Oslavný pokřik z kabiny pardubických hokejistů vylétnul, pak se ale ztišila. Po vydřené výhře nad Mladou Boleslaví až podezřele. Když hráči zjistili, že si na život sáhl jejich bývalý kapitán Miroslav Hlinka, radost rázem nebyla taková. Zpráva o nečekané smrti euforii zle utlumila…
Prázdný pocit zůstal i v Boleslavských, z nichž spousta česko-slovenského útočníka taky znala.
„Nechápu to. Pro mě je to úplně neuvěřitelná zpráva. Při takových momentech přemýšlím, co musí člověka dovést k takovému jednání. To je šílený,“ kroutil hlavou Michal Broš, který Hlinku pamatoval z dlouhých let v lize i ze společného působení v národním týmu, za něhož útočník s kořeny v obou zemích nastoupil devětkrát.
To kouč František Výborný byl dokonce přes zeťe Jaroslava Hlinku jeho vzdáleným příbuzným. „Tohle bych vůbec nečekal. Mira znám odmalička, pamatuju si jeho začátky, s jeho tátou jsem hrával až do chlapů, znám jeho manželku, děti,“ vypočítával.
„Nedokážu pochopit, co se stalo. Miro byl vždycky ohromný bojovník, nikdy neklesal na mysli, rval se do všeho po hlavě. Dneska je svět šílenej, když se podíváte na zprávy, přicházejí jen takovéhle tragédie. A když vás to ještě takhle zasáhne, to je vážně šok.“
Hlinka, to byl sympaťák, vystupující jako tvrdý chlap. „Na málokterém člověku ale poznáte, jak se doopravdy cítí. Většina lidí má skořápku, ve skutečnosti to může být jinak. Nevím, jaké měl Miro problémy, jestli je vůbec někdo z jeho okolí znal,“ vystihl smutně Broš.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší