Brno zase jednou pohltila hokejová euforie, Kometa se chystá na semifinále a fanoušci to přijímají s nadšením. Obránce Jan Hanzlík rovněž, přesto jsou jeho pocity smíšené. On, zrozený pro velký hokej ve Spartě, půjde proti rudým barvám. A to má stále potenciál velkého souboje.
Nikdy se netajil tím, že Spartu a její výsledky bude dál sledovat i pro odchodu z metropole. Jan Hanzlík (32) ji má zarytou hluboko pod kůží. Jako nová posila Komety Brno si loni v létě přál: Brno ať je první, Sparta druhá.
To se mu už nesplní. Jeho nový klub se s klubem jeho života potká už v semifinále. Pro jednoho z nich sen o finále bude muset skončit. „Bohužel svoje tehdejší přání musím změnit. Teď Spartě přeju, aby byla třetí,“ říká důrazný obránce s vážnou tváří.
Odkdy jste sledoval, že Kometa pomalu ale jistě směřuje na Spartu?
„Nesledoval jsem to moc, protože jak se všechna čtvrtfinále hrála v jeden den, na hokej jsem se dívat nemohl. Trklo mě to po našem pátém zápase v Plzni, kde jsme vyhráli 3:2. Pročetl jsem výsledky (Sparta už měla ten den jistý postup, pozn. red.) a bylo jasné, že spolu budeme hrát. Rád za to nejsem.“
Je to víc motivace, nebo hrozba?
„Motivace určitě, ale pro mě to bude hodně těžký. Když to tak řeknu, znám na Spartě i uklízečky, v uvozovkách. Bude to hodně emotivní. Nevím, jak to teď popsat. Nervozita kolem zápasů je, to je dané, ale samozřejmě spadne, jakmile se začne hrát. V tom problém není. Pocit to ale bude divný.“
Ještě pořád?
„Nechtěl jsem, abychom na Spartu narazili v play off. Přeju jí to nejlepší, protože mě vychovala, od šestnácti let jsem tam hrál, to se všechno dobře ví. Když už, mohli jsme se pobudu ve finále. A tam abychom my byli první a ona druhá. Teď mým přáním zůstává naše první místo.“
Nosil jste si to v hlavě už během závěru čtvrtfinále?
„Až před posledním zápasem jsem to v hlavě měl. Že bude zápas vyhecovaný, že ten sedmý už by v Plzni byl o velkých nervech, takže ať Plzeň uděláme doma v šestém. Povedlo se a mohl jsem začít mít nervy ze Sparty.“ (úsměv)
Hráli jste proti sobě čtyřikrát v základní části. Bude to v play off hodně jiné?
„Za ty čtyři zápasy jsem rád. Mám za sebou první zápas proti Spartě v Brně, první zápas u nich. Play off je jiné, což by mohlo být dobře. Budu se koncentrovat na postup, na náš úspěch v play off, a ne na to, že je proti nám konkrétně Sparta.“
Potřebujete v play off soupeře nesnášet?
„Jo, potřebuju. Je to tak. Jsem ten typ, že čím víc jsem naštvaný, tím líp pro mě.“
Jak tohle naštvání budete navozovat proti Spartě?
„Zase pozor. Je tam hodně nových lidí, není to o tom, že to je mančaft plný kamarádů. Zůstalo tam tak sedm osm lidí, zbytek znám jen z extraligy. Třeba hráče jako Rolinek nebo Buchtele, o těch vím odjinud. Takže to nebude tak velký problém. Play off je vyhecovaný i tak, takže pokud od někoho dostanu sekeru a budou to zrovna Jarda Hlinka nebo Radek Phillip, se kterýma se známe, tak to budu brát tak, jak je potřeba.“
A vrátíte to.
„No jistě. Nejdu proti nim hrát zákeřně, ale je potřeba si uvědomit, že oni mi chtějí vzít práci, chtějí mi vzít peníze, nám vzít slávu a fanouškům Brna čest. To, co chceme dokázat, si já nechci nechat vzít.“
Zvykl jste si už na hraní proti Spartě, nebo je to zhruba tak, jak vypovídá číslo -6 v hodnocení účasti na ledě?
„Minus šest… to je celkem dost. Poslední zápas mi to tam napadalo, byl jsem u čtyř gólů. Nejsem z toho nadšený, ale nevím… Sparta má silný kádr, my jsme od ní dostali hodně gólů, hrajeme na tři obrany a já mám dost prostoru, za což jsem hodně rád, ale někde se to musí při takových výsledcích projevit. Když hraju přes dvacet minut na zápas a inkasujeme tolik, v číslech to bude poznat.“
Zvlášť poslední zápas v Praze a prohra 0:7, to musela být studená sprcha.
„To teda byla. První střídání, říkáme si, že jak začneme zápas, tak v něm budeme i pokračovat, a my hned dostaneme gól. Měl jsem ty nejčernější myšlenky. Po zápase jsem byl strašně dole. Jen jsem si říkal, ať mě někdo vymaže z haly, ať sedím rovnou v autobuse. Že mu za to rád zaplatím, pokud to někdo dokáže.“
Čili podobný pocit, jak když Spartu s vámi v sestavě Kometa předloni ve čtvrtfinále vyřadila. Hraje letos Brno tak, že by se scénář mohl opakovat?
„Dá se něco najít. Jiná je situace v tom, že jak nás Kometa vyřadila, tak tehdy byla strašně rozjetá a my na to nezareagovali. I letos si myslím, že Sparta není moc spokojená, že dostala v play off Kometu.“
Pomohlo vám k usazení v „cizí“ Kometě i fakt, že vás vzali fanoušci a víceméně to brali jako každý jiný přestup?
„Abych řekl pravdu, čekal jsem to horší. Je fakt, že začátky nebyly růžové, aspoň ze strany některých fanoušků. Ale mohlo to být horší.“
Vážně?
„Něco tam bylo. Naštěstí to byl jen začátek. Nejsem teď mezi divákama na tribuně, ale ně, co postřehnu z ledu, tak nenadávají, zatleskají. Od uběhnutí prvních pár kol jsem na sebe neslyšel žádnou narážku. Aklimatizace byla rychlá a za to jsem samozřejmě rád.“
Reakcí fanoušků myslíte debatu v restauraci, kde jste si vyslechl, co to Kometa koupila za kokota?
„Tohle byla jedna historka. Někteří fanoušci třeba během přípraváků v létě něco pokřikovali. Asi to tak k tomu patří… jsem rád, že to nevydrželo.“
Dávají vám teď najevo spokojenost z toho, jak hrajete?
„Klobouk dolů, jak fandí. Moje rodina je z Mladé Boleslavi, rodiče tady byli na zápase jen několikrát a manželka se synem nechodí, protože je ještě moc malý, takže kontakt s tím, jak diváci reagují na mě, nemám. Ale jaká byla atmosféra na čtvrtfinále, to byla nádhera. Až jsem se bál, aby stadion nespadl. Čekali půl hodiny po zápase, děkovali, klobouk dolů. To jsem nezažil, aby po prvním kole play off lidi tak dlouho křičeli před kabinou, byli tam.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
