Jiří Punčochář
27. března 2010 • 13:00

Hovi: Češi mě uznávají víc než Finové

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Nezmarova vize a Kaniovy peníze: nový Liberec. Co Kulenovič a Slavia?
SESTŘIH: Everton - Liverpool 2:0. Překvapení v Merseyside derby, Reds se vzdaluje titul
VŠECHNA VIDEA ZDE

Hokejový manažer z Moravy, který chce zachránit klub v extralize, by měl znát jeho číslo. Finský brankář Sasu Hovi se zde prezentuje jako mág - před čtyřmi lety zázračně podržel Vsetín, letos podpořil vzestup Komety. K tomu dělá show, baví diváky. Kam přijde, tam ho milují. Mrštného akrobata pochválil i Dominik Hašek.



Chybí mu tvrdá zima, ale jinak nic. V končinách kolem hranic Česka se Slovenskem našel druhý domov. Mluví slušným mixem češtiny se slovenštinou, zdejší soutěž považuje za lepší než finskou.

Ve Vsetíně se ho kdysi báli pustit do branky, slabému klubu pak ale vychytal záchranu a oklikou přes Slovan Bratislava, kde slavil mistrovský titul, se na Moravu loni na podzim zase vrátil. Už aklimatizovaný natolik, že se stal nejlepším brankářem extraligy podle úspěšnosti zákroků (93,01 %). A po tribunách na Slovensku vlají finské vlajky i v Brně, které si podmanil.

Kdybyste měl možnost vybrat si špičkové mužstvo bez diváků, nebo průměrný tým s podporou fanoušků, co byste volil?
„Určitě bych vybral horší mančaft s lepší atmosférou. Moje hra je spojená s adrenalinem, a když ho nemám, nebudu hrát moc dobře. Potřebuju adrenalin, diváky na zimáku. Taky myslím, že v extralize má už každý dobré hráče. Možná někdo má lepší střelce, ale každý má šanci hrát výborný hokej.“

Proto jste si to namířil ze Slovanu, kde jste hrál o titul, do topící se Komety?
„Na Slovan chodili diváci pořád, byli tam výborní fanoušci. Měli jsme dobrý mančaft, ale ne dost dobrý. Pořád jsme měli problémy s každým, venku jsme se často trápili. Ale v divácích to nebylo. Taky když hraješ za Slovan, máš venku vždycky plný stadion nahněvaných diváků. Já se chtěl vrátit do české extraligy. Taky už znám zdejší kulturu, styl života.“

Proč vás to tak táhlo na Moravu?
„Mám to tady rád, je to perfektní místo pro život a myslím si, že česká liga je trochu lepší než finská. Sice jsem věděl, že to budu mít v Kometě těžké, protože tady už byl jeden velmi dobrý brankář, ale doufal jsem, že to je dobrý klub pro mě. Atmosférou a taky tím, že je nový v extralize a může jít jen nahoru. Možná jsem měl na výběr kluby, které hrály výš, ale nemají takovou podporu fanoušků. Vybral jsem Brno. Jakmile přišla nabídka, věděl jsem, že ji vezmu.“

Fanoušci pro vás vážně hrají až takovou roli?
„Jak jsem říkal, potřebuju adrenalin. Když necítím, proč máme jít na zápas a vyhrát, nebudu chytat dobře. Potřebuji diváky a cítit tlak. Být na zimáku dva tisíce diváků, možná bych chytal špatně. Nebo bych chytal dobře, ale dalo by to moc mentální práce a je pak těžké to vydržet celou sezonu.“

Jak se fandí ve Finsku?
„Tam je ticho. Oni jsou každý takový odborník, že si myslí, že vědí z hokeje všechno a že by leccos dělali lépe než hráči. Jsou trochu negativní, ale chodí jich víc než tady.“

Proto tam tedy nechytáte?
„Tohle je jedna věc. Druhá je ta, že hokej je velká show. Byznys. Jsi v novinách, lidi znají tvůj obličej. A to nerad dělám doma. Jsem rád, když můžu jet domů a moc lidí mě nepozná. Pak jsem v pohodě. Tak to mám rád. Byznys mám tady, doma mám relax.“

Brněnský gólman Sasu Hovi likviduje střelecký pokus Davida Stielera.Foto Michal Beránek SPORT
Patří k tomu byznysu i show, kterou pro diváky děláte během přerušení a po zápasech?
„Já to tak mám rád. Chytím atmosféru, chci být takový živý brankář. Je to můj styl, jsem živý a aktivní.“

Neříkají vám pak doma, že už ani nejste Fin?
„Kdepak, já jsem uvnitř pořád stejný. Jsem teď otevřenější, ale jinak jsem pořád ten finský Sasu.“

Ale jako chladný seveřan rozhodně nepůsobíte.
„Nejsem chladný. My Fini nemluvíme pořád, ale já jsem tady pět let a začínám být otevřenější. Ukazuju, jaký jsem. To Fini nedělají, ale já jsem se to tady naučil.“

Kolik lidí vás zná v Brně?
„Každý den víc a víc. I když ne všichni. Ale když chodím ven, skoro každý den se někomu musím podepsat. Možná mě poznávají, protože mám blond vlasy. Vidí mě a řeknou si: To je on, to je ten finský brankář.“

Loni v létě jste uvažoval o tom, že se zkusíte uchytit v ruské KHL. Snil jste také o NHL. Je to pro vás ještě reálné?
„Do Ruska to určitě může vyjít, kluby už mě znají. U NHL vůbec nevím, jak se tam hráč dostane. Nikdy jsem neměl na nikoho kontakt. Je to daleko. Ale můžu někdy hrát v reprezentaci, chytat dobře a pak budu mít šanci. To je důvod, proč trénuji tvrdě každý den.“

Jste v kontaktu s vaší reprezentací?
„Teď ne, ale minulý rok jsem byl na turnaji v Moskvě jako třetí brankář. Bohužel jsem nechytal. Vím, že když budu hrát dobře, můžu se dostat na turnaj a tam pak chytit druhou šanci za vlasy.“

Proč o vás vlastně není zájem ve Finsku?
„Je tam zájem! Každý rok jsem měl nabídky, ale pořád je to takové... Oni chtějí, ale já cítím tady v Čechách a na Slovensku víc respektu. Finové mě vlastně neznají, neviděli moje zápasy. Možná bych to změnil, kdybych se tam ukázal, ale já jsem spokojený tady.“

Máte taky jako cizinec větší motivaci?
„Je to možná tak, protože je těžké být cizinec. Nejhorší je to na začátku. Musíš chytat líp než všichni, když chceš zůstat. Pak je to lepší. Brankářova práce je ale taková, že každý zápas musíš chytat, nebo jdeš dolů. Nemůžeš dostat moc blbých gólů nebo moc prohrávat, to je pro všechny stejné. Je to mezinárodní pravidlo.“ (usmívá se)

Díval se na vás třeba ve Vsetíně někdo skrz prsty, že jste cizinec?
„Vzpomínám si, že to tak bylo. Určitě. Je to těžké, protože zdejší kluby ještě nejsou připravené pracovat se zahraničními hráči. Tam jsem měl moc problémů, které jsem musel řešit sám. Napřed se naučit jazyk a pak si sám všechno odpracovat. Nebylo to jednoduché, ale byla to i škola. Nebyl jsem tam jen kvůli hokeji, ale taky kvůli životní zkušenosti. A tu jsem dostal.“

Brankář Komety Sasu Hovi zasahuje proti Jaroslavu Hlinkovi ze SpartyFoto Michal Beránek (Sport)


Dal vám někdo najevo, že vás tam nechce?
„No, přes Vánoce jsem měl tenkrát dobrou formu, ale nemohl jsem chytat. Trenér se se mnou nedomluvil a pořád měl raději svého českého gólmana Martina Altrichtera. On stále chytal. Ale pak mu smlouva končila a já jsem musel jít na led. Musel mě tam prostě dát. Chytal jsem dobře a najednou byl trenér spokojený. Ale na začátku mě vůbec nechtěl do branky pustit.“

Vidíte, a přitom se říkalo, že jenom díky tomu, že jste pořádně neuměl česky a nikdo se s vámi nemohl domluvit na nějaké nepravosti, se Vsetín udržel ten rok v extralize. Bylo to tak?
„Ale kde... (mávne rukou) V době baráže už jsem česky rozuměl. Už tam taky byli z Ústí hráči, bitkaři, ti mluvili anglicky, což já umím. Na konci sezony už jsem rozuměl a navíc v Čechách umí anglicky kdekdo.“

Takže tam nějaké pokusy byly?
„Když jsme hráli proti Ústí, byly tam negativní věci.“

Zkoušeli vás ovlivnit?
„Když se hraje baráž, každý tam zkusí sto deset procent, aby uspěl. To je normální.“

Jak?
„Fanoušci na vás křičí, hráči na vás křičí, zkusí vás rozhodit.“

Taky penězi, nabídkou výdělku?
(překvapeně) „Aha, jako tohle myslíte? Ne, tak to ne. V hokeji takovým věcem nerozumím. Když někdo dostane peníze a je tam korupce, to nechápu. Když někdo chce přijít s penězi, je mi to jedno. Pravda, byl zápas, kdy jsme měli hodně vyloučených a Ústí ne, říkal jsem si, co to jako je? (koulí očima) Jestli to není korupce. Ale jinak ne.“

Sparťan Tomáš Netík prostřeluje gólmana Komety Sasu Hoviho, marně brání Tomáš HoudekFoto Michal Beránek (Sport)


Zpátky k češtině. Jak dlouho vám trvalo, než jste se ji naučil?
„První rok jsem se učil nejrychleji, protože tam jsem ji potřeboval hodně. Když jsem šel do Slovanu, měl jsem zase slovenštinu. Tři roky jsem byl v Bratislavě a už jsem mluvil zase víc slovensky. Teď už se zase učím rychleji česky. (úsměv) Furt mám sice problémy s jazykem, ale rozumím pořád víc.“

Měl jste učitele?
„Učitele jsem měl ve Vsetíně na pár týdnů, na Slovensku taky. Ale nejvíc jsem se stejně naučil v šatně.“

Tam vás vyučoval Jiří Hudler, že?
„Jo, první slova mě učil on. Když teda neberu slova z jídelního lístku, abych se mohl najíst v restauraci.“

Co vás učil Hudler?
„To bych do novin neměl říkat. Nebylo to moc dobré. Nabádal mě, abych šel za masérem a něco mu řekl. Já jsem tušil, že to je špatné, ale on že ne, že to je v pohodě. Věděl jsem, že to asi bude nějaká sranda, tak jsem si to nechal česky vysvětlit a vyrazil jsem. Povídám masérovi: Jardo, ty jsi buzík. A on po mně hned vyjel.“

Jste s Hudlerem kamarádi?
„Viděl jsem ho ve Vsetíně, byli jsme párkrát na obědě, ale na nic víc nebyl čas.“

Bylo na něm vidět, že bude špičkový hokejista?
„Byl taková vsetínská hvězda. Všichni ho tam znali, už měl peníze, hezký auto a tak.“

Motaly se kolem něho už tehdy holky?
„No to nevím. (směje se) Viděl jsem jeho obrázky v časopisech, tak něco tuším, ale jak to bylo tehdy, to nevím.“

Působil na vás jako playboy?
„Nevím jestli playboy, ale byl takový frajer. Měl peníze, auto. Mohl si koupit co chtěl. Jinak ale dobrý borec.“

Slovan, kde jste pak hrál, to je špička, kde se zároveň motá hodně peněz. Poznal jste tam skutečné boháče? Nebo spíš mafiány?
„Znám ty majitele a myslím, že tam takový problém není. V Bratislavě je s tím trochu víc práce než tady. Tam musíš vědět, s kým mluvíš a tak. Musíš to trochu mít přečtené, abys nenarazil. Ne že by tam byli vyloženě mafiáni, ale vypadají tak. Chodí kolem klubu, chodí na zápasy. Majitele znám a řekl bych, že z nich nemají nic.“

Měl jste někdy kontakt s takovým člověkem, o jakých jste teď mluvil?
„Znám lidi, co tak vypadají, mají nějaký byznys. Machrují, že mají peníze, chtějí, aby to bylo vidět. Je jich tam víc než tady. Kožená bunda, žádné vlasy a tak. Ale jak říkám, člověk se to naučí číst.“

Gólman Komety Sasu Hovi právě inkasoval od Sparty čtvrtý gólFoto Michal Beránek (Sport)


Řekl byste o sobě, že jste bohatý?
„Na to by bylo potřeba hodně peněz, nějaké miliony, abych si řekl, že jsem bohatý. (směje se) Znám lidi, kteří mají peníze, ale když je máš, potřebuješ víc a víc, protože jdou zase rychle pryč. Na to, aby byl člověk bohatý, je potřeba hodně. Možná Jágr a podobní hráči jsou bohatí, ale já po pár letech v hokeji ještě ne.“

Jaká je vaše motivace chytat dobře?
„Když hraju, makám naplno, bojuje se o výhru. Hokej pro mě není otázka nutnosti. Mohl bych okamžitě skončit a jít do školy. Mám tam dobré místo. A taky mám firmu. Mohl bych dělat něco jiného, kdyby mě hokej nebavil. Ale on mě baví. Mám rád týmovou spolupráci, to je nejdůležitější. Chci vyhrávat.“

Co máte za firmu?
„Ve Finsku máme reklamní agenturu. Jmenuje se to Global Dreams.“

Čím se zabýváte?
„Děláme internetové stránky, reklamu. Můžeme toho dělat dost. Děláme třeba program zaměřený na třídění e-mailové pošty. Firma to koupí, může pak rozesílat maily a my jim na ně dáme grafi cký design. A pak taky program, který ví, kdo si mail otevřel. Firma má statistiku, kdo to četl, kolikrát a tak.“

Je to rodinná firma?
„Ne, to děláme s chlapama, které znám.“

Jaká je vaše role?
„Jsem sales manager. Minulé léto jsem byl šest měsíců bez hokeje, tak jsem měl dost času pracovat pro firmu.“

Rozšiřujete působnost i na český a slovenský trh?
„Na Slovensku jsme něco dělali, ale problém je, že tady máte moc nízké platy. Jsou třeba na polovině toho, co u nás Finsku. A ono je těžké držet ceny dole podle vás. Možná to zkusíme jindy. Zatím nás to netlačí, ve Finsku je dobře.“

Uživil byste se tím?
„Jednou asi jo. Ale zatím máme firmu rok a půl a chci vydělané peníze do ní zpátky investovat. Ještě to není aktuální, ale třeba po kariéře to může být varianta, co dál. Třeba bych taky mohl pracovat v nějaké pojišťovně, nebo dělat jiný byznys.“

A jak je to se školou?
„Chci skončit univerzitu. Učím se matematiku. Ve Finsku je strašně důležité dokončit školu, pokud chcete dobrou práci. Kdo ji chce, musí mít papír na vzdělání. Bez něj je těžké sehnat dobré místo.“

Studujete dálkově?
„Minulé léto jsem byl doma, mohl jsem se pořádně učit. Taky dělám školu trochu před sezonou. Ale dělám si pauzy.“

Kolik vám ještě chybí k dokončení?
„Zatím jsem tam pět let a těžko říct, kolik ještě budu. Dávají mi hodně volnosti, důležité práce mám ještě před sebou. Taky uvidíme, co bude s hokejem. Dokud se cítím dobře, ještě chci hrát a doufám, že ze školy mě ještě nevyhodí. Beru to prostě rok po roku.“

SASU HOVI
Narozen: 12. srpna 1982

Výška a váha: 175 cm, 82 kg

Kariéra: Tappara Tampere, Hermes Kokkola, Pelicans Lahti, KooKoo Kuovola, Kiekko-Vantaa, Hokki Kajaani (všechno Finsko), Vsetín (2005-06), Slovan Bratislava (2006-09), Kometa Brno (2009-).

Zajímavost: během působení ve Slovanu Bratislava se stal prvním brankářem tamní ligy, který dal gól. Dokázal to v play off na jaře 2008.

Gólman Komety Sasu Hovi právě inkasoval od Sparty čtvrtý gól
Gólman Komety Sasu Hovi právě inkasoval od Sparty čtvrtý gól





Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
1
Finále
Články odjinud


Články odjinud