Na sklonku čtvrté dekády svého života zažil během sezony něco úplně nového: přeměnu hluboké deprese ve stav blaženosti. Krušné časy má Petr Čajánek s celým zlínským týmem za sebou a uvolněně se chystá na prestižní řež s rivalskou Kometou ve čtvrtfinále hokejové extraligy.
Proti němu bude stát sebevědomá armáda v čele s namotivovaným synovcem Janem Káňou . Stejně jako loni na jaře ve finále. „Pro nás je to svátek,“ těší se kapitán mistra na hustou atmosféru v brněnské hale.
Nečekejte velká slova o tom, jak všechny soky roznesou a uchrání extraligový trůn. Ve Zlíně na to jdou jinak. S pokorou a tvrdou prací. Po tréninku si přidává i matador Petr Čajánek , vůdce týmu.
„Nechce se mi domů,“ odpálkuje útočník dotaz na svou přípravu. „Dělám to samé, co každý rok,“ přesvědčuje kapitán Vlachovy družiny, která ladí formu na derby s Kometou.
Jak vnímáte rivalitu mezi Zlínem a Kometou?
„Je to pro nás jeden z nejbližších soupeřů, mezi kluby je rivalita. V Brně je pokaždé vyprodaný zimák, hokej má parádní atmosféru. I pro nás je to svátek. Jsem rád, že hrajeme s Kometou. Je to obrovsky atraktivní pro hráče i diváky. Těšíme se na to. Já hrozně rád hraju před plným stadionem. To je pro hráče to nejdůležitější. Fanoušci pro nás znamenají hrozně moc. Pomohli nám, když se nám nedařilo. Když člověk přišel na zimák s hlavou dole a viděl ty lidi, jak za ním stojí, byl to obrovský motor.“
Cítíte už ve městě euforii?
„To ne. Lidi jsou asi rádi, že jsme se vyhnuli boji o život. Na hokeje se určitě těší a možná se nadechují k nějaké euforii. Čekají, co bude.“
Jak jste vůbec prožíval krutý rozjezd ročníku?
„Teď už můžu říct, že to byla dobrá a poučná zkušenost. V tu chvíli to úplně fajn nebylo. Nerad bych hrál baráž. Bylo to náročné, ale nelitoval jsem, že hraju.“
Takže jste v devětatřiceti letech prožil s hokejem něco nového.
„Hm, furt se něco děje… Je řídký jev, aby se někdo dostal z takové situace, podobný příklad si ze své kariéry nepamatuji. Většinou se krize na mužstvu podepíší. Ale nemá cenu to přeceňovat. Je krásné, co se nám povedlo, ale je to minulost. Musíme se dívat dopředu.“
Každý má svou roli
Co byste řekl ke kvalitě čtvrtfinálového soupeře?
„Oba týmy se moc dobře znají, nemají se čím překvapit. Loni jsme spolu hráli finále, kádry se moc nezměnily. Kometa od začátku prohlašuje, že chce titul a jde za ním. Nám sezona nevycházela tak jako jim, Brno se z toho dostalo daleko dřív. Základní část mělo parádní.“
Je favoritem?
„Favorit nefavorit… Podle toho, jak hrála a vystupovala, Kometa samozřejmě favoritem je. Navíc začíná sérii doma.“
Čekáte provokace od brněnských hráčů a diváků směrem k vaší osobě, k nimž docházelo v předchozích vzájemných zápasech?
(úsměv) „Každý má na ledě nějakou roli a snaží se ji plnit. To, co se stalo, je dávná historie. Někdo je v týmu od bránění, jiný od střílení gólů. Až na mě fanoušci přestanou nadávat, tak můžu skončit.“
Ještě před tím jistě chcete pokořit synovce Jana Káňu, útočníka Komety. Hecujete se?
„Na pivu jsme nebyli… O hokeji se ani moc nebavíme. Určitě se Honza na zápasy těší, proti Zlínu má vždycky velkou motivaci. Myslím, že si to užije. V týmu už si vybojoval trošku jinou pozici, ale pořád je na začátku kariéry. Tak jako jiným mladým hráčům, i jemu trošku kolísá forma. Ale když bude dál makat, budoucnost má před sebou.“
Tonda měl své důvody
Stejně jako Antonín Honejsek, který během sezony přestoupil do tábora vašeho čtvrtfinálového rivala, ačkoliv na jaře slavil titul se Zlínem. Jak jste jeho „zradu“ nesl?
„Já jsem s ním v té době komunikoval, Tonda měl své důvody. Přestupy jsou běžnou praxí a kořením hokeje. Ožije hráč, přinese mu to něco nového, a pro fanoušky je to zpestření. Tonda za tři roky odvedl ve Zlíně kus práce. Je jeho právo jít dál. Oceňuju, když hráč nesedí doma za pecí a nečeká, co bude. Rozhodne se jít a jde.“
V útoku máte místo něho podobného rychlíka Jakuba Svobodu. Šlape to stejně?
„Oba jsou hodně rychlí, ale každý z nich je typově jiný. Kuba je od toho, aby dával góly a rychlostí přinesl týmu něco, co mu na začátku chybělo. Teď je na nás ostatních, aby těch branek střílel co nejvíc. Když přišel, přinesl impulz, nový vítr. Stal se součástí obrození stejně jako brankář Petr Hromada nebo Robert Říčka. Říča nám fakt hodně pomohl, byl to parádní příchod. Pro svou lajnu dělá obrovský kus práce. A je to i výborný kluk.“
Svoboda rád tahá puk, musel jste se mu přizpůsobit?
„To je součást hokeje. Tak to chodí. Chci mu připravovat šance, aby mohl být produktivní a plnil roli, kvůli které sem přišel. To je zase moje práce.“
Během play off byste mohl zamířit do Klubu hokejových střelců deníku Sport. Máte na svém kontě 245 branek, takže potřebujete už jen pět. Zvládnete to?
„Vím, že mi pár gólů chybí. Nepřikládám tomu váhu. Kdybych se tam dostal já, tak by měli ten klub zrušit.“ (úsměv)
Ukončíte po sezoně kariéru?
„Teď se soustředím na play off. Rozhodnu se brzy. Dozvíte se to.“
Po trénincích si často přidáváte. Proč?
„Nechce se mi domů. (úsměv) Ne, pořád mě baví být na ledě. Myslím, že klukům ještě můžu něco předat.“
Opět se během play off nebudete holit, že?
„Na to by nejlíp odpověděl Onder (útočník Jiří Ondráček), vypisoval něco na nástěnku. Já kolem ní chodím z druhé strany, protože nechci platit pokuty, které na ní jsou taky.“ (úsměv)
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
