Ve Zlíně se narodil, hrával v mládežnických kategoriích. Až na krátkou epizodu z ročníku 2012/13 (17 zápasů/ 0+1) si ovšem obránce Petr Šenkeřík (23 let) místo v prvním týmu nevybojoval. A jak už to v podobných případech bývá – právě Šenkeřík teď v 5. kole extraligy ve vítkovickém dresu rodný Zlín sestřelil vítězným gólem (3:2). A prohloubil krizi úřadujících mistrů, kteří stále čekají na první body.
Jaké to je, sestřelit vítězným gólem mateřský klub?
„Příjemné. Jsem rád, že jsme to urvali a udělali tři body. Takhle musíme pokračovat dál, jen dobře. Byl to těžký zápas, oni nehráli špatně. Zanďoura, všichni ve středním pásmu, ale našli jsme cestu.“
Co se vám při vítězném gólu honilo hlavou? Třeba i zadostiučinění, že si vás v týmu nenechali?
„Ve Zlíně jsem nedostal vůbec prostor, nebo šanci, takže jsem byl docela nahecovaný. Že to tam spadlo, to jsem strašně rád. Tři body jsou ale důležitější. Proti kterémukoliv soupeři. Jsem za ně vždycky stejně rád.“
Vladimír Svačina prozradil, že jste mu nedávno přivezl domácí slivovici. Výbornou. Takže vaše motivační prémie pro kabinu byla tekutá?
„Asi bude svačinka, slivovice není zas tolik. (usmívá se) To by tady všichni vychlastali. Letos moc švestek nebylo.“
V posledních vteřinách se Petr Čajánek dral za pukem v brankovišti a reklamoval, že někdo z vás puk rukou vyhodil pryč. Jak jste tuhle situaci viděl?
„To jsem byl já… Šindy (brankář Šindelář) to vyrazil. Já mu (Čajánkovi) chtěl překřížit hokejku, instinktivně jsem spadl na puk a rukou nebo hokejkou jsem jej hodil do rohu…“
Zlínští se dožadovali trestného střílení, či vyloučení. Trnul jste, jestli se hvizd rozhodčího ozve?
„Ne, hrál jsem furt dál. Puk byl v rohu, hráli jsme dál. Na rozhodčího jsem se nedíval, neregistroval jsem jej.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
