka Tomáše Hertla. Snad? Ano, snad. Potlučené koleno umí být nevyzpytatelné… „Všichni v klubu mi účast na Světovém poháru přejí, ale opravdu nikdo nechce, abych na něj jel zraněný,“ říkal Hertl, jenž stále nesundal kolení ortézu. 



Konečně doma, můžete si říct. Jak se cítíte ve svém po takové době strávené v San Jose?
„Užívám si to, doma jsem po jedenácti měsících. Na druhou stranu to byla i honička, musel jsem objet všechny známé a příbuzné, ale už musím i trénovat, protože jsem odpočíval před odletem v Americe. Jsem však rád, že konečně slyším všude kolem sebe češtinu.“

Koleno máte pořád v ortéze, jak probíhá léčba?
„S ortézou mě čeká poslední týden, a pak už začnu pořádně rehabilitovat. Čekám ještě na (fyzioterapeuta) Pavla Koláře, až se vrátí z dovolené, abych to s ním prodiskutoval. Ortéza už mi vadí, špatně se mi s ní spí, ale za chvíli ji zahodím.“

HERTL: Zahráli jsme si finále, je to neskutečný úspěch

Nelekl jste se, když máte problém s tím samým kolenem jako před dvěma roky?
„Není to nic příjemného, ale stalo se a teď jenom chci, abych se pořádně uzdravil a připravil se na další sezonu. Koleno musí být stoprocentní a nic nechci uspěchat. Nesmím pak s ním pracovat přes bolest, musí vše jít v pohodě. Ale když jsem opouštěl San Jose, tak lékaři říkali, že to vypadá dobře a koleno se hojí. Navíc tehdy to zranění bylo mnohem vážnější.“

Nebojíte se, že byste mohl přijít o účast na zářijovém Světovém poháru?
„Pořádně nad tím nepřemýšlím. Byl bych rád, kdybych ho stihnul, ale zároveň tam nepojedu, když můj zdravotní stav bude jen na osmdesát procent. Ublížil bych sobě a hlavně týmu. Je to pořád otevřené a uvidíme za pár týdnů. Všichni v klubu mi účast na Světovém poháru přejí, ale opravdu nikdo nechce, abych na něj jel zraněný.“

S reprezentačním trenérem Josefem Jandačem máte nějaký termín, do kdy chcete mít jasno?
„Ještě jsem s ním pořádně nemluvil, abych se přiznal. Přiletěl jsem teprve před pár dny, ale určitě se s ním v nejbližší době spojím.“

Jak vás potěšila nová dvouletá smlouva na šest milionů dolarů?
„Jsem hrozně rád, že to takhle dopadlo. Všichni jsme se chtěli rychle dohodnout a za to jsem spokojený. Když jsem se dozvěděl o tom, že to klaplo, tak jsem byl hrozně moc šťastný.“

Nechtěl jste větší jistotu a dlouhodobější kontrakt?
„Jistota mohla být, ale zároveň tenhle překlenovací kontrakt je běžný. V dalších dvou letech můžu dostat ještě větší prostor a může se ještě víc prosadit, a pak smlouva může být delší. Rád o ni zabojuju.“

Zraněný ve finále? Nejtěžší chvíle v kariéře

Jak těžce jste se vypořádával s tím, že jste se během finále zranil a nedohrál ho?
„To byly nejtěžší chvíle, které jsem v kariéře zažil. Kluky jsem mohl jen povzbuzovat, to bylo jediné, co jsem mohl dělat. Když jsem zápasy sledoval jen z tribuny, tak jsem byl nervóznější, než kdybych hrál.“

Někteří hráči říkají, že je lepší do play off nepostoupit, než ho prohrát ve finále. Jak to máte vy?
„Ty chvíle po posledním zápase, kdy třicet minut v kabině nikdo nepromluvil, to bylo nejhorší, co jsem kdy zažil. Chyběly jen dva kroky… Ale když se na to člověk podívá teď, tak naše finále je neuvěřitelný úspěch. Loni jsme do play off nepostoupili a to byla pomalu ostuda. Skončit po základní části je mnohem horší.“

Co se vám v té půlhodině ticha honilo hlavou?
„Dva měsíce play off. S Nashvillem jsme hráli dvě prodloužení skoro do půl druhé v noci… Člověk si uvědomí, co všechno musel udělat pro to, aby se až do finále dostal. Ale jak jsem nehrál, tak to u mě odeznělo možná rychleji, než u těch, kteří hráli a zrovna slezli z ledu.“

Trenér Pete De Boer řekl, že jste mohl být zlomovým hráčem, který by sérii byl schopný zlomit na druhou stranu. To musí potěšit.
„Každý pozitivní zpráva od trenéra potěší. Ale bohužel, hrát jsem nemohl…“

Ještě když teď usínáte, nemáte před očima ty tři nastřelené tyčky z druhého finálového zápasu, v němž jste se nakonec zranil?
„Po utkání jsem se párkrát na sestřih podíval, člověka napadne, že kdybych třeba jen jednu z těch šancí proměnil, tak by to mohlo dopadnout úplně jinak, ale to je kdyby. Hodně mě to mrzelo, ale už se s tím nedá nic dělat.“

Proč se pak pořád spekulovalo, jestli se do série vrátíte?
„Mohlo se to zlepšit, koleno by mi opíchali, zatejpovali a šel bych na led, pořád jsem to zkoušel, ale nešlo to.“

Jak jste si užíval finálovou atmosférou? Lze ji srovnat s tou na loňském šampionátu v Praze?
„Je to úplně něco jiného. V NHL základní část trvá 82 zápasů, play off pak trvá dva měsíce. Mistrovství světa je jen krátký turnaj. Moc to nejde srovnávat.“

Témata:  sporthertlhokejnhlSvětový pohár