Zvyká si na nové hokejky, jiný herní styl a kapitánské céčko na hrudi. „V ideální formě teď určitě nejsem,“ přiznal Petr ČajánekK, který včera odehrál po návratu z Petrohradu do Zlína první zápas před domácím publikem (výhra 4:3sn). Lukáši Mensatorovi, brankáři soupeře z Karlových Varů, pak zkušený centr s úsměvem poděkoval za to, že pustil jeho střelu z dálky.
Na utkání se těšil. Pro zlínské publikum měl vždy slabost a ono pro něj. I proto ze sebe Petr Čajánek uprostřed přípravného období vymáčknul, co se dalo. A dnes přinese do kabiny svačinku, slaví 36. narozeniny. „A navíc mi v šatně při poradě zazvonil mobil. Opravdu se mi dařilo,“ ušklíbl se trojnásobný mistr světa.
Užil jste si první duel před zlínskými fanoušky?
„Moc se toho za těch pět nebo šest let na zimáku nezměnilo, i spoustu spoluhráčů jsem znal. Těšil jsem se, ale pořád je to jen příprava, která nám má ukázat, kde máme slabá místa. Myslím, že to všichni viděli.“
Máte nové hokejky. Proč?
„Ten typ, co jsem měl, přestali vyrábět. Tak jsem si vzal novou značku. Starší hráči nám dřív říkávali, že dobrý hokejista umí hrát s čímkoliv. Já bohužel potřebuju dobré hole.“ (úsměv)
Jaký potenciál je v týmu Zlína?
„Po pravdě řečeno, já extraligu moc neznám, těžko odhaduju sílu jednotlivých mužstev. Navíc přecházím z jiné ligy. Teď to nechci hodnotit, uvidíme po první čtvrtině. Za ty roky, co jsem nebyl ve Zlíně, se celý hokej změnil. Jasně, Lešoun (Petr Leška) a Larry (Martin Hamrlík) budou hrát furt stejně, ale celkově musí předvádět tým moderní hokej.“
V jaké jste fazoně necelý měsíc před startem soutěže?
„Do tohoto týdne nám počasí přálo, nebylo horko a led byl dobrý. Proti Varům už to nebylo ideální, stav hrací plochy nepřál kombinacím. Co se týká mě, cítím se stejně jako každé léto. Určitě to ještě není ono, furt je co zlepšovat. Jak v souhře, systému, tak u mě osobně. Je v pořádku, že mám rezervy.“
Ty měl včera zjevně i brankář soupeře Lukáš Mensator, který propustil vaši střelu od modré čáry. Věděl snad, že máte ve čtvrtek narozeniny?
„To nevím, ale chtěl bych mu poděkovat. Trochu mi pomohl… Bek couval, takže jsem chtěl vystřelit. Viděl jsem, jak se puk motá před bránou a nějak to tam přes chudáka Mensiho doplachtilo. Asi si to hodil za hlavu. Byla to haluz.“
Co pro vás znamená, že jste se stal kapitánem týmu?
„Musím se ještě víc krotit a míň mluvit s rozhodčími. Ta funkce svádí k tomu si s nimi trošku víc popovídat. (úsměv) To samozřejmě zlehčuju. Jsem rád, že po hráčích, jako jsou nebo byli Josef Štraub, Míra Okál či Jarda Balaštík, mám tuhle roli i já. Respektuju volbu mužstva a zodpovědnost přijímám. Ale je úplně jedno, kdo to céčko nosí. V našem kádru je dost zkušených hráčů, kteří budou do chodu mužstva vždycky zasahovat.“
Liší se styl Zlína od hry Petrohradu, kde jste působil v předchozích dvou letech?
„Je to opravdu jiné. Každá liga má svoje specifika. Jinak se brání, píská. Já jsem měl v Rusku štěstí, že jsem nastupoval s hráči, kteří byli do kombinace. Ať už jde o kluky v Kazani, Karla Rachůnka v Dynamu Moskva nebo Maxe Sušinského s Ljošou Jašinem v Petrohradu. Ti všichni chtěli hrát a měli z hokeje radost. To je to nejdůležitější. Musí to bavit vás, všechny hráče na ledě, celé mužstvo a diváky v hledišti.“
Nyní ale máte na ledě jinou roli než ve hvězdném útoku ruského velkoklubu. Vnímáte to?
„Je to trochu jiné, v Petrohradu jsem hrál hodně před bránou. Ale i ve Zlíně je talentovaný tým, spousta kluků je silných na puku.“
Zdá se, že spolupráce s křídly Ondřejem Veselým a Michalem Důrasem by mohla klapat.
„Odehráli jsme tři zápasy, z toho dva v tomto složení. Michal i Ondra jsou výborní bruslaři, ale uvidíme, jestli zůstaneme pohromadě. Nejsem zastáncem toho, aby se sestava po celou sezonu neměnila. Je dobré si v přípravě vyzkoušet víc variant pro případ, že přijdou zranění.“
V jakém stavu jste našel veterána Martina Hamrlíka?
„Je na tom pořád stejně, možná ještě líp než dřív. Dobře trénuje a ty ruce, které má, to je dar od pánaboha. Doufám, že mu vydrží zdraví.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
